Překladatelský seminář 4

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
207PKP4	Z	1	2T	česky	letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem semináře je jednak pokračovat v diskusi o teoretických problémech překladu zejména ve vztahu k současné inscenační praxi, a dále pak vytvořit vlastní překlad zvolené divadelní hry či její podstatné ucelené části, přičemž je posluchač je veden k hledání nikoliv prvoplánově efektních, nýbrž divadelně účinných a stylisticky koherentních překladatelských řešení.

Forma studia

Samostatná práce na překladu, hledání stylistických variant, řešení překladatelských problémů (konfrontace kultury výchozí a cílové), řešení otázek dramaturgických.

Předpoklady a další požadavky

Je nutná minimálně maturitní znalost cizího jazyka (angličtina, němčina, francouzština, ruština).

Obsah kurzu

Práce v semináři je individuálně rozvržena dle jazykových schopností posluchačů, kteří pod vedením pedagoga sami volí předlohu, na jejímž překladu hodlají pracovat; při práci na překladu zároveň provádějí dramaturgickou analýzu (včetně dramaturgické rešerše) a nabízejí východiska pro eventuální dramaturgicko-režijní koncepci.

Doporučená nebo povinná literatura

Texty k překladu jsou vybírány s ohledem na jazykovou vybavenost posluchačů a na zvolený průběh semináře (viz Osnova).

Základní literatura:

Jiří Levý, Umění překladu, (1963), Ivo Železný, Praha, 1998.

Jiří Levý, České teorie překladu, (1957), Ivo Železný, Praha, 1996,

I. Vývoj překladatelských teorií a metod v české literatuře,

II. Sborník zásadních studií o překladu.

Olga Krijtová, Pozvání k překladatelské praxi (Kapitoly o překládání beletrie), FF-UK, Praha, 1996.

Zlata Kufnerová, Milena Poláčková (ed.) a kol., Překládání a čeština, H+H, Jinočany, 1994.

Georges Mounin, Teoretické problémy překladu, Karolinum - nakladatelství UK, Praha, 1992.

Jan Vilikovský, Překlad jako tvorba, Ivo Železný, Praha, 2002.

Blahoslav Hečko, Dobrodružství překladu, Ivo Železný, Praha, 2000.

Milan Hrdlička, Literární překlad a komunikace, Nakladatelství ISV, Praha, 2003.

Milan Hrala (editor), Kapitoly z dějin českého překladu, Nakladatelství Karolinum, Praha, 2002.

Dle potřeby může pedagog doporučovat další literaturu českou i zahraniční, eventuálně konkrétní překlady pro inspiraci.