Dějiny scénografie 2
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
207DSG2 | ZK | 3 | 2PT | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
● Po absolvování kurzu je student schopen rozeznat jednotlivé typy scénografických metod, které byly využívány během 20.století, umí je odlišit od metod využívaných v dřívějších obdobích.
● Student dokáže charakterizovat principy, technologické inovace, materiálové detaily, využívané druhy svícení.
● Student se orientuje ve výtvarných stylech ovlivňujících scénografii a umí odvodit souvislosti a ovlivnění české scénografie ve vztahu k nejprogresivnějším tendencím evropského divadla.
● Student dokáže na základě historického materiálu (scénické návrhy, skici, režijní knihy, fotografie, kritiky) srovnat scénografické dílo dvou osobností a analyzovat vzájemné rozdíly, historickou podmíněnost, stylovou rozmanitost.
● Na základě výtvarného rozboru student chápe nutnou interakci s režijní prací, hereckým projevem nebo prostorovou daností divadla.
Forma studia
přednáška
Předpoklady a další požadavky
Prerekvizita: Dějiny scénografie 1
Obsah kurzu
Přednášky a semináře s prezentacemi o díle nejvýznamnějších scénografických osobností na našem území (barokní scénografie, scénografie 19. století, česká divadelní avantgarda 20. a 30. let 20. století, scénografie 2. poloviny 20. století, akční a postmoderní scénografické principy). Prezentace seminární práce na vybrané téma z historie scénografie 19. století.
Tematické okruhy:
- Nástup české moderní scénografie a kostýmního výtvarnictví
- Moderní český divadelní kostým
- Avantgardní scénografie česká (expresionismus, kubismus, fauvismus, impresionismus atd.)
- Vlastislav Hofman a počátky českého divadelního expresionismu
- Josef Čapek – souvislost malířství a scénografie
- František Tröster – scénický urbanismus a imaginace
- Theatergrapf, D 34, E. F. Burian, Laterna magika – jeviště a film
- Alexandr Vladimír Hrska a Antonín Heythum – existuje ve scénografii fauvismus a konstruktivismus
- František Zelenka – působení předválečné a Terezín
- Bedřich Feuerstein – purismus nebo surrealismus
- František Muzika – poetický surrealismus
- Alexandr Vladimír Hrska, Antonín Heythum
- František Kysela, Karel Svolinský, Jiří Trnka, František Tichý jako scénografové
- Josef Svoboda a nové scénické technologie
- Výrazné osobnosti poválečné scénografie (Nývlt, Gottlieb, A.Wenig, Bubeník, Kolář, Konečná a další)
- Akční scénografie (Malina, Melena, Dušek, Roszkopfová, Zbořilová a další)
- Postmoderní scénografie
Doporučená nebo povinná literatura
Povinná literatura:
BRABEC, Jan et al. Dějiny českého divadla. [Díl] 4, Činoherní divadlo v Československé republice a za nacistické okupace. Praha: Academia, 1983.
ČERNÝ, František, ed. a KLOSOVÁ, Ljuba, ed. Dějiny českého divadla. [Díl] 3, Činohra 1848-1918. Praha: Academia, 1977.
OBST, Milan a SCHERL, Adolf. K dějinám české divadelní avantgardy: Jindřich Honzl, E.F. Burian. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962.
PÍŠA, Antonín Matěj a PÍŠOVÁ, Marie, ed. Divadelní avantgarda: kritiky a referáty z let 1926-1941. Praha: Divadelní ústav, 1978.
PTÁČKOVÁ, Věra. Česká scénografie XX. století. Praha: Odeon, 1982.
+ Monografie jednotlivých scénografů (vydané většinou Divadelním ústavem)
Hodnoticí metody a kritéria
nezbytný předpoklad pro klasifikaci - 75 % účast na přednáškách a seminářích
samostatná tvorba seminární práce a její prezentace (cca 10 stran textu) - 10 % klasifikace
písemná zkouška na konci letního semestru - 90% klasifikace
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Teorie a kritika divadelní tvorby (B.A.) (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)