Videomapping 1

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Štefan CAPKO, Jiří KUBÍČEK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Štefan CAPKO, Jiří KUBÍČEK, Jaroslav VANČÁT

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Výsledky výuky

Výsledkem celého procesu výuky videomappingu na KAT FAMU je vizuální zpracování konkrétních předmětů, jejich oživení projekcí a případná spolupráce s herci – tanečníky v laboratorních podmínkách. Do vizuálního zpracování se promítnou myšlenky a témata vizuálně zpracovaná animátorem, vycházející z principů obsažených v jevištních objektech, a následně uvedené ve spojitosti s živou tělesnou akcí herců a tanečníků.

Forma studia

PhDr. Vančát – prvních 12 hodin - přednáška

Mgr. Štefan Capko – následujících 12 hodin - seminář, v němž se teoretické předpoklady hned ověřují v praktických cvičeních.

Předpoklady a další požadavky

Zkouškou se hodnotí kreativní využití teoretických znalostí při vizuálním zpracování konkrétních předmětů ve spojitosti s herci a tanečníky.

Obsah kurzu

Videomapping je zaměřen na „objekty“ architekturu a sochy, které tvoří veřejný prostor. Tyto ohromné objekty jsou skrz animaci oživovány. Mají v sobě svůj původní obsah. Jsou to myšlenky autora, historie, lidé, kteří je používají a též stopy lidí, kteří jimi prošli. A tady se setkává neživý objekt s živým tělem. Je nezbytné hledat a objevovat kromě historie objektů i jejich skrytý obsah a kouzlo, které v sobě obsahuje i výtvarnou kvalitu, a to od těch nejjednodušších předmětů až k architektuře. A to všechno v souvislosti s hereckým vkladem performerů, kteří se videomappingů mohou aktivně zúčastnit a přinést jim ozvláštnění živou akcí.

Kromě „oživení“ veřejného prostoru je videomapping čím dál víc využívaným výrazovým prostředkem v divadelní praxi. Na rozdíl od veřejného prostoru se jevištní prostor může proměňovat ve tvarech i charakteru. Videoprojekce, díky animačním technologiím, mohou přinést výrazně nové a dynamicky se měnící výrazové vizuální prostředky doplňující světelný design, který tvoří základ jevištní atmosféry. Animátoři se, čím dál častěji, stávají členy tvůrčích týmů divadelních inscenací jako spolupracovníci light designerů.

Cíl výuky

Cílem výuky je představit posluchačům obraz v jeho poznávacích a komunikačních funkcích, jako historicky stále hlouběji strukturovaný sémantický systém. Následně pak získat teoretické znalosti a praktické dovednosti, které studentům umožní vyjadřovat se vizuálními znaky v prostoru jak neutrálním, tak veřejném díky práci se světlem a dynamickým i světelným projekcemi.

Obsah výuky

Pedagog Doc. PhDr. Jaroslav Vančát PhD. – prvních 12 hodin:

1. Strukturální přístup a interaktivní přístup jako metodický rámec přednášky.
2. Ontogeneze vizuálního vnímání
3. Obraznost jako psychosomatická kvalita, gnoseologické aspekty vizuality.
4. Význam obrazu v sociální komunikaci.
5. Vývoj sémantických modelů – od magického k poststrukturálnímu.
6. Vývoj obrazových forem od počátků do moderny.
7. Revoluce obrazových forem v moderně.
8. Vícestupňový, strukturní model vizuálního vyjádření.
9. Postmoderní struktura obrazových forem.
10. Obrazové formy kinematografických a interaktivních médií
11. Obrazové formy ve vztahu k jazyku.
12. Obraznost a kreativita.

Pedagog Mgr. et Mgr. Štefan Capko – druhých 12 hodin:

1. Definice cílů výuky o vztazích světla a prostoru.
2. Prostor – jeho formy v divadelní praxi. Historické proměny předváděcích prostoru v divadelní historii
3. Světlo a jeho výrazové možnosti v konkrétním prostoru. Varianty prostor: neutrální, černý kabinet, bílá kostka, kruhový, industriální a veřejný.
4. Objekty v prostoru. Základní tvary a povrchy. Proměny využití objektů vzhledem k první divadelní reformě a myšlenkám Adolphe Appiu a Gordona Craiga.
5. Živé tělo tanečníka a herce.
6. Technologická příprava osvětlovací techniky
7. Dynamické světlo promítané projektorem ve vztahu k herci a objektu.
8. Praktická realizace projekce na zadané téma.

Doporučená nebo povinná literatura

Základní literatura:

Vančát, Jaroslav. (2009) Vývoj obrazivosti od objektu k interaktivitě. Předpoklady gnozeologické analýzy obrazové stránky nových médií. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum. ISBN 978-80-246-1625-4.

Michalovič, Peter, Zuska, Vlastimil (2009) Znaky, obrazy a stíny slov. Praha: Akademie múzických umění. ISBN 978-80-7331-129-2.

Doporučená literatura:

Kesner, Ladislav. ed. (2005) Vizuální teorie. Současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech. Jinočany: H&H. ISBN 80-7319-054-0.

Mirzoeff, Nicholas (2012) Úvod do vizuální kultury. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1284-4.

Mirzoeff, Nicholas (2019) Jak vidět svět. Praha: ArtMap. ISBN 978-80-906599-5-7.

Mitchell, W. J. T. (2016) Teorie obrazu. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-3202-5.

Manovich, Lev (2018) Jazyk nových médií. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-2961-2.

Hodnoticí metody a kritéria

Předmět je zakončen zkouškou.

Poznámka

Přednáška PhDr. Vančáta probíhá v učebnách FAMU.

Seminář Mgr. Capka probíhá v ateliéru Avalon (HAMU)

Rozvrh na zimní semestr 2019/2020:

• Týdenní přehled
• Seznam

Rozvrh na letní semestr 2019/2020:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Animovaná tvorba - magistr-1819 (povinný předmět)
• Animovaná tvorba - magistr-1819_1_rok (povinný předmět)
• Animovaná tvorba - magistr_1920_1ročník (povinný předmět)
• Animovaná tvorba - magistr_1920_2ročník (povinný předmět)