Pentium dějin audiovize: Dějiny a teorie fotografie 2

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu:

Tomáš DVOŘÁK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících):

Tomáš DVOŘÁK

Výsledky učení dané vzdělávací složky:

studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 19. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu

Forma studia:

přednáška

Předpoklady a další požadavky:

n/a

Obsah kurzu:

01. (15/02) Modernismus a fotografie (Josef Ledvina)

Přednáška představí některá myšlenková východiska uměleckého modernismu a nastíní jeho možný vztahy k takovým modernizačním procesům, jako jsou industrializace a urbanizace. Z 19. století se zmíníme o malířskému dílu Gustava Courbeta a Edourda Maneta (spolu s texty Charlese Baudelaira). Podrobněji se pak budeme věnovat uplatnění fotografie v meziválečné „nové vizi“ a v „nové věcnosti“ a to především v díle Lászla Moholy-Nagye a Alberta Renger-Patzsche.

Laszlo MOHOLY-NAGY, Painting, Photography, and Film, Cambridge MA: MIT Press 1967.

02. (22/02) Fotografie, film, montáž (Martin Čihák)

Představíme si základní principy sovětské montážní školy (Kulešov, Pudovkin, Ejzenštejn) a jejich kontextuální začlenění do soudobých avantgardních směrů (konstruktivismus, produktivismus ap.) Následně se soustředíme především na ukázky z poněkud opomíjeného filmu Dzigy Vertova „Jedenáctý“ (Odinnadcatyj, The Eleventh Year -1928) na nichž budeme analyzovat nejen Vertovovu teorii střihové skladby (tzv. teorie intervalu), ale i jeho postupy při vytváření nového typu pohyblivého obrazu prostřednictvím vnitrozáběrové skladby za použití vícenásobných expozic.

Viktor Šklovskij, „Umění jako metoda“. Teorie prózy. Akropolis 2003, s. 8–25.

03. (01/03) Fotografie v evropské avantgardě a surrealismu (Ladislav Šerý)

Předpoklady pro zrod evropské avantgardy se vytvářely již během uměleckého a myšlenkového vzmachu ve druhé polovině 19. století. Impresionisté a jejich následovníci připravili půdu pro abstrakci, Nietzscheho, Bergsonovy a Freudovy ideje oslabily dosud určující roli náboženství, státu a rodiny. Duchamp a Picabia radikálně proměnili paradigma výtvarného umění, na jejich dílo posléze navázali dadaisté a surrealisté. Přednáška se zaměří na vzájemné ovlivňování avantgardních výbojů a rozšiřujících se možností fotografie včetně nových technik fotogramu, fotomontáže a solarizace. Podrobněji budeme zkoumat přínos futuristického fotodynamismu, dadaistických fotomontáží (Raoul Hausmann, Hannah Höch, Kurt Schwitters), surrealistické imaginace (Eugène Atget , Man Ray, Brassaï, Raoul Ubac, Dora Maar, Hans Bellmer), politického aktivismu Johna Heartfielda a výklad zakončíme několika zvláštními případy (Paul Citroen, Umbo, Germaine Krull).

André Breton, „Manifest surrealismu“ (1924) in: Manifesty surrealismu. Praha: Herrmann & synové 2005, s. 13–64.

04. (08/03) Válečná fotografie (Václav Janoščík)

Přednáška představí klíčové momenty ve vývoji a proměně válečné fotografie. Nepůjde ale pouze o klasickou reportážní fotografii. Naopak se budeme věnovat obecnějším problémům, ale i aktuálním tématům, jakými jsou využití dronů či smartphonů.

Susan Sontag, S bolestí druhých před očima. Praha – Litomyšl: Paseka 2011, s. 9–39.

05. (15/03) Významné fotografické výstavy; kurátorství a instituce (Václav Janoščík)

Přednáška nabídne přehled klíčových výstav a kurátorských projektů, ale také proměny v chápání umělecké fotografie a forem jejích prezentace. Od vzniku fotografické sbírky MOMA, přes konceptuální umění až po dopad fotografie na takzvané postinternetové umění uvidíme jaký vliv má při chápání fotografie roli kontext, prostor či instituce.

SOLOMON-GODEAUOVÁ, Abigail. Fotografie po umělecké fotografii. In: CÍSAŘ, Karel (ed.). Co je to fotografie? Příbram: Herrmann & synové 2004.

06. (22/03) Vernakulární fotografie a spotřební kultura (Michal Šimůnek)

Přednáška se zaměřuje na vernakulární (zejména rodinnou) fotografii, ke které přistupuje perspektivou vybraných konceptů a přístupů z oblasti kulturálních studií, sémiotiky, historie, sociologie a antropologie fotografie. V kontextu úvah o souvislostech mezi spotřební, populární a vizuální kulturou se budeme věnovat vymezení sociálních funkcí a významů vernakulární fotografie a ukážeme si, jakým způsobem je rodinný život fotograficky zobrazován v historicky proměnlivých a vzájemně se prolínajících diskurzech spotřební kultury a reklamy, ateliérové fotografie, novinářské a dokumentární fotografie, umění a samotného rodinného života.

James M. MORAN, „Domácí tvorba a kulturní reprodukce.“ in: Tomáš Dvořák (ed.), Kapitoly z dějiny a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 117–134.

07. (29/03) Problémy s postmodernou (Josef Ledvina)

Postmodernismus představuje mnohoznačný pojem, o jehož konkrétnějším obsahu se vedly a v menší míře dosud vedou debaty. Snahy učinit z něj univerzální periodizační kategorii pro uměleckou produkci dané doby (nejčastěji 70. a 80. let), zpravidla selhávají kvůli různosti individuálních, skupinových nebo oborových „postmoderních“ programů. Vedle základního představení dobové diskuse nad postmodernismem se bude přednáška věnovat především teoreticky uvědomělé práci umělců tzv. Pictures Generation (Cindy Sherman, Sherrie Levin, Jack Gldstein ad.), pro něž představovala fotografie klíčový nástroj.

Douglas CRIMP, „Fotografie jako postmoderní aktivita“ (1980). In: Karel CÍSAŘ (ed.), Co je to fotografie?, Praha: Herrmann & synové 2004, s. 305–317.

08. (05/04) přednáška se nekoná – Broumov plenér

09. (12/04) Proměny dokumentární fotografie (Hana Buddeus)

Přednáška se zabývá zásadními zvraty v dějinách a teorii dokumentární fotografie, od vzniku dokumentárního žánru a sociální fotografie (Lewis Hine), přes dokumentaci historických památek (Mission héliographique), fotografické aktivity v rámci Farm Security Administration (Walker Evans, Dorothea Lange), kritický dokument 70. a 80. let (Martha Rosler, Allan Sekula, Victor Burgin) až po dokumentární obrat v umění na přelomu 21. století. Zaměříme se nejen na proměny dokumentárního stylu, ale i na širší problematiku vztahů fotografovaného, fotografujícího a diváka a otázku fotografie jako politického nástroje.

Martha ROSLER, „V ní, kolem ní a další postřehy (o dokumentární fotografii)“, in: Martina PACHMANOVÁ (ed.), Martha Rosler, kat. výst., Praha: Langhans Galerie 2008.

10. (19/04) Fotografie v konceptuálním umění (Hana Buddeus)

V přednášce se zaměříme na užití fotografie v konceptuálním umění a v umění performativního typu a jeho specifickou estetiku, vymezující se vůči tradici umělecké fotografie. Budeme se věnovat jak dílům dnes už kanonických zahraničních autorů (Ed Ruscha, Dan Graham ad.) a jejich teoretické reflexi (Jeff Wall, Nancy Foote), ale poukážeme i na příbuzné projevy v českém umění (Pavel Vančát / Jan Freiberg: fotografie??).

Jeff WALL, „‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–100.

11. (26/04) Teorie nových médií a fotografie (Tomáš Dvořák)

Přednáška zprostředkuje přehled a kritickou analýzu teoretických přístupů k novým médiím od 90. let 20. století do současnosti s důrazem na proměnu forem a funkcí fotografického obrazu. Věnuje se především posunu od „realistických“ forem reprezentace, dominujících ve 20. století (fotografie, film, televize, virtuální realita), k technologiím převažujícím v současnosti: databázím, geografickým informačním systémům a vizualizaci dat.

Jay David BOLTER – Richard GRUSIN, „Imediace, hypermediace, remediace.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 69–93.

12. (03/05) Vypočítaná fotografie: aparáty a algoritmy (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována posunu od chápání (technického) obrazu coby reprezentace k obrazům instrumentálním či operativním – autonomně vykonávajícím nějakou činnost. Sleduje konvergenci fotoaparátu s ostatními technologiemi a aparáty a posun od optických procesů k digitální komputaci obrazu.

Hito Steyerl, „Proxy Politics: Signal and Noise.“ eflux journal 2014, no. 60.

13. (10/05) Shrnutí kurzu, konzultace témat seminárních prací (Tomáš Dvořák)

Doporučená nebo povinná literatura:

viz obsah kurzu

texty ke stažení:

https://drive.google.com/open?id=0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU

Hodnoticí metody a kritéria:

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany, kriticky interpretuje zadaný odborný text

termín odevzdání: 10.04.2017

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 29.05.2017 (oba texty ve formátu pdf posílejte na tomdvorak@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Webová stránka předmětu:

Poznámka:

Předmět se koná pro 1. a 2. ročník společně vždy jednou za dva roky. Vypisuje se v roce 2014/15.

Další informace:

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU

Rozvrh na zimní semestr 2016/2017:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2016/2017:

	06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St	místnost 124 Projekce FAMU (Lažanský palác) DVOŘÁK T. 14:50–18:05 (přednášková par. 1)
Čt
Pá

Datum	Den	Čas	Vyučující	Místo	Poznámky	Č. paralelky
	St	14:50–18:05	Tomáš DVOŘÁK	Projekce FAMU Lažanský palác		přednášková par. 1

Předmět je součástí následujících studijních plánů:

• Fotografie CZ - bakalář (fakultní předmět, volitelný předmět)
• Fotografie CZ: Restaurování fotografie- 2013 (fakultní předmět, volitelný předmět)