Teorie divadla II. 2
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
207TID4 | ZK | 3 | 2PT | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
● student se orientuje v současných divadelně-teoretických problémech
● dokáže vymezit pojmy jako performativita, postdramatické divadlo nebo ontologický princip v divadelním umění
● student umí vysvětlit rozdíl mezi interpretačním a neinterpretačním divadlem
● student dokáže vysvětlit různé přístupy v teorii interpretace
Forma studia
přednáška
Předpoklady a další požadavky
Prerekvizita: Teorie divadla I. 1 a 2, Teorie divadla II. 1
Obsah kurzu
Přednáškový a seminární cyklus Teorie divadla je profilovým předmětem bakalářského stupně výuky teorie divadla. Studenti se seznámí s elementárními teatrologickými pojmy užívanými v české divadelní vědě a také s vymezením těchto pojmů v souvislostech obecné teorie umění, estetiky a teorie ostatních uměleckých druhů.
Cíl předmětu:
Přednášky v předmětu Teorie divadla II. v letním semestru navazují na vymezené problémy divadelně-teoretického myšlení ve 2. polovině 20. století a soustředí se na nejnovější vývojové trendy současného divadla. Přednáškový cyklus druhého ročníku uzavírá velmi obsáhlá problematika divadelní interpretace a stejně časově náročný blok věnovaný neinterpretačním typům divadelní tvorby.
Tematické okruhy:
- Divadlo v období postmoderny. Koncept postdramatického divadla (H.-T. Lehmann).
- Proměny divadelního jazyka. Akcent na ontologické momenty divadelního aktu a zvýšený důraz na jeho interaktivitu.
- Performativita jako důležitá dimenze divadla, a vliv dnešní německé divadelní teorie na současné přemýšlení o divadle v Čechách (E. Fischer-Lichte, J. Roselt, H. Schramm a další).
- Teorie interpretace. Základní interpretační postupy: 1. porozumění textové předloze, 2. dramaturgický rozbor, 3. výklad, 4. dramaturgicko – režijní koncepce jako nezbytný předpoklad následné jevištní konkretizace literární předlohy. Princip denotace a princip konotace.
- Interpretační a non-interpretační divadlo.
Doporučená nebo povinná literatura
Povinná literatura:
CÍSAŘ, Jan. Člověk v situaci. Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-67-6.
ETLÍK, Jaroslav. Divadlo jako zakoušení. Divadelní revue 10, 1999, č. 1, s. 3-30.
FISCHER-LICHTE, Erika. Estetika performativity. Mníšek pod Brdy: Na konári, 2011. ISBN 978-80-904487-2-8.
FISCHER-LICHTE, Erika, ROSELT, Jens. Přitažlivost okamžiku – představení, performance, performativ a performativnost jako teatrologické pojmy. In: ROUBAL, Jan, ed. Souřadnice a kontexty divadla: Antologie současné německé divadelní teorie. Praha: Divadelní ústav, 2005, s. 147-154. ISBN 80-7008-189-9.
HOŘÍNEK, Zdeněk. Od noetiky k ontologii divadla. Loutkář 49, 2000, č. 4, s. 120.
HYVNAR, Jan. Pohled do ontologického stínu naší divadelní teorie (ad: J. Etlík: Divadlo jako zakoušení). Divadelní revue 11, 2000, č. 1, s. 55-57.
JUST, Vladimír. O nepřeložitelnosti jazyka divadla. Theatralia 15, 2012, č. 1, s. 82-101.
LEHMANN, Hans-Thies. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelní ústav, 2007. ISBN 9788088987819.
OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk: sémiotická studie. Brno: Host, 2002. ISBN 8072940767.
ROUBAL, Jan. Interaktivita jako dimenze teatrality života a živosti divadla. In: Tendence v současném myšlení o divadle: Sborník z konference konané 5. a 6. prosince 2008 na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Ed. Radka Kunderová. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2010, s. 126-153. ISBN 978-80-86928-82-1.
SCHECHNER, Richard. Performancia: teórie, praktiky, rituály. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, 2009. ISBN 9788089369119.
Doporučená literatura (průběžně v celém cyklu Teorie I.-III.):
CÍSAŘ, Jan. Proměny divadelního jazyka. Praha: Melantrich, 1986.
ETLÍK, Jaroslav. Termíny k dohodnutí. In: KLÍMA, Miloslav a kol. Divadlo a interakce. Praha: Pražská scéna ve spolupráci s katedrou alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU, 2006, s. 13-26. ISBN 80-86102-51-3.
HOŘÍNEK, Zdeněk. Divadlo jako hra. Brno: Blok, 1970.
KOTTE, Andreas. Divadelní věda: úvod. Překlad Jana Slouková. Praha: Kant, 2010. ISBN 9788074370199.
KUNDEROVÁ, Radka, ed. Tendence v současném myšlení o divadle: Sborník z konference konané 5. a 6. prosince 2008 na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2010. ISBN 978-80-86928-82-1.
OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro sémiotiku: ne zcela úspěšný pokus o encyklopedické heslo sémiotika divadla. Brno: “G”, 1992. ISBN 8090111203.
OSOLSOBĚ, Ivo. Principia parodica, totiž, Posbírané papíry převážně o divadle. Ed. Jaroslav Etlík. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007. ISBN 978-80-7331-082-0.
PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Ed. Anne Ubersfeld, Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. ISBN 8070081570.
PAVLOVSKÝ, Petr, ed. Základní pojmy divadla: teatrologický slovník. Praha: Libri, 2004. ISBN 8072581716.
ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama, 1986.
Hodnoticí metody a kritéria
minimálně 80% účast na přednáškách (40% klasifikace)
závěrečná ústní zkouška (60% klasifikace)
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Teorie a kritika divadelní tvorby (B.A.) (povinný předmět)