Teorie divadla a jeho složek 3
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
201ETD3 | ZK | 3 | 2T | anglicky, česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Systematická reflexe základních problémů a otázek spojených se vznikem a vývojem dramatického umění, analýza konkrétních příkladů ze současné jevištní praxe.
Forma studia
Semináře, vypracování otázek k magisterským zkouškám a jejich prezentace.
Předpoklady a další požadavky
Teoretická i praktická znalost oboru na úrovni bakalářské zkoušky.
Obsah kurzu
Předmět kombinující přednášku a seminář (dotace 2 hodiny týdně) rozvíjí znalosti a dovednosti získané v bakalářském studiu na novém stupni, na kterém se zájem studentů soustřeďuje jednak k obecnějším otázkám, a na druhé straně k problematice jednotlivých oborů (teorie režie, teoretická dramaturgie, teorie herectví).
Osnovu předmětu tvoří otázky k magisterské zkoušce z historie a teorie činoherního divadla, formulované tak, že by měly podnítit ke stručné úvaze doložené konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalosti, ale i z domýšlení vlastních zkušeností ze Scénické tvorby a inscenační praxe.
Otázky k magisterské zkoušce z herectví:
- Základní znaky evropského herectví zejm. ve srovnání s asijským, tendence evropského herectví k chování „jako v životě“ a herectví jako tvorba, vystupování a vytváření postavy.
- Proměny českého herectví od Vojana k dnešku s ohledem na proměny stylu v souvislosti s proměnou dobové mentality.
- „Psychofyzické“ typy a typy přístupu herce k postavě (včetně příslušných teorií) a jejich vztah příslušným druhům a žánrům dramatického (scénického) umění.
- Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska celkové problematiky chování v prostoru a tělesně-prostorového cítění.
- Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska problematiky spontánní reakce a budování (a fixace) linie jednání: výkon a postava, od spontánní akce a reakce k uvědoměle budované linii jednání; jednota apriorně vytvářeného charakteru a geneze postavy z (třeba rozporného) jednání v různých situacích.
- Dramatické jednání a herecký (scénický) výraz: prožívání a představování, konvencionální a expresivní chování, životní a scénické konvence, text a podtext, postoj a výraz, emocionální výraz a jednání, gesto a gestus, výraz a sdělení.
- Dramatické a herecké (žádoucí) napětí: herecký výkon a fyzická existence na scéně, svalový tonus a dialektika napětí a uvolnění proti přepětí (křeči) a povolenosti, svalové cítění a pohybový smysl, tělový sebecit a herecká sebekontrola.
- Od postoje postavy v situaci k pohybovému výrazu: tělo a psychika, dech, duše a duch, konvencionální a expresivní (emocionální) projev, postoj a držení, gestus a gesto, izolovaný pohyb a celkový projev, „smyslové“ a tělesné centrum, přirozený a stylizovaný pohyb.
- Od psaného textu k hereckému mluvnímu projevu: řeč a dech, logické a rytmické členění promluvy, slovní vyjádření a emoce, text a podtext, výraz a intonace, intonace a její základní funkce, intonace v širším a užším smyslu, slova, slovní celky a smysl, mluva v kontextu celistvého hercova projevu i kontextu inscenace.
- Typy slovního vyjadřování v dramatu, stylově-žánrová intence textu, dialog a monolog: vývoj vztahu dialogu a monologu, typy monologu, monolog a „vnitřní řeč“.
- „Civilní“ mluva a verš, veršové systémy evropského dramatu, vývoj a specifičnost českého verše, pojem mluvního rytmu a jeho uplatnění v próze a ve verši; formální výstavba textu a jeho hlasová realizace v různých typech jevištních veršů, popř. v různých překladech jevištních veršů.
- Herecké a „mimoherecké“ prostředky budování postavy: herec a maska, herec a kostým, herec a rekvizita, herec a mizanscéna (aranžmá); hra a souhra; účast hereckých partnerů, režiséra a scénografa na vytváření postavy.
- Herecká postava jako subjekt jednání i element scénického obrazu: herecká postava jako svémocný fenomen a jako soubor elementů zapojovaných do celku s větší či menší mírou hercovy tvůrčí samostatnosti; postavení herectví v proměnlivé hierarchii scénických složek.
- Interpretace, nebo (sebe)výpověď: problematika vcítění a odstupu, imaginace a racionální analýzy, nového pochopení a sebevyjádření v přístupu herce k postavě v rámci (apriorního či při zkouškách společně (do)vytvářeného dramaturgicko-režijního záměru
- Pozice herce s ohledem na žánr a styl i podmínky vzniku scénického díla: hrdinové a charaktery, herecké typy a obory; herec v různých typech divadla a dalších audiovisuálních médiích, zvláště však v divadle se stálým ansámblem; herecká individualita a tým
Otázky k magisterské zkoušce z režie :
- Od Diderota k dnešku: vznik a vývoj evropské dramaturgie (v širším smyslu „myšlení o divadle“) s ohledem na vznik a vývoj moderní režie.
- Vznik a vývoj české dramaturgie s ohledem na vznik a vývoj české moderní režie (Kvapil, Hilar, E. F. Burian, Grossman a další: kde končí dramaturg a začíná režisér?).
- Vznik a proměny moderní evropské režie ve vztahu k vývoji dramaturgie (režiséři „intelektuálové“, režiséři „aranžéři“ a „herečtí“ režiséři; dvojí význam pojmu „herecká“ režie).
- Vznik a proměny české moderní režie ve vztahu k dramaturgii a s ohledem na evropský kontext.
- Drama a divadelní (scénický) prostor: vznik, typy a proměny novověkého scénického umění a vývoj evropské scénografie.
- Vznik a proměny českého novodobého scénického umění a vývoj české scénografie.
- Drama, dramatické a dramatično s ohledem na problematiku vztahu estetické kategorie a pojmu historické poetiky (dramatičnost Dostojevského románů a lyričnost divadla E. F. Buriana).
- Časoprostor dramatu a časoprostor scénického díla se zřetelem ke specifickému časoprostoru různých žánrů a stylů.
- Dramatické dílo a příběh, inscenace a režijní fabulování: fabule a děj, režijní řešení a scénické jednání, námět, fabule a téma.
- Dramatická, jevištní a herecká postava v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech dramatické a scénické tvorby, režisérův podíl na vzniku herecké a jevištní postavy (viz vztah hereckých a mimohereckých prostředků při budování jevištní postavy u E. F. Buriana).
- „Civilní“ mluva a verš, veršové systémy evropského dramatu, vývoj a specifičnost českého verše, pojem mluvního rytmu a jeho uplatnění v próze a ve verši; výstavba hereckého mluvního partu a režijní „orchestrace“, hlasy a zvuky, hudba jako konstitutivní element a jakou pouhý doprovod.
- Od rozehrání situace k pohybu v prostoru: postoj a držení, gestus a gesto, gestus postavy a gestus scény, jednotlivý pohyb a pohyb celku, výtvarná stránka hereckého pohybu v prostoru a scénografické řešení, režie a choreografie.
- Interpretace a realizace: analýza a pochopení, dílo a (aktuální) kontext, „čtení“ textu i a jeho konkretizace, dramaturgicko-režijní představa a geneze scénického díla; ilustrace záměru a tvořivý (zkušební) proces.
- Klasický text jako kulturní fenomen a jako materiál: interpretace, aktualizace, adaptace, variace.
- Původnost a tradice: „klasika“ („klasičnost“) a současnost („modernost“), kánony a konvence a jejich porušování („novátorství“), individuální a generační přístup, navazování a módnost.
Otázky k magisterské zkoušce z dramaturgie:
- Vznik a vývoj evropské dramaturgie (v širokém smyslu „myšlení o divadle“) s ohledem na její „složky“ (vč. teoreticko-kritické) a na její (historické) podoby.
- Vznik a vývoj české dramaturgie s ohledem na evropský kontext.
- Vznik a proměny moderní evropské režie ve vztahu k vývoji dramaturgie (režiséři „intelektuálové“, režiséři „aranžéři“ a „herečtí“ režiséři; dvojí význam pojmu „herecká“ režie).
- Vznik a proměny české režie ve vztahu k dramaturgii a s ohledem na evropský kontext.
- Divadlo a literatura vč. problematiky děl různých literárních druhů a jejich dramatizace či scénování.
- Drama, dramatické a dramatično s ohledem na problematiku vztahu estetické kategorie a pojmu historické poetiky (dramatičnost Dostojevského románů a lyričnost divadla EFB).
- Dramatičnost a divadelnost (scéničnost): jejich vývoj, podstata a vzájemný vztah.
- Časoprostor dramatu a časoprostor scénického díla se zřetelem ke specifickému časoprostoru různých žánrů a stylů.
- Dramatické dílo a příběh: fabule a děj, námět (putující syžet) a téma.
- Dramatická, jevištní a herecká postava v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech dramatické a scénické tvorby.
- Fenomen interpretace: analýza a pochopení, dílo a (aktuální) kontext, „čtení“ a realizace, dramaturgicko-režijní představa a dramaturgický či kritický komentář.
- Klasický text jako kulturní fenomen a jako materiál; interpretace, překlad, aktualizace, variace.
- Dramaturgie a opatřování (psaní) textů: autor píšící pro divadlo a dramatický spisovatel v divadle, postavení autora a textu ve vývoji evropského divadla.
- Problematika překladu.
- Původnost a tradice: „klasika“ („klasičnost“) a současnost („modernost“), kánony a konvence a jejich porušování („novátorství“), individuální a generační přístup, navazování a módnost.
Doporučená nebo povinná literatura
Ukládán a doplňován průběžně podle konkrétních úkolů.
Brockett, O. G. Dějiny divadla
Císař, J. Přehled dějin českého divadla I, II
Aristoteles. Poetika
Zich, O. Estetika dramatického umění
Honzl, J. K novému významu umění
Vostrý, J. O hercích a herectví, Divadelní a literární podobizny
Gajdoš, J. Postmoderné podoby divadla
Pavis, P. Divadelní slovník, Praha
Vostrý, J. Režie je umění
Balvín, J. / Pokorný: Vídeňské lidové divadlo
Vostrý, J. Činoherní klub 1965-1972
Burian, E. F. O nové divadlo 1930-1940
Hyvnar, J. Herec v moderním divadle
Diderot, Herecký paradox
Brecht, B. Myšlenky
Císař, J. Základy dramaturgie 1, 2
Mukařovský, J. Otázky z estetiky
Veltruský, Příspěvky k teorii divadla
Frejka, J. Železná doba divadla
Lukavský, R. Stanislavského metoda herecké práce, Kultura mluveného slova
Otokar Fischer a Národní divadlo
Götz, F. Boj o český divadelní sloh
Šalda, F. X. 0 naší moderní kultuře divadelně dramatické
Fischer, O. K dramatu
Macura, V. Paradox obrozenského divadla, in: Divadlo v české kultuře 19. století
Grossman, J. Analýzy
Hyvnar, J. Francouzská divadelní reforma, Praha 1996
Hodnoticí metody a kritéria
Ukončení zkouškou ověřující získané poznatky s ohledem na odevzdané úkoly zpracovávající alespoň jedno z témat ve formě souvislého výkladu (cca 3-5 ns), autoreflexe praktické jevištní činnosti.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Režie činoherního divadla v angličtině (M.A.) (povinný předmět)