Hudebně rytmická výchova 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu:

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Základním cílem předmětu v rovině teoretické je orientace v základech hudební nauky a obecně historický přehled vývoje hudby. V poloze dovednostní posluchač zvládne v elementární podobě hru na zobcovou flétnu a využije svých schopností hry na další hudební nástroje a pěveckých zkušeností v souborové hře. Práce studentů je završena samostatnou hudebně dovednostní prací, zvládnutím hudební teorie, hrou na zobcovou flétnou, zpěvem lidové písně z oblasti svého bydliště a obecně hudebním přehledem.

Forma studia:

Kontaktní výuka, diskuse, analýza ukázek zaznamenaných na médiích, tréninkové činnosti, interpretace jednoduchých hudebních skladeb.

Předpoklady a další požadavky:

Rytmické cítění, elementární hudební dispozice, aktivní přístup, ochota experimentovat.

Obsah kurzu:

1. Základní hudební pojmy

Zvuk, tón, vlastnosti tónu, tónové soustavy, soustavy ladění, italské hudební názvosloví.

2. Notopis

Historický pohled na vývoj notace, notová osnova, klíče, takt, posuvky, noty, pomlky, předznamenání, repetice, názvosloví, zápis textu, vícelinkové záznamy - partitura.

3. Stupnice

Církevní, durová, mollová, chromatická, celotónová, pentatonická, cikánská intonace a hra stupnic.

4. Intervaly

Intervaly vrchní a spodní, základní a odvozené, doškálné a nedoškálné.

Intervaly přes oktávu.

Intonace a hra intervalů.

5. Akordy

Definice a stavba akordu.

Kvintakordy a jejich obraty.

Dominantní septakord a jeho obraty.

Septakord.

Tvorba dalších hlasů k dané melodii.

6. Časový prostor hudby

Pulzace, metrum, rytmus.

Takt jednoduchý a složený, synkopa, předtaktí, nota s tečkou.

Tempové hudební označení.

Rytmická cvičení jednohlasá a vícehlasá.

7. Barevný prostor hudby

Primární tón, alikvotní tóny.

Úvod do akustiky.

Soustava hudebních nástrojů - klasické, historické, lidové, elektronické.

Hudební tělesa - pěvecká, instrumentální, komorní a symfonická.

8. Hudební formy

Motiv, téma, předvětí, závětí.

Práce s hudebním motivem.

Velká a malá forma.

Písňová forma, sonátová forma, variace, rondo, kánon.

9. Obecný přehled evropského hudebního myšlení:

Období do gregoriánského chorálu.

Gregoriánský chorál, romanika.

Gotika, ars antiqua, ars nova.

Renesance.

Baroko.

Klasicismus.

Romantismus.

Secese, impresionismus, expresionismus.

Období do 2. světové války.

Hudba 50. a 60. let 20. století.

Jazz, country, folklor, folk, pop...

10. Hra na nástroj

Hra na zobcovou flétnu v rozsahu c1- g2.

Hra z listu.

Hra na jiný hudební nástroj.

11. Zpěv

Přirozený zpěv a capella lidové píseň z oblasti svého rodiště (bydliště) s přihlédnutí k vlastním pěveckým dispozicím.

12. Didaktika rytmických a vokálně-instrumentálních činností

Posouzení vhodnosti skladby pro děti různých věkových skupin podle partitury.

Metodika a způsoby nácviku skladby vokální a instrumentální.

Doporučená nebo povinná literatura:

DOLINSKÝ, Antonín. Hudební nauka: Učebnice hudební nauky pro 1. až 3. třídu hudebních škol: 1. díl. 3. vyd. Praha: SNKLHU, 1957. 132 s.

---. Hudební nauka. Učebnice hudební nauky pro 4. až 7. třídu hudebních škol 2. díl. Praha: SNKLHU, 1957. 120 s.

DIMÉNY, Judit. Zvuk jako hra. Přel. Nadja Jasanová. Praha: Panton, 1992. 184 s. ISBN 80-7039-152-9.

HURNÍK, Ilja; EBEN, Petr. Česká Orffova škola II: Pentatonika. Praha-Bratislava: Supraphon, 1969. 56 s.

---. Česká Orffova škola III: DUR - MOLL. Praha: Supraphon, 1972. 108 s.

HURNÍK, Ilja; EBEN, Petr aj. Česká Orffova škola I: Začátky. Praha: Supraphon, 1969. 100 s.

KOLAFA, Jiří. Hudební nauka pro nehudebníky. 2., rev. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta / Filmová a televizní fakulta, 1999.108 s. ISBN 80-85883-47-3.

---. O dětské hudbě, hudbě pro děti, divadelní a loutkové zvláště. Ostrava: Krajské kulturní středisko v Ostravě, 1989. 16 s.

KURKOVÁ, Libuše. Dětská tvořivost v hudbě a pohybu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 104 s.

MOUREAU, Michel. K hudbě přirozenou cestou: Využití Martenotovy metody při rozvoji dětské hudebnosti: Určeno předškolním dětským zařízením, mateřským a základním školám. Přel. Jaroslava Modrochová. Praha: ARTAMA, 1995. 40 s. ISBN 80-7068-092-X.

VÁŇOVÁ, Hana. Hudební tvořivost žáků mladšího školního věku. Praha: Supraphon, 1989. 200 s. Comenium musicum, sv. 19. ISBN 80-7058-149-2.

ZENKL, Luděk. ABC hudebních forem. Praha: Supraphon, 1984. 256 s.

---. ABC hudební nauky. Praha: Supraphon, 1976. 200 s.

Hodnoticí metody a kritéria:

Kredity jsou uděleny na základě aktivity na cvičeních, na základě studia odborné literatury a na základě zvládnutí hry na jeden zvolený nástroj.

Zkouška ústní. Celkové hodnocení se skládá ze 60 % z hodnocení aktivity na seminářích, 40 % z ústní části zkoušky.

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Další informace:

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Dramatická výchova - tříleté prezenční (B.A.) (povinný předmět)