Teorie divadla II. 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207TID4 ZK 3 2PT česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

● student se orientuje v současných divadelně-teoretických problémech

● dokáže vymezit pojmy jako performativita, postdramatické divadlo nebo ontologický princip v divadelním umění

● student umí vysvětlit rozdíl mezi interpretačním a neinterpretačním divadlem

● student dokáže vysvětlit různé přístupy v teorii interpretace

Forma studia

přednáška

Předpoklady a další požadavky

Prerekvizita: Teorie divadla I. 1 a 2, Teorie divadla II. 1

Obsah kurzu

Přednáškový a seminární cyklus Teorie divadla je profilovým předmětem bakalářského stupně výuky teorie divadla. Studenti se seznámí s elementárními teatrologickými pojmy užívanými v české divadelní vědě a také s vymezením těchto pojmů v souvislostech obecné teorie umění, estetiky a teorie ostatních uměleckých druhů.

Cíl předmětu:

Přednášky v předmětu Teorie divadla II. v letním semestru navazují na vymezené problémy divadelně-teoretického myšlení ve 2. polovině 20. století a soustředí se na nejnovější vývojové trendy současného divadla. Přednáškový cyklus druhého ročníku uzavírá velmi obsáhlá problematika divadelní interpretace a stejně časově náročný blok věnovaný neinterpretačním typům divadelní tvorby.

Tematické okruhy:

  1. Divadlo v období postmoderny. Koncept postdramatického divadla (H.-T. Lehmann).
  2. Proměny divadelního jazyka. Akcent na ontologické momenty divadelního aktu a zvýšený důraz na jeho interaktivitu.
  3. Performativita jako důležitá dimenze divadla, a vliv dnešní německé divadelní teorie na současné přemýšlení o divadle v Čechách (E. Fischer-Lichte, J. Roselt, H. Schramm a další).
  4. Teorie interpretace. Základní interpretační postupy: 1. porozumění textové předloze, 2. dramaturgický rozbor, 3. výklad, 4. dramaturgicko – režijní koncepce jako nezbytný předpoklad následné jevištní konkretizace literární předlohy. Princip denotace a princip konotace.
  5. Interpretační a non-interpretační divadlo.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

CÍSAŘ, Jan. Člověk v situaci. Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-67-6.

ETLÍK, Jaroslav. Divadlo jako zakoušení. Divadelní revue 10, 1999, č. 1, s. 3-30.

FISCHER-LICHTE, Erika. Estetika performativity. Mníšek pod Brdy: Na konári, 2011. ISBN 978-80-904487-2-8.

FISCHER-LICHTE, Erika, ROSELT, Jens. Přitažlivost okamžiku – představení, performance, performativ a performativnost jako teatrologické pojmy. In: ROUBAL, Jan, ed. Souřadnice a kontexty divadla: Antologie současné německé divadelní teorie. Praha: Divadelní ústav, 2005, s. 147-154. ISBN 80-7008-189-9.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Od noetiky k ontologii divadla. Loutkář 49, 2000, č. 4, s. 120.

HYVNAR, Jan. Pohled do ontologického stínu naší divadelní teorie (ad: J. Etlík: Divadlo jako zakoušení). Divadelní revue 11, 2000, č. 1, s. 55-57.

JUST, Vladimír. O nepřeložitelnosti jazyka divadla. Theatralia 15, 2012, č. 1, s. 82-101.

LEHMANN, Hans-Thies. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelní ústav, 2007. ISBN 9788088987819.

OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk: sémiotická studie. Brno: Host, 2002. ISBN 8072940767.

ROUBAL, Jan. Interaktivita jako dimenze teatrality života a živosti divadla. In: Tendence v současném myšlení o divadle: Sborník z konference konané 5. a 6. prosince 2008 na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Ed. Radka Kunderová. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2010, s. 126-153. ISBN 978-80-86928-82-1.

SCHECHNER, Richard. Performancia: teórie, praktiky, rituály. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, 2009. ISBN 9788089369119.

Doporučená literatura (průběžně v celém cyklu Teorie I.-III.):

CÍSAŘ, Jan. Proměny divadelního jazyka. Praha: Melantrich, 1986.

ETLÍK, Jaroslav. Termíny k dohodnutí. In: KLÍMA, Miloslav a kol. Divadlo a interakce. Praha: Pražská scéna ve spolupráci s katedrou alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU, 2006, s. 13-26. ISBN 80-86102-51-3.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Divadlo jako hra. Brno: Blok, 1970.

KOTTE, Andreas. Divadelní věda: úvod. Překlad Jana Slouková. Praha: Kant, 2010. ISBN 9788074370199.

KUNDEROVÁ, Radka, ed. Tendence v současném myšlení o divadle: Sborník z konference konané 5. a 6. prosince 2008 na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 2010. ISBN 978-80-86928-82-1.

OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro sémiotiku: ne zcela úspěšný pokus o encyklopedické heslo sémiotika divadla. Brno: “G”, 1992. ISBN 8090111203.

OSOLSOBĚ, Ivo. Principia parodica, totiž, Posbírané papíry převážně o divadle. Ed. Jaroslav Etlík. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007. ISBN 978-80-7331-082-0.

PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Ed. Anne Ubersfeld, Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. ISBN 8070081570.

PAVLOVSKÝ, Petr, ed. Základní pojmy divadla: teatrologický slovník. Praha: Libri, 2004. ISBN 8072581716.

ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama, 1986.

Hodnoticí metody a kritéria

minimálně 80% účast na přednáškách (40% klasifikace)

závěrečná ústní zkouška (60% klasifikace)

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů