Balet v Rusku 1
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
107BVR1 | Z | 2 | 2T | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Předmět se řadí mezi historicky koncipované přednášky, cílem je detailní poznání určité vývojové fáze evrospkého tanečního umění. Předmět doplňuje poznatky získané v přehledových historických přednáškách.
Forma studia
Přednáška
Předpoklady a další požadavky
Předpokládá se absolvování přehledových historických přednášek Přehled dějin tance a baletu a Přehled dějin baletu v Čechách.
Obsah kurzu
V prvním semestru se výklad zabývá formováním divadelního tance v ruském prostředí, jeho specifickými rysy, hlavními představiteli v období od počátku do poloviny 19. století. V první fázi se jedná o ohlasy západoevropských forem aristokratického tance a speciálně ballet de cour kolem roku 1600 (balet Orfeus, 1673) v řadách ruské aristokracie, zejména v prostředí carského dvora. Následující období sleduje pronikání vlivu italské opery a commedie dell arte a snimi spojené taneční divadelní kultrury prostřednictvím kočovných italských společností v průběhu 18. století. Významný mezník tvoří založení carské baletní školy a její vývoj v průběhu 18. a 19. století jako nejpropracovanější školské taneční isntituce v Evropě. Pozornost je věnována jednotlivým osobnostem interpretů i choreografů, domácích i zahraničních. Speciálně je pojednáno působení významných evropských tvůrců v Rusku jako byl Franz Hilferding, Gasparo Angiolini, Charles Le Picq. Na počátku 19. století reprezentovaly ruské baletní dění osobnosti Ivana Valberga, Avdoťji Istominové, Adama Gluškovského a Charles Louise Didelota. Zvláště významnou éru tvoří ruský baletní romantismus, ovlivněný hostováním a dlouhodobým působením nejvýznamnějších evrospkých představitelů tohoto směru jako byl Filippo Taglioni a jeho dcera Marie, Jules Perrot, Fanny Elssler, Carlotta Grisi a Arthur saint-Leon. V tomto období se také významně rozvíjela místní taneční obec.
Doporučená nebo povinná literatura
Eljaš, Nikolaj: Puškin i baletnyj těatr, Moskva 1970.
Gluškovskij, Adam: Vospominanija baletmejstěra, Leningrad 1940.
Krasovskaja, Věra: Russkij baletnyj těatr: ot vozniknověnija do serediny XIX. věka, Leningrad 1958.
Roslavleva, Natalija: Era of the Russian Ballet, 1770-1965, New York 1979.
Slonimskij, Jurij: Mastěra russkogo baleta, Leningrad 1937.
Valberg, Ivan: Iz archiva baletmejstěra, Moskva 1948.
Brodská, Božena: Balet v Rusku, Praha 1984.
Hodnoticí metody a kritéria
Kredity a zápočet jsou uděleny na základě:
aktivity na přednáškách
Poznámka
Nejsou.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje