Interpretační seminář 6

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
202ISB6 ZK 3 3T česky letní

Garant předmětu

Michal ČUNDERLE

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Michal ČUNDERLE

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Naučit studenty pozornému čtení, učinit čtení životní potřebou, tj. prokázat jeho smysluplnost.Naučit studenty pozornému čtení a hledání souvislostí „teorie“ s praktickou divadelní prací. V návaznosti na předchozí interpretační semináře (hlavně Interpretační seminář 5) přejít k četbě textů o dramatičnosti, o divadle a divadelnosti, o hře a hravosti a o proměnách funkce divadla a hry v různých kulturách a obdobích; v souvislosti s tím i o proměnách herectví, divadelního prostoru, režiséra, dramatika a dalších účastníků divadelní tvorby, o proměnách pojmu „divadla“ a dalších klíčových pojmů, užívaných k charakteristice toho kterého projevu divadelnosti.

Forma studia

Na základě vlastního studia zadaných textů v semináři interaktivní rozvíjení témat v historickém kontextu. Občas s pomocí videozáznamů, občas s návštěvou vybraných představení, propojování sféry idejí se sférou realizace.

Předpoklady a další požadavky

Absolutorium předchozích dvou ročníků interpretačního semináře a absolutorium interpretačního semináře 5.

Obsah kurzu

Na nižším stupni je východiskem vždy dramatický text a všechny nároky, které na čtenáře klade.

První ročník je celý věnován dílu Shakespearovu.

Ve druhém ročníku čtou studenti texty (a sledují témata) divadla novodobého, zvláště s prvkem tematizace divadla;

ve třetím ročníku (nepovinném) se seznamují s metatexty, aby poznali, jak divadlo samo sebe vnímá a jaké možnosti má v té které sociálně kulturní situaci.

Východiskem je zadaný text a jeho podrobná interpretace. Od nejstarších textů (Aristoteles, Bharata) k Diderotovi, Lessingovi a dalším klasickým autorům míříme k moderním divadelníkům a reformátorům divadla z počátku dvacátého století a pak ke „druhé divadelní reformě“ (Artaud, Grotowski, Schechner). Jde o základní představu o rozpětí a proměnlivosti smyslu divadla a kontextech a důsledcích těchto proměn pro divadelní praxi.

Doporučená nebo povinná literatura

Vybrané kapitoly z následujících publikací, výběr podle studijních kontextů a předchozího vzdělání účastníků:

ARISTOTELES. Poetika.Překlad J.Novákové

ARTAUD, Antonin.Divadlo a jeho dvojenec. Týž Texty I. Herrmann a synové. 1994, 1995

BHARATA in KALVODOVÁ, Dana, ZBAVITEL, Dušan: Pod praporem krále nebes. Odeon, Praha 1987, s.11-36

BRAUN, Kazimierz. Druhá divadelní reforma? Div. ústav, MLK, DAMU, JAMU 1993, 171 s. Přel. J.Vondráček, Týž: Divadelní prostor. Přel. Jiří Vondráček, DAMU 2001

BRECHT, Bertolt. Myšlenky. ed. Jan Grossman, přel. Ludvík Kundera. Čs. spisovatel 1958

BROOK, Peter. Pohyblivý bod: Čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Přel. Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 248 s. Týž: Prázdný prostor. Přel. Alois Bejblík. Praha: Panorama, 1988. 232 s.

CRAIG, Edward Gordon: O divadelním umění. Přel. Milan Lukeš. Divadelní ústav,Praha 2006, 207 stran.

ČECHOV, Michail. Hercova cesta. překl. a ed. Zoja Oubramová. Panorama 1990 . 220 s.

DIDEROT, Denis. Herecký paradox.

ECO, Umberto: Meze interpretace

GROTOWSKI, Jerzy. Divadlo a rituál. SaD 9, 1991, s.52-60. Přel. Jana Pilátová.--- Performer. SaD 3, 1999, s. 101-104. přel. Jana Pilátová

HONZL, Jindřich. Pohyb divadelního znaku. In: Odkaz české divadelní avantgardy. Eds. Ljuba Klosová a Ludmila Kopáčová. Divadelní ústav Praha 1990, s. 53-67

LEHMANN, Hans Thies. Postdramatické divadlo. Prel. Anna Grusková a Elena Diamantová. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. 368 s.

OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro semiotiku. Nakladatelství „G“ Brno 1992, 223s.

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496.

STEHLÍKOVÁ Eva. Antické divadlo. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2005. 384 s.

SCHERHAUFER, Petr. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od Goetheho a Schillera po Reinhardta. Bratislava: NOC, 1998. 328 s. Týž: Čítanka z dejín divadelnej réžie: od futuristov po Ejzenštejna. Bratislava: Divadelný ústav, 1999. 368 s.

ZICH, Otakar: Estetika dramatického umění. Melantrich 1931

Ostatní materiály vzejdou vždy přímo z konkrétních seminářů.

Hodnoticí metody a kritéria

Po zimním semestru zápočet na základě seminární aktivity, prezence (75%) a ústní seminární práce, diskutované na kolokviu. Student má odpovědět na otázku, kterou si sám zformuloval; odpověď se má opírat o hlubší studium některého probíraného tématu, o vlastní studium odborné literatury a o komplementární příklad z divadelní praxe (dílo, které mohou znát i ostatní studenti, možné je i video). Po letním semestru týž typ práce písemně a text rozeslaný předem, aby diskuse byla konkrétnější.

Poznámka

Pro studenty 3. ročníku.

Rozvrh na zimní semestr 2018/2019:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2018/2019:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů