Konzultační dílna 2.ročníku 2

Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Tomáš DORUŠKA, Ivo TRAJKOV

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Tomáš DORUŠKA, Ivo TRAJKOV

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Prohloubení řemeslných dovedností v praktické části střihové skladby.

Forma studia

seminář, dílna

Předpoklady a další požadavky

Základní znalosti zákonitostí audiovizuální skladby

Obsah kurzu

Dílna je vymezený ?časoprostor?, ve kterém se posluchačům dostává pedagogického vedení nejen u školních cvičení, ale i v širším rámci jejich budoucí profese, a také veškeré možné pomoci v řešení studijních otázek.

Tyto základní povinnosti pedagoga, abych je tak nazval, logicky vyplývají ze studijního programu každého ročníku střihové skladby, fakulty jako celku a organizace a možnosti Studia FAMU, skrze které se uskutečňuje praktická část studia - proto zde nebudu nikoho unavovat zdlouhavými popisy o tom, jak probíhá tento víceméně ?standardní? pedagogický proces.

Nechci zdržovat ani obsáhlou ?filozofií? o individuálním přístupu ke každému ze studentů; o snaze vést každého z posluchačů ?jeho? směrem, tedy ne nutně tím, jenž se líbí mně osobně; o nutnosti být ?zdravě? subjektivní ve výkladech, aby se vytvořil prostor pro konstruktivní polemiku a zároveň maximálně objektivní ke každému s odlišným pohledem na věc; a v neposlední řadě o morální povinnosti k jakési nenásilné výuce ?praktické etiky? v rámci profese.

O čem bych se však rád zmínil je následující: domnívám se, že je možné, aby dílna měla i svůj pevně stanovený (alespoň rámcově) program, jakousi ?nadstavbu? k výše uvedené základní funkci dilny.

Já osobně bych své snažení rozdělil do čtyř ?kategorií? se společným záměrem ? rozšířením spektra kvalitní ?nabídky? vůči studentům pozitivně působit na zvýšení profesních, profesionálních a (nebojím se to napsat) i lidských kvalit pozdějších absolventů, s čím je v neposlední řadě spojeno i zvyšování prestiže školy. (Poznámka: ne že bych byl takový lidumil a idealista, jen chci využívat svůj čas smysluplně, chci se v konfrontaci se studenty sám něčemu hodnotnému ?učit? a konec konců vyšší cíle jsou dobrou motivací.)

I. Kategorie (obecná)

V dílně chci zhodnotit podstatu ?akademické půdy? vytvořením naprosto otevřeného, upřímného a tím ve výsledku i krajně tolerantního ?ovzduší?, ve kterém se členové dílny nejen mohou, ale musí, a tím jsou také skutečně donuceni vyjadřovat se k výsledkům a k profesním otázkám u sebe a u svých kolegů. V kolektivním umění je diskuse nezbytnou součástí a je třeba se ji učit a pěstovat ji. Posluchač musí umět zdůvodňovat svá stanoviska a obhajovat je před kolegy. Navykne si tím mimo jiné i předstupovat se svými názory a výsledky před kohokoli a vstupovat do jakékoli konkurence.

Posluchač bude mít za povinnost prezentovat před kolegy každou svou práci minimálně ve třech fázích - u samostatných cvičení katedry, a ve dvou fázích ? u společných cvičení. (Skutečně prezentovat projekt - obsahem i formou, nikoli jen ukazovat cvičení.)

Dále bude mít každý posluchač povinnost jednou za rok připravit pro své kolegy mini-přednášku (libovolné filmové téma), čili učit se tímto způsobem sdělovat své poznatky na poli teorie a ?čelit? následné diskusi.

II. Kategorie (profesní)

Mimo úvahy nad ?rolí? střihové skladby ve filmu (střižna - jediné místo, kde skutečně vzniká film) a ?postavením? střihače jako profese, chtěl bych zde využít přednosti, že pracuji jako režisér i jako producent a učit posluchače umění komunikace při nezbytné spolupráci s těmito profesemi a zároveň je připravit na realitu filmového a TV ?průmyslu? v širších rozměrech, nejen českých. Chtěl bych, mimo svých osobních poznatků, využívat hostů ? českých kolegů a případných hostů ze zahraničí (při jejich návštěvách Prahy).

III. Kategorie (teoretická)

Uspořádal bych v obou semestrech mini-seminář pod názvem: ?Střihová skladba a gramatika filmového jazyka v českém filmu? a pozval bych střihače (případně režiséra) každého z promítaných filmů. Úkolem by měla být konfrontace teoretických úvah posluchačů při samostatném rozboru střihové skladby filmu s myšlením, praxí a realitou prezentované samotným autorem.

IV. Kategorie (praktická)

Rád bych vybral odpovídající hrubý materiál některého filmu a uspořádal mini-cvičení, kde každý posluchač sestřihne svou verzi vybrané filmové sekvence s následnou prezentací, obhajobou a debatou. V další fázi dostane každý student úkol provést ještě jeden sestřih stejného materiálu dle konkrétního zadání (např.. pokusit se vystřihnout jednu z postav nebo nepoužívat jistý typ záběru, sestřihnout materiál na konkrétní hudební skladbu atd.), s následnou prezentací a debatou, aby se podpořil rozvoj specifického způsobu myšlení, schopnosti variování, pochopení nikdy nekončícího řetězce možností a v neposlední řadě i vytrvalosti - tedy všech vlastností, které film od kvalitního střihače vyžaduje.

Doporučená nebo povinná literatura

Jurij Lotman: Semiotika filmu a problémy filmovej estetiky. Slovesnký filmový ústav, 2008

Guido Aristarco: Dějiny filmových teorií. Orbis, 1968

Jerzy Płażewski: Filmová řeč. Orbis, Praha 1967

Josef Valušiak: Střihovou skladbou k n-té dimenzi, AMU, 2000

Walter Murch: In the Blink of an Eye. Silman-James Pr, 2001

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou atestace je plnění zadaných úkolů, úspěšné složení zápočtového testu a alespoň 80% účast na přednáškách.

Poznámka

řízená a neřízená diskuze, samostatná práce na cvičeních-

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Střihová skladba - bakalář-1819 (povinný předmět)