Základy postmoderní dramaturgie 1
Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
201ZPD1 | Z | 1 | česky | zimní |
- Garant předmětu:
- Jan VEDRAL
- Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
- Jan VEDRAL
- Výsledky učení dané vzdělávací složky:
-
Cílem přednášek a rozborových seminářů je seznámit studenty jednak s teoretickými východisky reflexe tzv. postmoderního divadla, jednak s tvorbou a klíčovými díly evropských a českých divadelníků, pod etiketu postmoderny zahrnovaných:
1.Představit studentům holistický dramaturgický přístup k textům a textovým artefaktům či konceptům soudobého „postdramatického divadla“.
2.Seznámit studenty s problematikami času, prostoru, kauzálně temporálního principu sestavování děje, s problematikou synchronicity v soudobém umění, aplikovat toto poznání ve vztahu k dramatu.
3.Rozborem kanonických dramatických děl, analýzami některým produkcí postdramatického divadla a případovými reflexemi některým soudobých divadelních textů zprostředkovat studentům možnosti a limity dramaturgické práce v postmoderním divadle.
- Forma studia:
-
Přednášky a audiovizuální projekce s návaznými rozborovými semináři.
- Předpoklady a další požadavky:
-
1.Znalost české a světové dramatické literatury na bakalářské úrovni.
2.Teatrologická znalost odpovídající bakalářské úrovni.
3.Schopnost analýzy a reflexe.
- Obsah kurzu:
-
Předmět určený pro studenty mgr. stupně režie a dramaturgie otevírá problematiku tzv. postmoderního divadla z hlediska dramatické tvorby. Prostřednictvím analýzy chronotopu, temporality, kauzality a synchronicity dramatu jsou studenti seznámeni s teoretickými východisky činnosti dramaturga v tzv. postdramatickém divadle. Rozbory časoprostoru některých kanonických dramatických děl předcházejí analýzám soudobé dramospisby.
1.Příběh a smysl, předvádění příběhů, drama a divadlo.
2.Tzv. krize příběhů, příběh v postmoderně (Lehmann, Sarazac, Müller, Kantor, Wilson, Marthaler, Krekatör).
3.Příběh a chronotopos, havárie chronotopu v realitě (moderní psychologie) a v dramatu.
4.Proměna chronotopu jako látka kanonického dramatu (Aischylos, Shakespeare, Calderon).
5.Dění a trvání - problematika chronotopu v moderně (Strindberg, Ionesco, Beckett).
6.Krize fabule, situace a postavy, intersubjektivní dramatika, chaotologie, kauzalita a synchronicita (Dürrenmatt, Kane, Mayenburg).
Předmětem zkoumání jsou proměny „funkcí dramaturgie“ v takových divadelních projevech, a to zejména s ohledem na „postdramatické“ paradigma vztahu literatura a divadelní dílo. Zkoumána bude rovněž „dekonstrukce“ aristotelské koncepce dramatu, proměny koncepcí příběhu, děje, situace a dramatické postavy, problematika chronotopu, kauzality, synchronicity a dalších fenoménů souvisejících s vývojem soudobého dramatu.
- Doporučená nebo povinná literatura:
-
Aristoteles: Poetika
Carriére, Jean-Calude: Vyprávět příběh. Praha 1995
Deleuze, Gilles: Bergsonismus. Praha 2006
Esslin, Martin: Theatre of the absurd. Londýn 1961
Etlík, Jaroslav: Divadlo jako zakoušení. In Divadelní revue 1/1999
Freyteag, Gustav: Technika dramatu. Praha 1944
Heidegger, Martin: Bytí a čas. Praha 1996
Jung, Carl Gustav: O synchronicitě. In Jung, V.G.: Výbor z díla, svazek II, Brno 1997
Lehmann, Hans-Thies: Postdramatické divadlo. Bratislava 2007
Prigogine, Ilya, Stegnersová, Isabele: Řád z chaosu. Praha 2001
Ricoeur, Paul: Čas a vyprávění, 3 svazky. Praha 2000, 2002, 2007
Syřišťová, Eva: Puklý čas a smích absolutní vlády. Brno 2005
Zich, Otakar: Estetika dramatického umění. Praha 1986
- Hodnoticí metody a kritéria:
-
Aktivní účast na rozborových seminářích, 60% účast na přednáškách, vlastní esej k problematice (rozbor postdramatického díla) a rozprava o ní.
- Webová stránka předmětu:
- Poznámka:
- Další informace:
- Předmět lze absolvovat opakovaně
- Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty
- Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
- Předmět je součástí následujících studijních plánů: