Divadlo v historii české kultury 1

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Zuzana SÍLOVÁ, Jaroslav VOSTRÝ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Pavel BÁR, Jana CINDLEROVÁ, Jan CÍSAŘ, Zuzana SÍLOVÁ, Jaroslav VOSTRÝ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem předmětu je taková obeznámenost posluchačů a posluchaček s úlohou a vývojem divadla v moderní české kultuře, která jim umožní vytvořit si představu o tom, jak učinit potenciální vlastní příběh součástí příběhu českého divadla; jinak řečeno, má – v perspektivě jejich budoucích profesionálních aktivit – pomoci učinit příběh divadla coby součásti české moderní kultury jejich vlastním příběhem.

• Poskytnutí studentům herectví, režie a a dramaturgie KČD obraz základních tendencí divadla v kontextu příběhu české kultury.
• Poskytnutí základní orientace v probíraných tendencích, kdy při výkladech nejde o historiografický postup od jednoho tématu totožného s příslušným historickým obdobím, ale o vhled do „celkového“ vývoje české činohry víceméně při probírání každého tématu.
• Představení jednotlivých tendencí české činohry a jejich zápasů jako otevřeného dění, kde stejně důležitá jako fakta jsou otázky, které z nich vyplývají.
• Výklady a analýzy konkrétních předloh či námětů odpovídajících různým tendencím české činohry.

Forma studia

Přednáška spojená s proseminářem.

Kombinace pedagogického výkladu s příspěvky posluchačů a posluchaček, pojednávajících o těch osobnostech, resp. činech a (zejména u posluchačů režie/dramaturgie) tendencích, které jim jsou či mohou být podle vlastního mínění blízké. Příspěvky vycházejí ze studia samostatně zvolené a/či pedagogem doporučené (a z hlediska základního penza doplňující) literatury včetně vzpomínkových knih.

Předpoklady a další požadavky

Úspěšné absolvování 1. ročníku studia.

Obsah kurzu

Jednotlivá témata cyklu jsou volena z hlediska (naléhavých) potřeb katedry činoherního divadla (a tedy i české činohry a herectví jako takových), ale i ukotvují cyklus z hlediska soustavně rozvíjené koncepce. Tato koncepce i konkrétní témata jsou podloženy dlouholetým výzkumem konaným zúčastněnými pedagogy v Ústavu teorie scénické tvorby; zatímní výsledky tohoto výzkumu jsou obsaženy v publikovaných výstupech (viz Doporučená literatura).

Témata zimního semestru 2018/2019:

1. Divadlo a formování moderního českého národa.
2. Obrozenské divadlo mezi mimem a dramatem a tradice mimu na české scéně.
3. V. K. Klicpera mezi osvětou a komediantstvím.
4. J. K. Tyl a české divadlo mezi biedermeierem a nepovedenou revolucí.
5. Vývoj jazyka a vývoj divadla.
6. Prozatímní divadlo a česká činohra ve stínu české opery.
7. Dva typy ženského herectví: Eliška Pešková a Otýlie Sklenářová Malá.
8. Od Kolára k Vrchlickému: místo obrozenectví světovost?
9. Jindřich Mošna a české herectví mezi šaškováním a dramatickým jednáním.
10. Národní divadlo mezi reprezentací a realitou.
11. Kvapil a české divadlo mezi modernismem a tradicí.

Doporučená nebo povinná literatura

Doporučená literatura:

Císař, J. Přehled dějin českého divadla, Praha 2006, 2009

Jindřich Vodák k historii českého divadla (antologie studijních textů, eds. Vostrý / Sílová), Praha 2017

Vostrý, J. / Sílová, Z. České drama a český hrdina, Praha 2017 ( vybrané kapitoly)

Sílová, Z. Komedianti na české scéně, Praha 2013 (vybrané kapitoly)

Hry:

V. K. Klicpera (výběr 2 ze 4): Veselohra na mostě, Rohovín čtverrohý, Hadrián z Římsů, Divotvorný klobouk;

J. K. Tyl: Krvavé křtiny, (výběr 1 ze 3:) Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena, Paličova dcera;

Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Trilogie o Hippodamii;

Julius Zeyer: Radúz a Mahulena;

Ladislav Stroupežnický: Naši furianti;

Gabriela Preissová: Gazdina roba nebo Její pastorkyňa;

Bratři Mrštíkové: Maryša;

Alois Jirásek (výběr 2 ze 4): Vojnarka, Otec, Jan Hus, Lucerna

+ případně podle vlastního zájmu další hry zmiňované při přednáškách.

Další doporučená literatura podle vlastního uvážení, vztahující se k probíraným tématům zimního semestru 2018/2019:

Studie a monografie:

Macura, V. „Paradox obrozenského divadla“, in Divadlo v české kultuře 19. století, Praha 1985: 36–43

Stich, A. „Český jazyk a dramatický text v 19. století“, in Divadlo v české kultuře 19. století, Praha 1985: 75–85, přetištěno in Stich, A. Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi, Praha 1996: 101–116

Šotek, M. Komedie podle V. K. Klicpery, Praha 2018 (v tisku, v knihovně DAMU od 15. ledna 2019)

Honzl, J. „Hadrián z Římsů na moderním jevišti“, in (týž) K novému významu umění, Praha 1956: 142–144

sb. Josef Kajetán Tyl 1808–1856–2006–2008, Praha 2007

Chválová, L. Žena v divadle Josefa Kajetána Tyla, Praha 2012

Fischer, O. „Činohra v pražských divadlech: Prozatímním, Národním, Městském“, in Československá vlastivěda, VIII. sv. (Umění), Praha 1935: 357–384 (kap. „Prozatímní divadlo, 1862–1883); 385–421 (Národní divadlo za Šuberta, 1883–1900

Pešková, E. „Zápisky české herečky“, 1886, Disk 26 (prosinec 2008): 171–182; Disk 27 (březen 2009): 160–170)

Chválová, L. „Otýlie Sklenářová-Malá: cesta na jeviště“, Disk 35 (březen 2011): 66–80

František Götz, Boj o český divadelní sloh, Praha 1934: 25–39

Kvapil, J. O čem vím, různá vydání (kapitoly podle vlastního výběru)

Scheinpflugová, O. Byla jsem na světě, Praha 1994 (první úplné vydání!): 66–69

Vostrý, J. Zdeněk Štěpánek (Herec a dějiny), Praha 1997: 95–105 (z kap. Ze smíchovských kasáren na Vinohrady) a 106–139 (Cesta ke slávě)

Encyklopedie:

Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století (Osobnosti a díla), Praha 2007; Česká činohra 19. a začátku 20. století (Osobnosti), Praha 2015; Česká divadla, Praha 2000; Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní zkouška na základě předložené písemné seminární práce na zadané téma.

Předpokládá se znalost her a literatury.

Poznámka

Zvolený pedagogický přístup je umožněn pojetím dějin českého divadla jako zápasu tendencí, jejichž podoba se v kontextu společenského a kulturního vývoje mění, ale které se podle moudrého výroku velkého českého historika umění Maxe Dvořáka nikdy úplně neztrácí: „Vše, co umění stvořilo v historicky přehlédnutelných a mezi sebou souvisejících kulturních periodách, se nikdy neztratilo, nýbrž náleželo imanentně k obsahu celého potomního vývoje, přitom ale vždy znovu dostávalo nový význam. To platí jak o jednotlivých motivech, tak také o všeobecných směrech a řešeních.“ To je ostatně dáno už samou povahou kultury, jejíž je divadlo mnohaúrovňovou součástí. Funguje v ní totiž nejenom jako umění, ale i jako státem podporovaná instituce a v případě převážně zábavného zaměření i jako předmět podnikání; ve své vnitřní struktuře je pak také (a z jistého hlediska hlavně) obrazem i stimulem odpovídajícího společenského i individuálního (sebe)scénování. Z tohoto hlediska představuje svérázné a důležité médium, propojené zejména prostřednictvím herectví s dalšími médii vytvářejícími scénickou kulturu jako zásadně významnou oblast i rovinu fungování současné společnosti.

Rozvrh na zimní semestr 2018/2019:

• Týdenní přehled
• Seznam

Rozvrh na letní semestr 2018/2019:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Herectví činoherního divadla (M.A.) (povinný předmět)
• Režie a dramaturgie činoherního divadla (B.A.) (povinný předmět)
• Scénografie (B.A.) (povinný předmět)