Propedeutika kritického psaní

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207PRKP0 Z 2 2CT česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

● student kultivuje svoji vnímavost vůči jazykovým jevům, přesněji rozpoznává jazykové roviny, dokáže pracovat se specifickými kvalitami češtiny (např. aktuální větné členění atd.)

● student je schopen žánrově zařadit předložený text, identifikuje jeho kladné stránky i problémové oblasti s využitím doložených příkladů a konkrétních argumentů

● student dokáže rámcově realizovat zadaný útvar, reaguje na připomínky a na jejich základě je schopen vytvořit další verzi

● student ve vlastním písemném projevu postupně minimalizuje jazykové nešvary, dokáže je postihnout v textech kolegů a nabídnout řešení

● student bezpečně pracuje s příručkami, zejména Pravidly českého pravopisu, Mluvnicí současné češtiny, Slovníkem spisovné češtiny, Slovníkem cizích slov

● student vnímá kritické psaní jako specifickou tvorbu svého druhu, která podléhá jistým zákonitostem, zároveň však není pouhým řemeslem

Forma studia

cvičení

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Obsah kurzu

Předmět je zaměřen na kultivaci psaného projevu studentů, zejména vzhledem k tomu, že psaný text by v u absolventů studijního programu měl být vedle řeči (ústního projevu) hlavním vyjadřovacím médiem pro formulování vlastních názorů v oblasti analýzy a kritiky divadelní a v širším smyslu umělecké tvorby. Důraz je kladen na psaný projev i s vědomím faktu, že tištěná média nahrazuje internet (blogy, fóra, facebook, sociální skupiny a sítě atd.) umožňující okamžitou dostupnost textu a s ní spojené prohlubující se stírání žánrových hranic i rasantní proměnu názorové autority (posun od důrazu na odbornost a zkušenost k důrazu na prožitek a “autenticitu”). Cílem předmětu není není řemeslná průprava pro novinářskou praxi, resp. publicistiku, nýbrž zkoumání kritického psaní jako specifického typu tvorby a zároveň poukazování na propustnost hranice mezi “umělci” a “kritiky”; jedním z východisek je barthesovské pojímání jazyka (langage) a psaní (écriture) proponované tzv. novou kritikou.

Přesto právě publicistické žánry (zejména pak literárního rázu – výběrově např. zpráva, glosa, sloupek, recenze, fejeton, reportáž, polemika) představují hlavní materiál, s nímž budou studenti na semináři pracovat. Vedle textů zaměřených na reflexi divadla budou vybírány i texty s širším záběrem (umění, kultura, společnost); nepůjde tedy primárně o přemýšlení o divadle, ale o textech a nad texty, tj. o rozbor existujících textů a v menší míře o vytváření vlastních pokusů o autorské publicistické útvary, s důrazem na tyto otázky:

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

BARTHES, Roland. Kritika a pravda. Praha: Dauphin, 1997. ISBN 80-86019-53-5.

ČERNÝ, Václav. Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Brno: Blok, 1968.

LAKOFF, George a JOHNSON, Mark. Metafory, kterými žijeme. Překlad Mirek Čejka. Brno: Host, 2014. ISBN 978-80-7491-152-1.

MIKULOVÁ, Iva. Subjektivní versus objektivní: Konference o kritice. In Theatralia: revue současného myšlení o divadelní kultuře 20, 2017, č. 1, s. 184-187. ISSN 1803-845X.

Doporučená literatura:

BALANDIER, Georges. Karneval zdání: rozprava o řeči. Překlad Martin Hybler. Praha – Podlesí: Dauphin, 2017. ISBN 978-80-7272-801-5.

BOURDIEU, Pierre. Co se chce říct mluvením: ekonomie jazykové směny. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2570-6.

KRAUS, Jiří. Rétorika v evropské kultuře. Praha: Academia, 1998. ISBN 8020006591.

LOTKO, Edvard. Kapitoly ze současné rétoriky. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1999. ISBN 807067685X.

Hodnoticí metody a kritéria

80% aktivní účast ve výuce

plnění dílčích ústních úkolů v rámci semináře (úvodní rozbor zadaného textu)

plnění dílčích písemných úkolů (dodání 3 zadaných textů)

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů