Scénická propedeutika 1
| Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
|---|---|---|---|---|---|
| 207SCP1 | Z | 3 | 4T | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Cílem studia je uvědomělé rozvíjení (kultivace) scénického smyslu režisérů, dramaturgů, scénografů i teoretiků a kritiků z hlediska chápání a vytváření jevištného obrazu, resp. dramatické situace. Jde přitom jak o jeho praktické („instinktivní“) uplatňování na úrovni imaginativního myšlení, tak o seznámení s příslušnými pojmy, které umožňují reflexi příslušné scénické aktivity, nezbytnou už z hlediska jejího úspěšného dotvoření, a to i ve spojitosti s možností vzájemného dorozumění inscenačního týmu.
Forma studia
Předmět kombinující svičení se seminářem zprostředkovává posluchačům režie, dramaturgie, scénografie i teorie a kritiky seznámení se základy scéničnosti „zevnitř“: K pojmům se v jeho rámci směřuje indukcí, tj. pomocí interpretace scén, jejichž autory jsou sami posluchači v příslušných rolích (tj. jako režiséři, dramaturgové, scénografové, herci).
Předpoklady a další požadavky
Nejsou žádné znalostní požadavky nutné pro zapsání tohoto předmětu.
Obsah kurzu
V 1. semestru se postupuje od jednoduchých statických výjevů (scén-obrazů), vyjadřujících jistou situaci, k jejich rozehrání v čase a prostoru. Při tomto rozehrávání jde o rozvíjení scénického smyslu posluchačů, jehož rozhodující součástí je cit pro prostorové řešení umožňující příslušný pohyb v rámci daného uspořádání, opřený o vědomí příslušných „energetických“ vlastností každého (scénického) prostoru. Tento scénický smysl se rozvíjí jak z hlediska vizuálního (tj. scénického v úzkém smyslu), tj. takového, na jehož úrovni se stýká pohled režiséra a scénografa s pohledem diváků, tak z hlediska „vnitřně hmatového“ (tj. dramatického), které je rozhodující pro vlastní uvědomělé scénické jednání (i jeho divácký spoluprožitek): dalo by se mluvit přímo o hereckém smyslu, kdyby jím nemusel disponovat režisér a scénograf i dramatik a dramaturg a do příslušné míry také kritik a teoretik. Je jasné, že rozehrávání daných výjevů vychází tedy na prvním místě z rozvíjení scénického smyslu v rovině režijně-scénografické, příp. dramaturgické, a nikoli ve specificky herecké rovině, i když herecká účast posluchačů všech oborů je pro skutečné poznání základů scéničnosti (tj. poznání „zevnitř“) také významná. Při koncipování a rozvíjení jednotlivých scén se posluchači, zaujímající (střídavě) různé role, zároveň učí týmové spolupráci, jinak řečeno, umění tvůrčího inscenačního dialogu.
Doporučená nebo povinná literatura
Jaroslav Vostrý: Režie je umění, Praha (AMU) 2001
Otakar Zich: Estetika dramatického umění, Praha 1986
Michail Čechov: O herecké technice, Praha 1996
Viz též literaturu k předmětu Tvůrčí psaní
Hodnoticí metody a kritéria
Tvořivá účast na inscenaci aspoň jednoho (rozvinutého) scénického výjevu, u dramaturgů, režisérů a scénografů v rámci příslušného oboru, u teoretiků zpravidla dramaturgická.
Rozvrh na zimní semestr 2019/2020:
|
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
|
|
|---|---|
| Po |
|
| Út |
|
| St |
|
| Čt |
|
| Pá |
|
| Datum | Den | Čas | Vyučující | Místo | Poznámky | Č. paralelky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | 15:30–18:00 | Radovan LIPUS | Studio Řetízek, začíná 21.10.2019 | paralelka 3 |
Rozvrh na letní semestr 2019/2020:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Teorie a kritika (B.A.) (povinný předmět)