English versionEnglish version
ACADEMY OF PERFORMING ARTS IN PRAGUE

Divadlo a drama na území Itálie 1

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207DIV1 Z 1 česky letní
Garant předmětu:
Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
Tereza SIEGLOVÁ
Výsledky učení dané vzdělávací složky:

Posluchač získá přehled o dějinách divadla na italském území. Bude schopen analyzovat dobové dramatické texty s ohledem na všeobecný kulturní kontext. Seznámí se s ukázkami nejvýznamnějších inscenací a bude schopen nahlédnout rozdíl mezi českou a „italskou“ divadelní kulturou a divadelností. Naučí se samostatně zpracovat téma dle vlastního zájmu.

Forma studia:

Přednáška (cvičení / seminárná část dobrovolné).

Předpoklady a další požadavky:

Žádné.

Obsah kurzu:

Přednáška by měla posluchačům podat ucelený přehled o formách divadla a dramatu na území Itálie od středověku do 20. století. V úvodu kurzu krátce představíme podobu liturgického dramatu i světských středověkých dramatických žánrů a dalších divadelních projevů (turnaje, královské vjezdy) v Itálii. Poté se již budeme věnovat humanistickému a renesančnímu dramatu i divadlu, které naprosto zásadním způsobem ovlivnilo podobu dramatu i divadla v celé Evropě. V renesanci byly ustáleny základní dramatické žánry - komedie, tragédie a pastorála - a četná pojednání o dramatu konstituovala klasicistický ideál, který ovlivňoval podobu dramatu až do druhé poloviny 18. století. Na jednotlivých autorech a dramatech si ukážeme kánon komedie (Bibbiena, Ariosto, Machiavelli), tragédie (Trissino, Giraldi) a pastorály (Castiglione, Guarini, Tasso). Budeme se také věnovat specifickým divadelním žánrům, které se v této době na italském území vyvinuly, a sice „intermezzu“ a „opeře“, jež se pak stala jedním z největších žánrů barokní epochy. Italské divadlo také stálo u zrodu nové divadelní architektury podle antického vzoru (Palladiovo Teatro Olimpico) a velký rozmach opery s sebou přinesl rozvoj nových scénických postupů (Serlio, Torelli, Buontalenti, rod Gali-Bibienů). Přednáška by také měla stručně představit fenomén komedie dell´arte, jejíž počátek se datuje rokem 1545, ze kdy se dochovala první smlouva s profesionálním divadelním souborem. Vedle charakteristiky jednotlivých masek se budeme zabývat specifickou podobou scénářů, způsobem herectví, samotnou podobou divadelní produkce i jejími proměnami v dějinách. Pomyslnou tečku ve vývoji tohoto žánru pak představuje zápas o reformu komedie dell´arte mezi Carlem Goldonim a Carlem Gozzim i obecné úsilí o modernizaci italského divadla v 18. století i v žánru melodramatu (Metastasio) a tragédie (Alfieri). Zatímco dějiny italského divadla první poloviny 19. století se nesou ve znamení velkých hereckých hvězd, ve druhé polovině století dochází k zásadním změnám, které přineslo sjednocení Itálie. Po proudu veristického divadla přichází vlna tzv. groteskního divadla a spolu s ním velký reformátor nejen italského divadla 20. století, Luigi Pirandello. Poslední kapitolou kurzu bude zrod italské divadelní režie po druhé světové válce (Giorgio Strehler) a osobitá divadelní poetika dramatika, režiséra i herce v jedné osobě, Daria Fo. V rámci přednášky se budeme snažit nenahlížet historii italského divadla jako jednolitou a lineární, ale budeme se snažit zdůraznit význam jednotlivých center (Florencie, Mantova, Benátky, Neapol) a ukázat nezcela lineární charakter dějin italského divadla, v němž mnohdy koexistovaly protichůdné tendence.

Středověké divadlo

Commedia erudita – počátky a zakladatelé žánru, kánon a další autoři

Tragédie, pastorála, scénografie

Komedie dell´arte

Reforma komedie – Benátky (Goldoni, Gozzi)

Divadlo 18. století a 19. století (Metastasio, Alfieri, „grande attore“, divadlo po sjednocení Itálie)

Futurismus a teatro del grottesco

Luigi Pirandello a Eduardo de Filippo

Druhá polovina 20. století – zrod režie, podoby dramatu (Pier Paolo Pasolini a Dario Fo)

Doporučená nebo povinná literatura:

Primární studijní literatura:

ALFIERI, Vittorio. Myrrha. In ALFIERI, Vittorio. Vůle a vášeň. Přel. Zdeněk Frýbort. Praha : Odeon, 1987.

ANONYM. Benátčanka. Přel. Jaroslav Pokorný. Praha : Dilia, 1966.

BONTEMPELLI, Massimo. Bezelstná Minnie. Přel. Alice Flemrová. Praha : Transteatral, 2011.

DALLA PORTA, Giovan Battista. Astrolog. Přel. Zdeněk Digrin. Praha : Dilia, 1979.

DOVIZI, Bernardo. Komedie o Calandrovi. Praha : Dilia, 1988.

FO, Dario. Mysteria buffa (Komické mystérium). Přel. Alena Světlíková. Brno : Divadlo na Provázku, 197-.

GIORDANO, Bruno. Vytrvalý záletník, neboli, Svíčkař. Přel. Zdeněk Digrin. Praha : Dilia, 1971.

GOLDONI, Carlo. Sluha dvou pánů, Mirandolina. In Komedie I. Praha : SNKLHU, 1954.

GOLDONI, Carlo. Kavárnička. In Komedie II. Praha : SNKLHU, 1955.

GOZZI, Carlo. Král jelenem. Přel. Jaroslava Bílková a Zdeněk Digrin. Praha : Divadlo na Vinohradech, 2003.

MACHIAVELLI, Niccolo. Mandragora Belfagor. Praha : Stát. nakl. krás. lit., hudby a umění, 1956. PIRANDELLO, Luigi. Každý má svou pravdu. Přel. Vladimír Mikeš. Praha : Artur, 2008.

PIRANDELLO, Luigi. Šest postav hledá autora. Přel. Jan Vladislav. In PIRANDELLO, Luigi. Pět her a jedna aktovka. Praha : Odeon, 1967, s. 139-195.

RUZZANTE (Angelo Beolco). Koketka. Přel. Radovan Krátký. Praha : Orbis, 1958.

RUZZANTE (Angelo Beolco). Vdovička z Ancony. Přel. Eva Bezděková. Praha : Dilia, 1969.

Scénáře komedie dell´arte v knize: KRATOCHVÍL, Karel. Ze světa komedie dell'arte: Fakta, poznámky, podněty. Praha : Panorama, 1987.

Sekundární literatura:

BUKÁČEK, Josef. Carlo Goldoni : Osobnost a doba. Praha : ČSAV, 1957, s. 120-165.

Divadelní myšlení italského cinquecenta. Red. Věra Ptáčková. Přel. Zdeněk Digrin. Praha : Divadelní ústav, [1985].

DIGRIN, Zdeněk. Divadlo učenců a diplomatů. Praha : Divadelní ústav, 1995.

DIGRIN, Zdeněk. Scéna, situace, význam. In Interscena. 1984, roč. IV, č. 2, s. 28-40. 1985, roč. V, č. 1-2, s. 30-42.

FLEMROVÁ, Alice. Kritik plný protikladů. In PIRANDELLO, Luigi. Humor. Praha : Havran, 2006, s. 199-221.

KRATOCHVÍL, Karel. Ze světa komedie dell'arte: Fakta, poznámky, podněty. Praha : Panorama, 1987.

SMOLÁKOVÁ, Vlasta. Jevištní dekorace od Buontalentiho k Sabbatinimu v kontextu vývoje italské renesanční scénografie. In Prolegomena scénografické encyklopedie. Část 17. Praha : Scénogr. ústav, 1973.

Hodnoticí metody a kritéria:

75% docházka, při nižší docházce referát.

Webová stránka předmětu:
Poznámka:
Další informace:
Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty
Rozvrh na zimní semestr 2017/2018:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2017/2018:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
místnost S410
Učebna S410 (DAMU)

(Karlova 26, Praha 1)
SIEGLOVÁ T.
09:10–10:40
(přednášková par. 1)
St
Čt

Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
Út 09:10–10:40 Tereza SIEGLOVÁ Učebna S410 (DAMU)
Karlova 26, Praha 1
přednášková par. 1
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 18. 6. 2018