Metodika práce s dětským přednašečem 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
205MDS1 Z 3 20S česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem předmětu je:

Forma studia

Čtení, řízený dialog, diskuse, analýza ukázek zaznamenaných na médiích, analýza textů, kontaktní výuka, příprava vlastního přednesového vystoupení.

Předpoklady a další požadavky

Posluchač by měl mít vlastní recitátorskou zkušenost - předpokládají se základní dovednosti praktické i teoretické. Důležitá je též orientace v literatuře pro děti a mládež, zejména v poezii, a alespoň minimální zkušenost s recitací dětí.

Obsah kurzu

OSNOVA:

  1. Proč recitovat.
  2. Výběr literatury pro přednes.
  3. Cesta od literární předlohy k tvaru.
  4. Veřejné vystoupení.

SYLABUS:

Doporučená nebo povinná literatura

BRUKNER, Josef; FILIP, Jiří. Poetický slovník. Praha: Mladá fronta, 1997. 368 s. ISBN 80-204-06506.

DISMAN, Miloslav. Receptář dramatické výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 148 s.

DISMAN, Miloslav; KUBÁLEK, Vratislav. Dětský přednes a dramatický projev. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 160 s.

HRABÁK, Josef. Úvod do teorie verše. 4., rozš. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 260 s.

HRAŠE, Jiří; MUSILOVÁ, Dana; NOVOTNÁ-HŮRKOVÁ, Jiřina; MACHKOVÁ, Eva. Stati o dětském přednesu. Praha: Kulturní dům hl. m. Prahy, 1980. 48 s. Ed. Sešity přednesu, č. 3.

JUSTL, Vladimír (ed.). Ano - slyšet se navzájem. Praha: Divadelní ústav, 1985. 240 s., 112 s. obr. příl.

KOLAFA, Jiří. O dětské hudbě, hudbě pro děti, divadelní a loutkové zvláště. Ostrava: Krajské kulturní středisko v Ostravě, 1989. 16 s.

KOŽMÍN, Zdeněk. Interpretace básní. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 186 s. ISBN 80-210-1694-9 .

KROČA, David. Dětský přednes a současná poezie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000. 28 s. ISBN 80-7204-147-9.

KRÖSCHLOVÁ, Eva. Jevištní pohyb: Herecká pohybová výchova. 2., dopl. vyd. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra autorské tvorby a pedagogiky, 1998. 240 s. ISBN 80-85883-32-5.

MACHKOVÁ, Eva. Metodika dramatické výchovy: zásobník dramatických her a improvizací. 11., upravené vyd. Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku, 2007 [1978]. 156 s. ISBN 978-80-901660-9-0.

---. Úvod do studia dramatické výchovy. 2., upravené vyd. Praha: NIPOS, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7068-207-4.

MISTRÍK, Jozef. Hovory s recitátorem. Přel. Vlastimil Fišar. Praha: Supraphon, 1976. 176 s. Přel. z: Hovory s recitátorom.

MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie I, II. Brno: Host, 2000, 2001. 560, 600 s. Strukturalistická knihovna, sv. sv. 4, sv. 5. ISBN 80-7294-000-7.

PAVELKOVÁ, Soňa; VOBRUBOVÁ, Jana; ŠTEMBERGOVÁ, Šárka. Výchova dětského přednašeče. Praha: ÚKVČ, 1989. 104 s. Umělecký přednes, sv. 36. ISBN 80-7068-011-3.

ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava; HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Mluvený projev a přednes. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 304 s.

ŠTEMBERGOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Šárka. Metodika mluvní výchovy dětí. 3., revid. vyd. Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku, 1994. 178 s. ISBN 80-901660-1-6.

VODIČKA, Felix aj. Svět literatury I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 224 s.

VŠETIČKA, František. Podoby prózy: O kompoziční výstavbě české prózy dvacátých let 20. století. Olomouc: Votobia, 1997. 256 s. ISBN 80-7198-262-8.

ZICH, Otakar. O typech básnických. Praha: Orbis, 1937. 100 s. ARS, sbírka rozprav o umění, sv. 19.

ZEMANČÍKOVÁ, Alena. Poznámky o tvorbě scénáře divadla poezie. Praha-Prostějov: IPOS-ARTAMA - Kulturní klub DUHA. 24 s. ISBN 80-7069-157-8.

ZÁMEČNÍKOVÁ, Emilie. Cesta k přednesu aneb Průvodce pro pedagogy a mladé recitátory. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2009. 144 s. ISBN 978-80-7068-236-4.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě aktivity na cvičeních a seminářích.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů