Divadlo v historii české kultury 1

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Zuzana SÍLOVÁ, Jaroslav VOSTRÝ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Pavel BÁR, Jana CINDLEROVÁ, Jan CÍSAŘ, Zuzana SÍLOVÁ, Jaroslav VOSTRÝ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem předmětu je taková obeznámenost posluchačů a posluchaček s úlohou a vývojem divadla v moderní české kultuře, která jim umožní vytvořit si představu o tom, jak učinit potenciální vlastní příběh součástí příběhu českého divadla; jinak řečeno, má – v perspektivě jejich budoucích profesionálních aktivit – pomoci učinit příběh divadla coby součásti české moderní kultury jejich vlastním příběhem.

• Poskytnutí studentům herectví, režie a a dramaturgie KČD obraz základních tendencí divadla v kontextu příběhu české kultury.
• Poskytnutí základní orientace v probíraných tendencích, kdy při výkladech nejde o historiografický postup od jednoho tématu totožného s příslušným historickým obdobím, ale o vhled do „celkového“ vývoje české činohry víceméně při probírání každého tématu.
• Představení jednotlivých tendencí české činohry a jejich zápasů jako otevřeného dění, kde stejně důležitá jako fakta jsou otázky, které z nich vyplývají.
• Výklady a analýzy konkrétních předloh či námětů odpovídajících různým tendencím české činohry.

Forma studia

Přednáška spojená s proseminářem.

Kombinace pedagogického výkladu s příspěvky posluchačů a posluchaček, pojednávajících o těch osobnostech, resp. činech a (zejména u posluchačů režie/dramaturgie) tendencích, které jim jsou či mohou být podle vlastního mínění blízké. Příspěvky vycházejí ze studia samostatně zvolené a/či pedagogem doporučené (a z hlediska základního penza doplňující) literatury včetně vzpomínkových knih.

Předpoklady a další požadavky

Úspěšné absolvování 1. ročníku studia.

Obsah kurzu

Jednotlivá témata cyklu jsou volena z hlediska (naléhavých) potřeb katedry činoherního divadla (a tedy i české činohry a herectví jako takových), ale i ukotvují cyklus z hlediska soustavně rozvíjené koncepce. Tato koncepce i konkrétní témata jsou podloženy dlouholetým výzkumem konaným zúčastněnými pedagogy v Ústavu teorie scénické tvorby; zatímní výsledky tohoto výzkumu jsou obsaženy v publikovaných výstupech (viz Doporučená literatura).

Témata zimního semestru 2019/2020:

1. Divadlo a formování moderního českého národa.
2. Obrozenské divadlo mezi mimem a dramatem a tradice mimu na české scéně.
3. V. K. Klicpera mezi osvětou a komediantstvím.
4. J. K. Tyl a české divadlo mezi biedermeierem a nepovedenou revolucí.
5. Prozatímní divadlo a česká činohra ve stínu české opery.
6. Dva typy ženského herectví: Eliška Pešková a Otýlie Sklenářová Malá.
7. Od Kolára k Vrchlickému: místo obrozenectví světovost?
8. Jindřich Mošna a české herectví mezi šaškováním a dramatickým jednáním.
9. Národní divadlo mezi reprezentací a realitou.
10. Klicperovi dědicové (Od Šamberka ke Smočkovi).
11. Od Kvapila k Zavřelovi.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

• Císař, J. Přehled dějin českého divadla, Praha 2006, 2009
• Jindřich Vodák k historii českého divadla (antologie studijních textů, eds. Vostrý / Sílová), Praha 2017
• Jak rozumět českému dramatu 19. století (antologie studijních textů, ed. Sílová / Šotek)
• V. K. Klicpera (výběr 2 ze 4 her): Veselohra na mostě, Rohovín čtverrohý, Hadrián z Římsů, Divotvorný klobouk;
• J. K. Tyl: Krvavé křtiny, (výběr jedné z následujících tří:) Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena, Paličova dcera;
• Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Trilogie o Hippodamii;
• Julius Zeyer: Radúz a Mahulena;
• Ladislav Stroupežnický: Naši furianti;
• Gabriela Preissová: Gazdina roba nebo Její pastorkyňa;
• Bratři Mrštíkové: Maryša;
• Alois Jirásek (výběr 2 ze 4): Vojnarka, Otec, Jan Hus, Lucerna
• + případně podle vlastního zájmu další hry zmiňované při přednáškách

Literatura doporučená k jednotlivým tématům:

• Témata 1, 2, 5: Vostrý, J. / Sílová, Z. České drama a český hrdina, Praha 2017 (vybrané kapitoly)
• 2, 6, 8, 10: Sílová, Z. Komedianti na české scéně, Praha 2013 (vybrané kapitoly)
• 3: Šotek, M. Komedie podle V. K. Klicpery, Praha 2018
• 4: sb. Josef Kajetán Tyl 1808–1856–2006–2008, Praha 2007
• 4: Chválová, L. Žena v divadle Josefa Kajetána Tyla, Praha 2012
• 5–11: Fischer, O. „Činohra v pražských divadlech: Prozatímním, Národním, Městském“, in Československá vlastivěda, VIII. sv. (Umění), Praha 1935: 357–384 (kap. „Prozatímní divadlo“, 1862–1883); 385–421 (Národní divadlo za Šuberta, 1883–1900)
• 6: Pešková, E. „Zápisky české herečky“, 1886, Disk 26 (prosinec 2008): 171–182; Disk 27 (březen 2009): 160–170
• 6: Chválová, L. „Otýlie Sklenářová-Malá: cesta na jeviště“, Disk 35 (březen 2011): 66–80
• 11: Tille, V. Vzpomínky, Praha 2019: 114–130 (kap. František Zavřel)
• 11: Kvapil, J. O čem vím, různá vydání (kapitoly podle vlastního výběru)

Encyklopedie:

• Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století (Osobnosti a díla), Praha 2007; Česká činohra 19. a začátku 20. století (Osobnosti), Praha 2015; Česká divadla, Praha 2000; Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní zkouška na základě předložené písemné seminární práce na zadané téma.

Předpokládá se znalost her a literatury.

Poznámka

Zvolený pedagogický přístup je umožněn pojetím dějin českého divadla jako zápasu tendencí, jejichž podoba se v kontextu společenského a kulturního vývoje mění, ale které se podle moudrého výroku velkého českého historika umění Maxe Dvořáka nikdy úplně neztrácí: „Vše, co umění stvořilo v historicky přehlédnutelných a mezi sebou souvisejících kulturních periodách, se nikdy neztratilo, nýbrž náleželo imanentně k obsahu celého potomního vývoje, přitom ale vždy znovu dostávalo nový význam. To platí jak o jednotlivých motivech, tak také o všeobecných směrech a řešeních.“ To je ostatně dáno už samou povahou kultury, jejíž je divadlo mnohaúrovňovou součástí. Funguje v ní totiž nejenom jako umění, ale i jako státem podporovaná instituce a v případě převážně zábavného zaměření i jako předmět podnikání; ve své vnitřní struktuře je pak také (a z jistého hlediska hlavně) obrazem i stimulem odpovídajícího společenského i individuálního (sebe)scénování. Z tohoto hlediska představuje svérázné a důležité médium, propojené zejména prostřednictvím herectví s dalšími médii vytvářejícími scénickou kulturu jako zásadně významnou oblast i rovinu fungování současné společnosti.

Poznámka učitele Zuzana SÍLOVÁ:

Divadlo v historii české kultury: zimní semestr 2019/2020

Požadavky ke zkoušce: seminární práce v rozsahu nejméně 3,5 ns (6300 znaků), odevzdaná nejpozději 3 dny před termínem ústní zkoušky mailem nebo vytištěná k rukám prof. Zuzany Sílové (zuzana.silova@gmail.com).

Náměty seminární práce jsou volitelné a měly by vycházet z pojmů, událostí, děl, osobností, jimž byly věnovány přednášky.

Ústní část: rozprava nad písemnou prací, hrami, studiemi a doplňující literaturou.

Znalost uvedeného seznamu her je povinná. Vedle povinné literatury dodejte k ústní zkoušce i seznam titulů z literatury doporučené k jednotlivým námětům, kterou jste si sami zvolili.

Přehled přednášek v ZS 2019/2020:

1. Divadlo v procesu formování a vývoje moderní české kultury
2. Obrozenecké divadlo mezi mimem a dramatem
3. V. K. Klicpera mezi osvětou a komediantstvím
4. J. K. Tyl a české divadlo mezi biedermeierem a nepovedenou revolucí
5. Prozatímní divadlo a česká činohra ve stínu české opery
6. Dva typy ženského herectví: Eliška Pešková a Otýlie Sklenářová-Malá
7. Od Kolára k Vrchlickému: místo obrozenectví světovost?
8. Jindřich Mošna a české mužské herectví mezi šaškováním a dramatickým jednáním
9. Národní divadlo mezi reprezentací a realitou
10. Klicperovi dědicové (Od Šamberka ke Smočkovi)
11. Od Kvapila k Zavřelovi

Povinná literatura

Císař, J. Přehled dějin českého divadla, Praha 2006, 2009

Jindřich Vodák k historii českého divadla (antologie studijních textů, eds. Vostrý / Sílová), Praha 2017

Jak rozumět českému dramatu 19. století (antologie studijních textů, ed. Sílová / Šotek)

Hry:

V. K. Klicpera (výběr 2 ze 4): Veselohra na mostě, Rohovín čtverrohý, Hadrián z Římsů, Divotvorný klobouk;

J. K. Tyl: Krvavé křtiny, (výběr jedné z následujících tří:) Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena, Paličova dcera;

Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Trilogie o Hippodamii;

Julius Zeyer: Radúz a Mahulena;

Ladislav Stroupežnický: Naši furianti;

Gabriela Preissová: Gazdina roba nebo Její pastorkyňa;

Bratři Mrštíkové: Maryša;

Alois Jirásek (výběr 2 ze 4): Vojnarka, Otec, Jan Hus, Lucerna

+ případně podle vlastního zájmu další hry zmiňované při přednáškách.

Literatura doporučená k jednotlivým tématům:

Témata 1, 2, 5: Vostrý, J. / Sílová, Z. České drama a český hrdina, Praha 2017 (vybrané kapitoly)

2, 6, 8, 10: Sílová, Z. Komedianti na české scéně, Praha 2013 (vybrané kapitoly)

3:Šotek, M. Komedie podle V. K. Klicpery, Praha 2018

4: sb. Josef Kajetán Tyl 1808–1856–2006–2008, Praha 2007

4: Chválová, L. Žena v divadle Josefa Kajetána Tyla, Praha 2012

5–11: Fischer, O. „Činohra v pražských divadlech: Prozatímním, Národním, Městském“, in Československá vlastivěda, VIII. sv. (Umění), Praha 1935: 357–384 (kap. „Prozatímní divadlo, 1862–1883); 385–421 (Národní divadlo za Šuberta, 1883–1900)

6:Pešková, E. „Zápisky české herečky“, 1886, Disk 26 (prosinec 2008): 171–182; Disk 27 (březen 2009): 160–170

6: Chválová, L. „Otýlie Sklenářová-Malá: cesta na jeviště“, Disk 35 (březen 2011): 66–80

11: Tille, V. Vzpomínky, Praha 2019: 114–130 (kap. František Zavřel)

11: Kvapil, J. O čem vím, různá vydání (kapitoly podle vlastního výběru)

Encyklopedie:

Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století (Osobnosti a díla), Praha 2007; Česká činohra 19. a začátku 20. století (Osobnosti), Praha 2015; Česká divadla, Praha 2000; Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988

Rozvrh na zimní semestr 2019/2020:

• Týdenní přehled
• Seznam

Rozvrh na letní semestr 2019/2020:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Herectví činoherního divadla (M.A.) (povinný předmět)
• Režie a dramaturgie činoherního divadla (B.A.) (povinný předmět)
• Scénografie (B.A.) (povinný předmět)