Seminář historie a teorie divadla 2

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Eva KYSELOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Eva KYSELOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

1. Seznámit posluchače s dějinami světového i českého divadla od počátku 20. století po současnost.
2. Seznámit posluchače se základními teatrologickýmy pojmy v souvislostech jejich historického vývoje.
3. Seznámit posluchače s hlavními událostmi, významnými osobnostmi světového a českého divadla a dramatu od počátku 20. století po současnost.
4. Cílem je úspěšné absolvování státní bakalářské zkoušky z dějin divadla.

Forma studia

Přehledové přednášky, diskusní semináře.

Předpoklady a další požadavky

206SHT1 Seminář historie a teorie divadla.

Obsah kurzu

Předmět se věnuje historii a teorii divadla, které jsou nezbytnými součástmi všeobecného kulturního přehledu a uměleckého vzdělání zvlášť.

Tématické okruhy probírané v semestru:

1. Historie světového divadla a dramatu od počátku 20. století po současnost.
2. Historie českého divadla a dramatu od počátku 20. století po současnost.
3. Základní teoretické pojmosloví.

Doporučená nebo povinná literatura

Brockett, Oscar G. Dějiny divadla. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny a Divadelní ústav,1999. ISBN 978-80-7106-576-0.

Fischer-Lichte, Erika. Dejiny drámy. Bratislava: Divadelný ústav, 2003. ISBN 80-88987-47-4.

Carlson, Marvin. Dejiny divadelných teórií. Bratislava: Divadelný ústav, 2006. ISBN 80-88987-23-7.

Císař, Jan. Přehled dějin českého divadla. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2006. ISBN 80-7331-072-4.

Semil, M., Wysinska, E. Slovník světového divadla 1945-1990. Praha: Divadelní ústav, 1998. ISBN 80-7008-066-3.

Doporučené dramatické texty

1. Aischylos: Oresteia, Euripides: Medeia, Sofokles: Král Oidipus, Aristofanes: Žáby
2. Plautus: Pseudolus, Terentius: Eunuch/Kleštěnec
3. Adam de la Halle: Hra v loubí, staročeský Mastičkář
4. Nicolo Machiavelli: Mandragora, Carlo Gozzi: Princezna Turandot
5. Shakespeare: Hamlet, Sen noci sväatojánskej, Búrka, Richard III.
6. Lope de Vega: Fuente ovejuna, Calderón de la Barca: Veľké divadlo sveta, Tirso de Molina: Sevillský zvodca
7. Pierre Corneille: Cid, Jean Racine: Faidra, Moliére: Don Juan
8. Lessing: Emilia Galotti, Schiller: Úklady a láska, Goethe: Clavijo
9. V. K. Klicpera: Veselohra na mostě, Rohovín Čtverrohý, J. K. Tyl: Fidlovačka, Strakonický dudák, L. Stroupežnický: Naši furianti, G. Preissová: Gazdina Roba, A. Jirásek: Vojnarka, Mrštíci: Maryša
10. Büchner: Woyzek, Kleist: Rozbitý džbán, Gribojedov: Hoře z rozumu, Puškin: Boris Godunov, Lermontov: Maškaráda, Hugo: Hernani, Cromvell (předmluva !!!!!!)
11. Labiche (Abeceda, Slamenný klobúk), Ostrovskij (Búrka), Suchovo-Kobylin (trilogie Proces, Smrt Tarelkina, Svatba Krečinského), Turgeněv (Měsíc na vsi), Hauptmann

(Tkalci)

1. Čechov – jednoaktovky, veliká čtyřka, Platonov, Ivanov, Lesní duch
2. Ibsen (Nora, Heda G., Divoká kachna,...), Strindberg (Slečna Júlie, Sonáta príšer, ...), Maeterlinck (Modrý pták, Ariadna a Modrofous, Smrt Tintagilova, Slepci,...), Jarry

(cyklus Ubu)

1. bratři Čapkové, Karel Čapek (Adam Stvořitel, Ze života hmyzu, Věc Makropulos, R.U.R., Bílá nemoc, Matka,...)
2. Arthur Miller: Cesta dlhým dňom do noci, Smrť obchodného cestujúceho, ..
3. G.-B. Shaw (Pygmalion, Androkles a lev, Svatá Jana), E. Bond (Spaseni), H. Pinter (Narozeniny), C.Churchill (Top girls), S.Kane (Očištěni), M. Ravenhill (Shopping and fucking), T. Stoppard (Guildenstern a Rosenkrantz jsou mrtvi)
4. B. Brecht (Žebrácká opera, Kaukazský křídový kruh, Matka Kuráž,...), F. Wedekind (Probuzení jara,...), T. Bernhard (Ignorant a šílenec, Náměstí hrdinů,..), E. Jelinek (Nemoc aneb moderní ženy, Klára S.,..) M. von Mayenburga (Eldorádo, Tvář v ohni, ..),..
5. S. Beckett (Čekání na Godota, Šťastné dni, Konec hry), E. Ionesco (Lekce, Plešatá zpěvačka)
6. V. Havel (Vyrozumění, Audience), J. Topol (Kočka na kolejích, Konec masopustu), L. Smoček (Piknik, Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho,...)

Otázky ke státní zkoušce:

Otázky k ústním bakalářským zkouškám katedry produkce DAMU

Předmět: Historie a teorie divadla

1. Antické řecké divadlo (původ divadla, organizace a funkce divadelních slavností, inscenační konvence, žánrové členení, vývoj tragédie, vývoj komedie)
2. Římské divadlo (přesah a vztah k řeckému divadlu, organizace a funkce divadelních slavností, inscenační konvence, žánrové členení, vývoj tragédie, vývoj komedie)
3. Středověké divadlo (charakteristika epochy, vývoj a funkce divadla, liturgické a světské drama a žánry - autoři a díla, organizace a scénické konvence, český odkaz středověku)
4. Italská renesance a Commedie dell´arte (charakteristika epochy, commedia erudita – autoři a díla, commedia dell´arte, scénický prostor a konvence, reforma commedie dell´arte

u Goldoniho a Gozziho)

1. Alžbětinské divadlo (zdroje a charakteristika, Shakespeare a jeho současníci Marlowe, Jonson, Shakespearovi následovníci, jakubovské divadlo (Beaumont, Fletcher, Webster,

Ford), divadelní soubory v Anglii – soukromé a veřejné, organizace divadelního života, inscenační konvence)

1. Divadlo španělského zlatého věku (zdroje a charakteristika pojmu baroko, náboženské drama a světské drama - autoři a díla, soukromé a veřejné divadla, organizace divadelního

života a inscenační konvence)

1. Francouzský klasicismus a osvícenství (zdroje a charakteristika, klasicistní doktrína (tři jednoty a poetiky), vývoj tragédie a vrchol u Racina a Corneille, žánrový vývoj a reforma

komedie u Moliera, organizace divadelního života, inscenační konvence) / Osvícenství (charakteristika epochy, autoři a díla, organizace divadelního života, inscenační konvence –

především herectví, vliv myšlenek osvícenství na české divadlo – idea českého národního divadla)

1. Německé osvícenství (vývoj německé divadelní kultury, vliv Hanswursta a reforma Gottscheda a Neuberové, Sturm und Drang a jeho autoři a zdroje, Lessing a idea národního

divadla a měšťanská truchlohra, Goethe a Schiller a výmarský klasicismus, rakouské lidové divadlo – autoři a díla)

1. Romantismus (revoluce a její vliv na evropskou kulturu, manifesty romantismu a teoretická východiska (Hugo), hrdina romantického dramatu - Anglie, Francie, Německo, Rusko,

Polsko, Čechy, scénické konvence – především herectví)

1. Realismus a naturalismus (charakteristika uměleckého směru, vliv na vývoj divadla a dramatu, naturalismus v dramatu a divadle na přelomu staletí, vznik divadelní režie

(Meiningenští, Wagner, Antoine, Brahm), český realismus v dramatu a divadle (Preissová, Mrštíkové, Stroupežnický))

1. A. P. Čechov a Stanislavského reforma (osobnost A. P. Čechova a charakteristika jeho dramatického díla a vazba na MCHT a případně na vývoj moderního dramatu, vznik MCHT

a Stanislavského psychologický realismus)

1. Symbolismus (pojem moderna a moderní směry, symbolismus v divadle jako reakce na naturalismus, francouzská divadelní moderna – autoři a divadla, vývoj tvorby H. Ibsena a A.

Strindberga, reforma E. G. Craiga a A. Appii, Antonin Artaud a jeho divadlo krutosti)

1. České drama a divadlo 1900-1945 (nástup moderny, konstituování moderní české režie u Kvapila a Hilara a jejich vliv na inscenaci a vývoj herectví, české drama od naturalismu k

moderním tendencím – bratři Čapkové, K. Čapek, V. Dyk, V. Nezval, česká režie během druhé světové války)

1. Meziválečné avantgardy (pojem avantgarda a jeho výklad, ruská divadelní avantgarda (Mejerchold, Tairov, Vachtangov), česká divadelní avantgarda (Honzl, Frejka, Burian),

francouzská divadelní avantgarda (Kartel, Copeaux a Dalcroze, decentralizace francouzského divadla))

1. Moderní americké divadlo (vývoj v 19. století a vlivy anglického divadla, divadelní konvence – soubory, vznik Syndikátu a divadelní producenti Frohman, Belasco, a bratři

Schubertové, vliv evropského divadla a dramatu na moderní americké divadlo a drama, autoři a díla, rozvoj amerického herectví pod vlivem Stanislavského metody, off Broadway,

off-off Broadway, americká divadelní avantgarda (happening, performance))

1. Moderní anglické divadlo (divadelní konvence do založení Independent theatre – žánry, zákon o regulaci divadel, nové směry v divadle a dramatu – Shaw, Wilde, Independent

theatre, Royal court), upevnění divadla a nové tendence v dramatu po druhé světové válce – hnutí Young angry men, The Movement, Centre 42, divadla Theatre Workshop, English

stage company, autoři a díla – Pinter, Wesker, Bond, Churchill, 90. léta a nástup in-yer-face – autoři a díla))

1. Moderní německé divadlo (od realismu a naturalismu (Freibühne a O. Brahm) k expresionismu jako uměleckému směru, jeho vliv na divadlo a drama – berlínský kabaret,

vídeňská moderna, počátky politického divadla u Piscatora a Brechta, vývoj umělecké tvorby B.Brechta, modelové drama a počátky dokumentárního divadla – Dürenmatt, Frisch,

Hochhuth, Weiss, rakouská dramatika od druhé poloviny 20.století – Handke, Jelinek, Bernhard, vývoj moderní německé režie a divadla (Peter Stein, Peter Zadek, Christoph Marthaler, Claus Peymann, Frank Castorf, Pina Bausch, velké domy a alternativní scény, financování a politická a společenská funkce divadla), současné německé drama –

Mayenburg, Schimmelpfenig, Richter, Dea Loher, David Gieselman, Felicia Zeller,...)

1. Absurdní drama a divadlo (filosofie existencialismu – Sartre, Camus, absurdní divadlo a drama a jeho autoři (Francie, Anglie, Amerika, Česko))
2. Druhá divadelní reforma (druhá divadelní reforma jako pojem- návrat k divadelnosti a vliv antropologie a rituálu, reforma herectví – Artaud, Grotowski, Kantor, Living Theatre, Brook,

Mnouchkine, Schechner a Kaprow, Bread and Puppet theatre)

1. České divadlo a drama po roku 1945 (změna kulturní politiky po roce 1948, vliv politického systému na divadelní praxi – dramaturgická rada, generační vrstvení a výrazné

režijní poetiky – Radok, Krejča, Grossman, 60.léta a malé formy a činohry (Divadlo Na zábradlí, Semafor, Činoherní klub, Divadlo za branou), vznik studiových divadel (Husa na

provázku, Hadivadlo, Studio Ypsilon, Činoherní studio Ústí nad Labem), divadelní disent (Divadlo na tahu, Bytové divadlo, samizdat), vliv loutkové poetiky (Drak, Vedené divadlo),

české drama v dialogu s evropským divadlem (Topol, Havel, Uhde, Goldflam, Pitínský), česká režie od 90. let (Lébl, Morávek, Pitínský, Nebeský, Dočekal, Krobot,...), současná

česká divadelní kultura a její vrstvení (soukromá, alternativní divadla, financování, divadelní festivaly))

Hodnoticí metody a kritéria

Předpoklad úspěšného zakončení předmětu:

účast na přednáškách/seminářích,

absolvování závěrečného písemného testu / ústní zkoušky.

Rozvrh na zimní semestr 2018/2019:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2018/2019:

• Týdenní přehled
• Seznam

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Produkce (B.A.) (povinný předmět)
• Produkce (M.A.) (povinně volitelný předmět)