Hudební dramaturgie 2

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
108HD2 ZK 1 1+1/T česky letní

Garant předmětu

Jiří ŠTILEC

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jiří ŠTILEC

Výsledky učení dané vzdělávací složky

  1. Seznámení s moderním pojetím dramaturgie v hudebním životě současnosti a v hudebním průmyslu, prolínání s procesem hudebně producentské aktivity, finanční zajištění dramaturgických nápadů.
  2. Schopnost aplikace znalostí z dějin hudby, hudební estetiky a praktického hudebního života na tvorbu programu v různých médiích a institucích, šířících a distribuujících hudební tvorbu.
  3. Schopnost nabídnout v roli výkonného umělce nebo pěvce vhodný repertoár s ohledem na aktuální možnosti a potřeby dané instituce nebo projektu. Tedy zejména v opeře, operetě, muzikálu aj. hudebních divadlech, v koncertním životě, rozhlasech a televizích, do sítě internetu, ve firmách produkujících trvalé nosiče zvuku, filmu aj.

Forma studia

Výuka je vedena formou přednášek s diskusemi, jsou analyzovány konkrétní programy ve všech sledovaných oblastech a studenti připravují samostatně i jednotlivé dramaturgické návrhy, o nichž se pak na přednáškách diskutuje.

Předpoklady a další požadavky

Vytvoření zadaných projektů z oborů dramaturgie hudby v různých typech operních, operetních a muzikálových představení, veřejných koncertních vystoupení, rozhlasových stanic, na trvalých nosičích zvuku nebo obrazově zvukového záznamu v televizi, filmu a multimediálních projektech. Dramaturgie klipů pro YouTube. Jejich přednesení před kolektivem posluchačů a pedagogem, jejich obhájení v seminární diskusi. Seminární úkoly jsou na bakalářském stupni jsou přitom méně náročné.

Obsah kurzu

Stručná osnova předmětu: Přednášková část: Co je dramaturgie. Měnící se povaha dramaturgie a její proměna v dramaturgicko-producentskou aktivitu. Dramaturgie a finance. Specifika hudební dramaturgie v jednotlivých typech prezentace hudby. Dramaturgie operního (operetního) divadla, dramaturgie muzikálového divadla (scény), rozdíly mezi různými typy operního divadla (stálý soubor x staggionové divadlo), projektové divadlo, financování divadel, pěvecké obory a hudebně dramatické typy. Nejvýznamnější domácí a světové operní scény, možnost předzpívání, casting. Koncertní dramaturgie (velké symfonické orchestry, komorní orchestry, komorní soubory, sólisté). Jednotlivé koncerty, cykly koncertů, festivaly. Významné světové orchestry (tzv. „první desítka“) a nejdůležitější domácí i světové hudební festivaly. Dramaturgie v médiích, nová média a dramaturgie. Konec klasické dramaturgie? Seminární část se věnuje především úkolům posluchačů - dramaturgickým návrhům pro jednotlivé způsoby veřejné prezentace hudebního umění. V těchto pracích i v diskusi se uplatňují zásady, obvyklé v současné praxi, a hodnotí se nápaditost jejich autorů.

Sylabus předmětu:

Rozsah a obsah pojmu dramaturgie ve smyslu, kterým se předmět zabývá, historie pojmu: tvorba a skladba programových celků. Jeho původ v divadelní praxi, kde získal také svůj název. Předmět se nezabývá náplní pojmu dramaturgie ve smyslu struktury skladeb, jejich vnitřního autorského uspořádání apod. Výklad charakterizuje práci divadelního dramaturga, operního dramaturga, shodné i odlišné momenty jeho práce s hudební dramaturgií.

Dramaturgie hudebního divadla. Dramaturgie opery, složitost koordinace její dramatické povahy a hudby. Finanční a ekonomické zabezpečení dramaturgických návrhů a nápadů. Typy operních (operetních) divadel: malá a komorní, střední, velká a jejich meze při výběru titulů. Významná role respektování nejen pěveckých oborů, ale i hudebně dramatických typů, výklad o nich. Úloha a minimální složení orchestru sboru a prostoru pro něj. Výběr představitelů operních rolí. Problematika upravování oper a současné inovace jejich poslání i autorských tvarů. Vůdčí role šéfa opery a dirigenta v dramaturgii celých sezón i inscenací jednotlivých děl. Dramaturgie baletu, scénického melodramu a dalších divadelních žánrů s významným podílem hudby. Muzikálové projekty, výběr titulu, casting, financování

Koncertní dramaturgie. Vývoj podoby veřejného koncertu od začátků podnikání v této oblasti přes zvyklosti v romantismu až k dnešní převažující podobě. Různé druhy koncertů v dnešním profesionálním hudebním životě: jednotlivý koncert bez vazby k jiným zřetelům a důležitost jeho hlavního dramaturgického zřetele, je-li to koncert s vůdčím zřetelem interpretačním či repertoárovým a jejich vzájemné vyvážení nebo naopak vyhranění. Zvláštní povaha koncertů slavnostních k různým příležitostem, autorských, s uplatněním významné interpretační osobnosti apod. Jak ovlivňuje dramaturgii jedinečnost koncertu či jeho zařazení v rámci cyklu či festivalu. Zvláštní povaha matiné, recitalu, koncertních vystoupení spojených s jinými příležitostmi, jako jsou programy v prostorách výtvarných výstav, sponzorské koncerty, podnikové koncerty apod. Dnešní zvyklosti trvání jednotlivých koncertů a jejich mezí, případný časový prostor na přídavky, rozdíly při jednotlivých typech koncertů. Problém poměru jednoty a kontrastu (slohového, žánrového apod.) ve skladbě programu. Vyvážení nebo poměr různé závažnosti v rovnoměrných nebo i nerovnoměrných polovinách koncertu, na který jej dělí obvyklá přestávka. Koncerty bez přestávky. Tištěný program koncertu: které údaje o skladateli a skladbě by měl mít na straně s přehledem programu. Výhodný rozsah a obvyklá struktura výkladového textu. Cyklus koncertů, význam jeho přesného vymezení a koncepce. Otázka prezentace výkladových textů v rámci cyklu koncertů a popř. i festivalu: mají být shrnuty v jedné obsáhlejší programové brožuře či dokonce knížce, či jsou vhodnější letáky pro jednotlivé večery? Festival. Různé typy festivalů - hudební i mezioborové, žánrově vyhraněné, jiná obsahová kritéria. Charakteristika nejvýznamnějších světových i domácích festivalů hudebních či s významným podílem hudby.

Dramaturgie hudby v rozhlase. Různé typy rozhlasových stanic s rozmanitým poměrem k prezentaci hudby. Rozmanitost hudebně dramaturgických úkolů v nekomerční a komerční stanici. V tradiční terminologii Českého rozhlasu je termín dramaturg vyhrazen pro osobnost, pečující o zdroje hudebních snímků, nahrávaných ve vlastních studiích i v jiných prostorách, při přenosech a veřejných koncertech, operních představení apod.; sestavuje nahrávací plány (ve Vltavě čtvrtletní) a zajišťuje vybavení fonotéky tak, aby zachycovala co možná všechen umělecky významný repertoár ze všech období dějinného vývoje hudby s přiměřenými relacemi v zastoupení významných skladatelských osobností, národních kultur, žánrů apod. a aby nahrávala i významné události českého hudebního života v Praze i ostatních centrech či lokalitách. Osobnosti, zajišťující zařazování jednotlivých titulů a nahrávek do vysílání, nazývá zavedená tradiční terminologie ČR redaktoři. Ti naplňují pro delší období vždy stanovené tzv. vysílací schéma: rozvrh, určující s týdenní periodicitou typy pořadů. Rozbor aktuálního vysílacího schématu podle několika čísel programového týdeníku Rozhlas.

Dramaturgie trvalých nosičů zvuku. Stručný přehled vývoje do zavedení digitálního nahrávání a CD, dramaturgické možnosti jednotlivých typů gramofonových desek. CD jako dnes nejrozšířenější nosič trvalého záznamu zvuku. Důležitost koncepčního hlediska, např. interpretačního, repertoárově slohového. Vyhraněnou koncepcí by se měl řídit i repertoár vydavatele CD, zejména pokud má větší katalog a zabývá se edicí CD pravidelně. Posluchači jsou vedeni k tomu, aby se vyznali v edicích, dostupných v České republice, i kdyžzatím neexistuje žádný centrální katalog vydaných nahrávek, k jakému sedopracovaly některé vyspělé kultury v době vydávání LP, např. periodicky v USA vydávaný katalog Schwann, v NSR Bielefelder aj. Důležitou součástí vyučování je i pozornost k dokumentaci snímků, písemně vyjádřené v bookletu a na inlay.

Dramaturgie hudby ve filmu a televizi. Přenosy z koncertu či zvukově obrazového nahrávání. Rozdíl mezi reportážním snímkem celého díla či jen úryvků z něj a mezi komponovanou stylizací interpretace v koncertní síni či v jiném prostředí. Možnosti prezentace hudby prostředníctvím různých typů programů, kombinujících interpretaci s verbálním výkladem, promítáním dokumentů aj. Zásady a problémy prezentace hudby v uměleckých filmech např. biografických či obrazově vybavujících jednotlivé hudební dílo. Zvláštnost, několikrát však už úspěšně realizovaná: ozvučení filmu s dějem beze vzahu k hudební tvorbě slavnými hudebními díly. Možnosti a nevýhody užívání tzv. archivní hudby k pořadům zpravodajského filmu, přírodním či jiným naučných filmům a televizním programům.

Práce s digitálním šířením hudby, nová média, interaktivní dramaturgie

Předmět má přednáškovou i seminární část. Přednášková spočívá ve výkladu pedagoga o povaze dramaturgické práce při jednotlivých způsobech veřejné prezentace hudby, v 2. semestru zejména v rozhlase při získávání a výrobě zvukových záznamů i v rámci jejich uplatnění při vysílání, na trvalých nosičích zvuku i obrazu, v televizi a filmu. Probírají se tu danosti jednotlivých způsobů, vyplývajících z jejich věcné povahy i zvyklostí.

Seminární část se věnuje především úkolům posluchačů - dramaturgickým návrhům pro jednotlivé způsoby veřejné prezentace hudebního umění. V úkolech i v diskusi se uplatňují zásady, obvyklé v současné praxi, a hodnotí se nápaditost jejich autorů.

Doporučená nebo povinná literatura

Učebnice či shrnující literární kompendium hudební dramaturgie neexistuje. Je to činnost tak rozmanitá a vázaná na specifickou povahu každého individuálního či kolektivního interpreta (orchestru, operního souboru, pěveckého sboru, komorního tělesa, sólisty) či i instituce, na znalosti, zkušenosti a fantazii dramaturga, že se nějakému závaznému shrnutí pravidel vzpírá. Důležité jsou znalosti dějin hudby a hudebního repertoáru. V této souvislosti doporučuji literaturu, uvedenou u předmětu Dějiny hudby 1 až 4 a dále tyto tyto knižní tituly:

Anna Hostomská: Opera. Průvodce operní tvorbou, Praha 1955 a další vydání

Ladislav Šíp: Česká opera a její tvůrci. Průvodce, Praha 1983

Mirko Očadlík: Svět orchestru, Průvodce tvorbou orchestrální. I. Klasikové a romantikové, Praha 1942 a další vydání, II České orchestrální skladby 1946 a další vydání

Miloš Schnierer: Svět orchestru, Brno1997 ad.

Jaromír Havlík: Česká symfonie 1945-1980, Praha 1989

Miloš Hons: Hudba zvaná symfonie, Praha 2005

Jaroslav Smolka: Česká kantáta a oratorium, Praha 1970

Partie s rozbory a charakteristikami skladeb zejména z obsáhlejších monografií významných skladatelských osobností, např.

Romain Rolland: Ludwig van Beethoven. Velká tvůrčí období, 5 sv., česky Praha 1957-61

Dílo a život Bedřicha Smetany, sv. 1 Karel Janeček: Smetanova komorní hudba, Praha 1978, sv. 2 Jaroslav Smolka: Smetanova vokální tvorba, Praha 1980, sv. 3 a 4 Jaroslav Jirá-nek: Smetanova operní tvorba I a II, Praha 1984 a 1989, sv. 5 Jaroslav Smolka: Smetanova symfonická tvorba, Praha 1984

Otakar Šourek: Život a dílo Antonína Dvořáka, 4 sv., 2 a 3Praha 1954-57 aj. monografie

Dějiny významných hudebních institucí a sborníky k jejich jubilejím, jako je

Zdeněk Nejedlý: Opera Národního divadla, 2 sv., Praha,1935, 1936 a 21949

František Pala: Opera Národního divadla v období O. Ostrčila, 4 sv., Praha 1963 ad.

Karel Mlejnek: Česká filharmonie. Deset kapitol ze stoleté historie orchestru, Praha 1996 a starší literatura tam uvedená

100 let České filharmonie. Historie, osobnosti, kontexty. Sborník z mezinárodní muzikolo-gické konference 17. a 18. 10 1996

Vladimír Šefl: Smetanovo kvarteto, Praha 1970

Katalogy repertoáru různých institucí a médií, jako je

Katalog orchestrálních notových materiálů, uložených v archivech Čs. rozhlasu, zpracovali Emil Hradecký a Milada Rutová, Praha 1964

Hudební slovníky, encyklopedie (včetně internetových), přinášející přehledy tvorby jednotlivých autorů, jako je

Československý hudební slovník osob a institucí, 2 sv. Praha 1963 a 1965

Grove´s Dictionary of Musik and Musicians, 5London 1966, The New Grove´s Dictionary of Music and Musicians, 1London 1980, 2London, New York 2001, with corrections 2002

Webové stránky jednotlivých autorů a skladatelských společností a dále programové souhrny i sezónní brožury a webové stránky orchestrů a jiných pořadatelských institucí, festivalů aj.

Hodnoticí metody a kritéria

Rozvrh na zimní semestr 2019/2020:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2019/2020:

06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
místnost 2057
Učebna 2057 (HAMU)
(Lichenštejnský palác)
ŠTILEC J.
13:40–15:10
(přednášková par. 1)
St
Čt
Pá
Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
Út 13:40–15:10 Jiří ŠTILEC Učebna 2057 (HAMU)
Lichenštejnský palác 		přednášková par. 1

Předmět je součástí následujících studijních plánů