Interpretační seminář 6
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
202ISB6 | ZK | 3 | 3T | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Naučit studenty pozornému čtení, učinit čtení životní potřebou, tj. prokázat jeho smysluplnost.Naučit studenty pozornému čtení a hledání souvislostí „teorie“ s praktickou divadelní prací. V návaznosti na předchozí interpretační semináře (hlavně Interpretační seminář 5) přejít k četbě textů o dramatičnosti, o divadle a divadelnosti, o hře a hravosti a o proměnách funkce divadla a hry v různých kulturách a obdobích; v souvislosti s tím i o proměnách herectví, divadelního prostoru, režiséra, dramatika a dalších účastníků divadelní tvorby, o proměnách pojmu „divadla“ a dalších klíčových pojmů, užívaných k charakteristice toho kterého projevu divadelnosti.
Forma studia
Na základě vlastního studia zadaných textů v semináři interaktivní rozvíjení témat v historickém kontextu. Občas s pomocí videozáznamů, občas s návštěvou vybraných představení, propojování sféry idejí se sférou realizace.
Předpoklady a další požadavky
Absolutorium předchozích dvou ročníků interpretačního semináře a absolutorium interpretačního semináře 5.
Obsah kurzu
Na nižším stupni je východiskem vždy dramatický text a všechny nároky, které na čtenáře klade.
První ročník je celý věnován dílu Shakespearovu.
Ve druhém ročníku čtou studenti texty (a sledují témata) divadla novodobého, zvláště s prvkem tematizace divadla;
ve třetím ročníku (nepovinném) se seznamují s metatexty, aby poznali, jak divadlo samo sebe vnímá a jaké možnosti má v té které sociálně kulturní situaci.
Východiskem je zadaný text a jeho podrobná interpretace. Od nejstarších textů (Aristoteles, Bharata) k Diderotovi, Lessingovi a dalším klasickým autorům míříme k moderním divadelníkům a reformátorům divadla z počátku dvacátého století a pak ke „druhé divadelní reformě“ (Artaud, Grotowski, Schechner). Jde o základní představu o rozpětí a proměnlivosti smyslu divadla a kontextech a důsledcích těchto proměn pro divadelní praxi.
Doporučená nebo povinná literatura
Vybrané kapitoly z následujících publikací, výběr podle studijních kontextů a předchozího vzdělání účastníků:
ARISTOTELES. Poetika.Překlad J.Novákové
ARTAUD, Antonin.Divadlo a jeho dvojenec. Týž Texty I. Herrmann a synové. 1994, 1995
BHARATA in KALVODOVÁ, Dana, ZBAVITEL, Dušan: Pod praporem krále nebes. Odeon, Praha 1987, s.11-36
BRAUN, Kazimierz. Druhá divadelní reforma? Div. ústav, MLK, DAMU, JAMU 1993, 171 s. Přel. J.Vondráček, Týž: Divadelní prostor. Přel. Jiří Vondráček, DAMU 2001
BRECHT, Bertolt. Myšlenky. ed. Jan Grossman, přel. Ludvík Kundera. Čs. spisovatel 1958
BROOK, Peter. Pohyblivý bod: Čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Přel. Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 248 s. Týž: Prázdný prostor. Přel. Alois Bejblík. Praha: Panorama, 1988. 232 s.
CRAIG, Edward Gordon: O divadelním umění. Přel. Milan Lukeš. Divadelní ústav,Praha 2006, 207 stran.
ČECHOV, Michail. Hercova cesta. překl. a ed. Zoja Oubramová. Panorama 1990 . 220 s.
DIDEROT, Denis. Herecký paradox.
ECO, Umberto: Meze interpretace
GROTOWSKI, Jerzy. Divadlo a rituál. SaD 9, 1991, s.52-60. Přel. Jana Pilátová.--- Performer. SaD 3, 1999, s. 101-104. přel. Jana Pilátová
HONZL, Jindřich. Pohyb divadelního znaku. In: Odkaz české divadelní avantgardy. Eds. Ljuba Klosová a Ludmila Kopáčová. Divadelní ústav Praha 1990, s. 53-67
LEHMANN, Hans Thies. Postdramatické divadlo. Prel. Anna Grusková a Elena Diamantová. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. 368 s.
OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro semiotiku. Nakladatelství „G“ Brno 1992, 223s.
PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496.
STEHLÍKOVÁ Eva. Antické divadlo. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2005. 384 s.
SCHERHAUFER, Petr. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od Goetheho a Schillera po Reinhardta. Bratislava: NOC, 1998. 328 s. Týž: Čítanka z dejín divadelnej réžie: od futuristov po Ejzenštejna. Bratislava: Divadelný ústav, 1999. 368 s.
ZICH, Otakar: Estetika dramatického umění. Melantrich 1931
Ostatní materiály vzejdou vždy přímo z konkrétních seminářů.
Hodnoticí metody a kritéria
Po zimním semestru zápočet na základě seminární aktivity, prezence (75%) a ústní seminární práce, diskutované na kolokviu. Student má odpovědět na otázku, kterou si sám zformuloval; odpověď se má opírat o hlubší studium některého probíraného tématu, o vlastní studium odborné literatury a o komplementární příklad z divadelní praxe (dílo, které mohou znát i ostatní studenti, možné je i video). Po letním semestru týž typ práce písemně a text rozeslaný předem, aby diskuse byla konkrétnější.
Poznámka
Pro studenty 3. ročníku.
Rozvrh na zimní semestr 2018/2019:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2018/2019:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Herectví se zaměřením na autorskou tvorbu a pedagogiku (B.A.) (volitelný předmět)