Divadlo v historii české kultury 2

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Zuzana SÍLOVÁ, Jaroslav VOSTRÝ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Pavel BÁR, Jana CINDLEROVÁ, Jan CÍSAŘ, Zuzana SÍLOVÁ, Jaroslav VOSTRÝ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem předmětu je taková obeznámenost posluchačů a posluchaček s úlohou a vývojem divadla v moderní české kultuře, která jim umožní vytvořit si představu o tom, jak učinit potenciální vlastní příběh součástí příběhu českého divadla; jinak řečeno, má – v perspektivě jejich budoucích profesionálních aktivit – pomoci učinit příběh divadla coby součásti české moderní kultury jejich vlastním příběhem.

• Poskytnutí studentům herectví, režie a a dramaturgie KČD obraz základních tendencí divadla v kontextu příběhu české kultury.
• Poskytnutí základní orientace v probíraných tendencích, kdy při výkladech nejde o historiografický postup od jednoho tématu totožného s příslušným historickým obdobím, ale o vhled do „celkového“ vývoje české činohry víceméně při probírání každého tématu.
• Představení jednotlivých tendencí české činohry a jejich zápasů jako otevřeného dění, kde stejně důležitá jako fakta jsou otázky, které z nich vyplývají.
• Výklady a analýzy konkrétních předloh či námětů odpovídajících různým tendencím české činohry.

Forma studia

Přednáška spojená s proseminářem.

Kombinace pedagogického výkladu s příspěvky posluchačů a posluchaček, pojednávajících o těch osobnostech, resp. činech a (zejména u posluchačů režie/dramaturgie) tendencích, které jim jsou či mohou být podle vlastního mínění blízké. Příspěvky vycházejí ze studia samostatně zvolené a/či pedagogem doporučené (a z hlediska základního penza doplňující) literatury včetně vzpomínkových knih.

Předpoklady a další požadavky

Úspěšně složená zkouška na základě písemné seminární práce na zadané téma.

Obsah kurzu

Předmět představuje inovovanou verzi Prosemináře historie divadla v kontextu české kultury, ověřovaného v AR 2016/2017; zpřesněná verze vychází z učiněných zkušeností. Témata jsou volena z hlediska (naléhavých) potřeb katedry činoherního divadla (a tedy i české činohry a činoherectví jako takových), ale i ukotvují cyklus z hlediska soustavně rozvíjené koncepce. Tato koncepce i konkrétní témata jsou podloženy dlouholetým výzkumem konaným zúčastněnými pedagogy v Ústavu teorie scénické tvorby; zatímní výsledky tohoto výzkumu jsou obsaženy v publikovaných výstupech (viz Doporučená literatura).

Témata letního semestru AR 2018/2019:

Od F. Zavřela k K. H. Hilarovi a od Hilara na Vinohradech k Hilarovi v Národním.

Velký herec v moderním divadle: Od Vojana ke Štěpánkovi.

Od divadla osvobozeného k angažovanému: avantgarda mezi poezií a politikou.

Karel Čapek a české divadlo.

Na cestě od revolučních vizí k občanství a od svobodného státu k protektorátu: divadlo a společnost.

Léta 1945–1948: česká divadelní revoluce, její předpoklady a konce.

Herecká generace 1945 a její osudy.

České divadlo a osud Alfréda Radoka.

Krejčova cesta z Frejkových Vinohrad přes Národní divadlo k Divadlu za branou.

Velké divadlo v malém prostoru: Divadlo Na zábradlí a Činoherní klub.

Od Reduty ke studiovým divadlům: od 60. let k normalizaci a současné alternativě.

Od operety k muzikálu: Divadlo jako zábava, nebo /i/ umění.

Doba médií a české divadlo od listopadu k dnešku.

Doporučená nebo povinná literatura

Literatura k tématům letního semestru:

Hry: Dyk, Zmoudření dona Quijota; Šrámek, Měsíc nad řekou; Mahen, Mrtvé moře / Janošík; Langer, Periferie a Jízdní hlídka; Čapek, Bílá nemoc a Matka; Topol, Konec masopustu; další hry podle vlastního uvážení

Monografie a články:

Císař, J. Přehled dějin českého divadla, Praha 2006 [přísl. kapitoly z 2. vyd. v jednom svazku]

Fischer, O. „Činohra v pražských divadlech: Prozatímním, Národním, Městském“, in Československá vlastivěda, VIII. sv. (Umění), Praha 1935: 408–432 (Dvacáté století: Prvé desetiletí; Druhé desetiletí, Po roce 1920)

Dějiny českého divadla díl III., Praha 1977; díl IV., Praha 1983 (vybr. kapitoly)

Jindřich Vodák k historii českého divadla, Praha 2017

Tille, V. Divadelní vzpomínky, Praha 2018

Götz, F. Boj o český divadelní sloh, Praha 1934

Hyvnar, J. O českém dramatickém herectví 20. století, Praha 2008

Sílová, Z. Komedianti na české scéně. Od divadla k filmu, Praha 2013: 45–54 (Hübnerová) a 55–64 (Zakopal); 109–174 (kap. věnované Vlastovi Burianovi, V+W a Hugo Haasovi)

Just, V. Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla (1945-1989) nejen v datech a souvislostech, Praha 2010

Kraus, K. Divadlo ve službách dramatu, Praha 2001: 197–298 [texty věnované O. Krejčovi]

Vostrý, J. Zdeněk Štěpánek (Herec a dějiny), Praha 1997: 78–275

Vostrý, J. / Sílová, Z. České drama a český hrdina, Praha 2017 (vybrané kapitoly)

Bár, P. Od operety k muzikálu (Zábavněhudební divadlo v Československu po roce1945), Praha 2013

sb. Sláva a bída herectví, Praha 2013,

Sílová, Z. (ed.) Generace a kontinuita, Praha 2009

Sílová, Z. DISK a generace 1945, Praha 2006

Sílová, Z. Radovan Lukavský, Praha 1999

Sílová, Z. / Bár, P. Frejkovy Schovávané na schodech, Praha 2014

Vostrý, J. / Sílová, Z. / Bár, P. Divadelním ředitelem 1945–1950 (Jiří Frejka na Vinohradech), Praha 2016

Sílová, Z. / Vostrý, J. Městská divadla pražská v éře Oty Ornesta, Praha 2014

Vostrý, J. Činoherní klub 1965–1972 (Dramaturgie v praxi), Praha 1996, event. Petr Čepek (Talent a osud), Praha 1996 n. 2004

Paměti: Kohout, E. Divadlo aneb Snář, příp. Scheinpflugová, O. Byla jsem na světě, nebo Pešek, L. Tvář bez masky, či další podle vlastního výběru a/či pedagogova doporučení

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní zkouška na základě předložené písemné seminární práce na zadané téma.

Poznámka

Zvolený pedagogický přístup je umožněn pojetím dějin českého divadla jako zápasu tendencí, jejichž podoba se v kontextu společenského a kulturního vývoje mění, ale které se podle moudrého výroku velkého českého historika umění Maxe Dvořáka nikdy úplně neztrácí: „Vše, co umění stvořilo v historicky přehlédnutelných a mezi sebou souvisejících kulturních periodách, se nikdy neztratilo, nýbrž náleželo imanentně k obsahu celého potomního vývoje, přitom ale vždy znovu dostávalo nový význam. To platí jak o jednotlivých motivech, tak také o všeobecných směrech a řešeních.“ To je ostatně dáno už samou povahou kultury, jejíž je divadlo mnohaúrovňovou součástí. Funguje v ní totiž nejenom jako umění, ale i jako státem podporovaná instituce a v případě převážně zábavného zaměření i jako předmět podnikání; ve své vnitřní struktuře je pak také (a z jistého hlediska hlavně) obrazem i stimulem odpovídajícího společenského i individuálního (sebe)scénování. Z tohoto hlediska představuje svérázné a důležité médium, propojené zejména prostřednictvím herectví s dalšími médii vytvářejícími scénickou kulturu jako zásadně významnou oblast i rovinu fungování současné společnosti.

Rozvrh na zimní semestr 2018/2019:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2018/2019:

• Týdenní přehled
• Seznam

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Herectví činoherního divadla (M.A.) (povinný předmět)
• Režie a dramaturgie činoherního divadla (B.A.) (povinný předmět)
• Scénografie (B.A.) (povinný předmět)