Divadelní projekt I. 2
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
205DPA2 | ZK | 4 | 60S | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
- Poznat inscenační tvorbu ze všech úhlů pohledu přispolečné praktické práci.
- Získat praktické zkušenosti z tvůrčího divadelního procesu.
- Seznámit se se všemi složkami divadelního procesu a s jejich podílem na inscenaci.
- Získat dovednosti, nezbytné k divadelní tvorbě s dětmi a mládeží.
Forma studia
Souborová práce, vlastní tvůrčí činnost, diskuse, analýza textu.
Předpoklady a další požadavky
Výuka navazuje na přednášky v oborech divadelně teoretických a na získané dovednosti a vědomosti z oborů divadelně praktických. Je koordinována i s předměty současně vyučovanými (zejm. základy dramaturgie, předmět-maska-loutka, herecká výchova a hudebně rytmická výchova).
Obsah kurzu
Posluchači poznávají specifiku režijní práce jak z pozice režírovaného, tak režírujícího a v neustálém pohybu mezi konkrétní prací a její teoretickou reflexí. Předmět je završen drobnějším divadelním tvarem, jejímž smyslem je zprostředkovat studentům vlastní zážitek vznikání divadelní inscenace ve všech fázích, přispět k rozvoji jejich divadelních dovedností, upozornit na odlišnosti divadelní práce s dospělými a s dětmi a rovněž propojit jednotlivé učební předměty a podpořit vazby a souvislosti mezi nimi.
Doporučená nebo povinná literatura
BRECHT, Bertolt. Myšlenky. Přel. Ludvík Kundera a Marta Staňková. Praha: ČS, 1958. 168 s. Otázky a názory, sv. 7.
BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Přel. Milan Lukeš a Zdena Benešová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny; Praha: Divadelní ústav, 1999. 948 s. Přel. z: History of the Theatre [1968, 1999]. ISBN 80-7008-096-5 (Divadelní ústav). 80-7106-364-9 (Lidové noviny).
CÍSAŘ, Jan; ŠTĚPÁNEK, František. Základy činoherní režie. Praha: ÚKVČ; Hradec Králové: KKS, 1984. 138 s., 34 s. fot. příl. Knihovnička amatérského divadla, sv. 7
EJZENŠTEJN, Sergej Michajlovič. O stavbě uměleckého díla. Přel. Jiří Taufer a Lubomír Linhart. Praha: Československý spisovatel, 1963. 124 s.
FREJKA, Jiří. Režie jako projev průbojného ducha: Výbor z teoretických studií a statí. Praha: Divadelní ústav, 1980. České divadlo, č. 3. 168 s.
KOLÁR, Erik. 100 + 1 kapitola o režii loutkových her. 2. vyd. Praha: SKKS, 1980. 256 s.
PALARČÍKOVÁ, Alena. Tygr v oku aneb O tvorbě inscenace s dětmi a mládeží. Praha: STD; Společnost Amatérské divadlo a svět, 2001. 144 s. ISBN 80-901660-5-9.
PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496. Přel. z: Dictionnaire du Théâtre [1996]. ISBN 80-7008-157-0.
POKORNÝ, Jaroslav (ed.). Jindřich Honzl o režii a herectví. (Praha: Divadelní ústav, 1979. České divadlo 1. 234 s.
SCHERHAUFER, Petr. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od Goetheho a Schillera po Reinhardta. Bratislava: NOC, 1998. 328 s. ISBN 80-85455-75-7.
---. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od neandertálca po Meiningenčanov. Bratislava: NOC, 1998. 368 s. ISBN 80-85455-74-9.
---. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od futuristov po Ejzenštejna. Bratislava: Divadelný ústav, 1999. 368 s. ISBN 80-88987-02-4.
VOSTRÝ, Jaroslav. Režie je umění. Praha: DAMU, 2001. 276 s. ISBN 80-85883-93-7.
Hodnoticí metody a kritéria
Kredity jsou uděleny na základě:
- aktivity na cvičeních,
- podílu na společné divadelní tvorbě.
Během semestru se vyžaduje samostatná četba odborné literatury a aktivní účast na seminářích a cvičeních a na inscenaci, která je součástí zkoušky.
Podmínky úspěšného ukončení předmětu: aktivní účast na společném divadelním projektu.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje