Divadelní scénografie (D0N0006A)

Specializace studijního programu Scénografie

Zobrazit úplný popis

Program vlastního studia zahrnuje tyto hlavní oblasti divadelní scénografie:

Scénografie činoherního divadla všech žánrů a stylů, scénografii operní, pohybového divadla a muzikálu, scénografii v netradičním prostoru a v prostoru veřejném.

Skladbu předmětů a jejich náplň si student volí podle svých ambicí a předpokladů. Program je možné modifikovat a měnit v průběhu studia.

Cíle studia

Úvod

Výuka oboru je založena na prolínání umění, humanitních věd a technologií. Rozvíjí individuální vlastnosti studentů a jejich směřování ke konkrétní oblasti scénografické tvorby. Magisterské studium je rozhodující fáze formování umělecké osobnosti a je určující pro další profesní vývoj. Důležitou vlastností je schopnost „myslet jinak“.

Pedagogické vedení vychází z idejí, prvotní představy a vlastního řešení studenta, pomáhá ho rozvíjet a nacházet další umělecké možnosti projektu. Chápeme pedagogické vedení magisterského programu jako tvůrčí proces. Pedagog je především inspirující osobností s nezpochybnitelnou uměleckou reputací, vlastní tvorbou a schopností teoretické reflexe.

Uchazeč o studium musí mít uzavřené bakalářské studium na katedře scénografie DAMU nebo na příbuzném oboru.

Výuka probíhá ve třech specializovaných ateliérech

Ateliér divadelní scénografie

Uchazeč předkládá portfolio vlastních prací a osobní projekt studia u konkrétního pedagoga. Projekt musí vycházet z programu katedry scénografie, jejího směřování a musí respektovat její technické možnosti. Uchazeči mimo katedru scénografie přikládají k vlastnímu programu studia vizualizaci scénografického řešení s programem související, absolvují jednodenní talentovou zkoušku. Projekt uchazeč obhajuje v rozhovoru s přijímací komisí.

Program vlastního studia zahrnuje tyto hlavní oblasti divadelní scénografie: Scénografie činoherního divadla všech žánrů a stylů, scénografii operní, pohybového divadla a muzikálu, scénografii v netradičním prostoru a v prostoru veřejném.

Skladbu předmětů a jejich náplň si student volí podle svých ambicí a předpokladů. Program je možné modifikovat a měnit v průběhu studia.

Základní objevy a inovace mají kořeny v počátcích profesního vývoje, velmi často během závěrečné fáze studia. Pedagog je schopný je poznat a vede studenta k pochopení jejich možností a dalšímu rozvíjení. Ideální je stav, kdy absolvent přichází do divadelní praxe s vizí „vlastní“ scénografie.

S každým semestrem stoupají nároky na osobní vklad studenta a vyšší úroveň autentičnosti finálních řešení. V návyku hledat a nacházet nová řešení má student pokračovat i po ukončení studia.

Výuka směřuje k výchově studenta jako koncepčně uvažujícího partnera pro režiséra, choreografa, producenta i libretistu výstav v oblasti autorského scénografického díla.

Ke specifickým problémům student absolvuje přednášky a konzultace předních tvůrčích osobností v dané profesi.

Teoretické předměty doplňují studijní program o nezbytnou reflexi vlastní tvorby a umožňují zpětně hledání vlastního místa v kontextu vývoje scénografie. Teoretické zdůvodnění scénografického projektu je součástí každého zadávaného úkolu.

První tři semestry jsou věnovány naplňování individuálního programu. Ve čtvrtém semestru student pracuje na diplomním projektu. Vedoucími diplomních projektů jsou výrazní scénografové a erudovaní pedagogové.

Profil absolventa

Absolvent umí:

Absolvent se uplatňuje v divadlech všech typů a díky jazykovému vybavení i v divadlech v zahraničí. Další schopnosti a dovednosti vyplývají z individuálního projektu studia.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: DISK realizace, Dějiny filmu, Scénická technologie, Divadlo v kontextu vývoje západní kultury, Základy divadelního pojmosloví

Specializace: Divadelní scénografie, Kostým a maska, Filmová scénografie

Obecné informace o přijímacím řízení

Uchazeč předloží a obhajuje vlastní projekt studia, který je v souladu s programem KS a je v jejích technických možnostech (max. dvoustránkový text připojený k přihlášce ke studiu). Dále předloží soubor prací (portfolio), které dokládá odůvodněnost navrhovaného projektu vlastní tvorbou. Přijímací zkoušky se konají formou rozhovoru. Uchazeči mimo katedru scénografie přikládají k vlastnímu programu studia vizualizaci scénografického řešení s programem související a absolvují jednodenní talentovou zkoušku. Přijatý projekt je základem individuálního učebního plánu.

Návaznost na další typy studijních programů

Studium doktorského programu oboru Teorie divadelní tvorby

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

a/ Písemná část diplomního projektu v minimálním rozsahu 60 stran obsahující rozbor zadaného textu, popis problematiky zadání a inspiračních zdrojů, inscenační tradice a vlastní scénografickou koncepci.

b/ Prezentace a obhajoba komplexního scénografického řešení obsahuje model, návrhy řešení jednotlivých situací a scén, technickou dokumentaci, případně další nutné podklady

c/ Ústní obhajoba diplomní práce, která obsahuje teoretickou reflexi diplomního projektu.

d/ Zkouška z teorie obsahuje zkoušku z předmětů Dějiny scénografie 1. - 4. a Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Divadelní scénografie

Scénograf pro všechny typy divadel včetně netradičních prostorů a site specific, vedoucí výpravy, scénograf rockových a popových koncertů, autor výstav a muzejních instalací, kreslíř storybordů a komiksů, konzultant architekta při projektování a rekonstrukci divadelních budov, učitel scénografie středních odborných škol, provozní architekt, vedoucí jevištního provozu.

Kostým a maska

Absolventi této specializace nachází uplatnění ve všech českých divadlech i v divadlech zahraničních. Dále pak v oblasti filmové produkce a v práci pro televizi, včetně návrhů kostýmů pro multimediální tvorbu.

Filmová scénografie

Absolvent této specializace je schopen zapojit se do práce na filmovém díle v nejrůznějších pozicích výtvarného oddělení filmového štábu. Absolvent tak může zastávat pozice od návrháře dekorací přes ilustrátora, vedoucího výpravy až po hlavního scénografa filmu. Podílet se na reklamách, videoklipech.

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
19. 12. 2024