Překladatelský seminář 1
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
| Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
|---|---|---|---|---|---|
| 207PKP1 | Z | 1 | 2T | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Cílem semináře je seznámit se základními principy divadelního překladu posluchače oborů režie, dramaturgie, teorie a kritika, jejichž specializací tedy není ani filologie, ani translatologie, nicméně kteří budou ve své budoucí praxi s překladovými texty pracovat. Posluchači se mají seznámit jak s některými aspekty obecné teorie překladu, tak s významnými obdobími a osobnostmi české překladatelské tvorby; nedílnou součástí praktické části semináře je srovnávání existujících překladů a samozřejmě vlastní - společné či individuální - překladatelské pokusy.
Forma studia
Srovnávání existujících překladů, společné překládání, srovnávání a hodnocení vlastních překladů.
Předpoklady a další požadavky
Je nutná minimálně maturitní znalost cizího jazyka (angličtina, němčina, francouzština, ruština).
Obsah kurzu
Seminář uvádí posluchače do problematiky překladu dramatického textu jakožto autonomní tvůrčí činnosti; na jedné straně se snaží posilovat jejich vlastní jazykovou tvořivost a samozřejmě i cit pro potřeby jevištního provedení textu, na straně druhé je vede k úctě vůči předloze a k hledání adekvátních stylových rovin ve vztahu k originálu.
Teoretické aspekty:
- Teorie překladu a překladatelská praxe.
- Čeština jako cílový jazyk ve vztahu k jazykům výchozím.
- Specifičnost divadelního překladu.
- Slovní jednání a jazyková stylizace.
- Problematika překladu verše a překládání z odlišných veršových systémů.
Praktická část:
- Srovnávání existujících českých překladů jedné předlohy (próza, rytmizovaná próza, verš).
- Práce na vlastních překladech.
Doporučená nebo povinná literatura
V rámci semináře se pracuje jednak s různými českými překlady stejné předlohy, které jsou mezi sebou porovnávány, a dále s originály divadelních her (v anglickém či francouzském jazyce).
Tyto texty jsou vybírány podle jazykové vybavenosti posluchačů.
Literatura:
Jiří Levý, Umění překladu, (1963), Ivo Železný, Praha, 1998.
Jiří Levý, České teorie překladu, (1957), Ivo Železný, Praha, 1996,
I. Vývoj překladatelských teorií a metod v české literatuře,
II. Sborník zásadních studií o překladu.
Olga Krijtová, Pozvání k překladatelské praxi (Kapitoly o překládání beletrie), FF-UK, Praha, 1996.
Zlata Kufnerová, Milena Poláčková (ed.) a kol., Překládání a čeština, H+H, Jinočany, 1994.
Georges Mounin, Teoretické problémy překladu, Karolinum - nakladatelství UK, Praha, 1992.
Jan Vilikovský, Překlad jako tvorba, Ivo Železný, Praha, 2002.
Blahoslav Hečko, Dobrodružství překladu, Ivo Železný, Praha, 2000.
Milan Hrdlička, Literární překlad a komunikace, Nakladatelství ISV, Praha, 2003.
Milan Hrala (editor), Kapitoly z dějin českého překladu, Nakladatelství Karolinum, Praha, 2002.
Hodnoticí metody a kritéria
- Účast na semináři (tolerují se 2 absence během semestru);
- průběžná příprava překladů zadávaných textů;
- dílčí seminární práce: písemné srovnání dvou (či více) překladů stejné cizojazyčné předlohy;
- závěrečná seminární práce: překlad uceleného úryvku ze zvoleného textu.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje