Hudební teorie (8201V095)

doktorský obor

Obecné informace o přijímacím řízení

Průběh a hodnocení přijímací zkoušky do doktorského studijního oboru Hudební teorie

Vstupní požadavky

Doktorské studium oboru Hudební teorie je určeno především absolventům magisterského studia oboru Hudební teorie, dále pak zájemcům z řad absolventů magisterského studia oborů studijního programu Hudebního umění, pokud projeví hluboký zájem o samostatnou vědeckou práci a vyhoví náročným podmínkám přijímací zkoušky, a popř. též absolventům hudebně vědeckých a hudebně pedagogických oborů univerzit, pokud prokáží dostatečně fundovaný vztah k hudební praxi kompoziční nebo interpretační a rovněž vyhoví nárokům přijímací zkoušky.

Doktorské studium tohoto oboru je vypisováno ve třech specializacích:

a) Obecná hudební teorie

b) Teorie skladby

c) Teorie interpretace

Přijímací zkouška

probíhá prezenčně před komisí pro přijímací zkoušku (přijímací komise).

V praktické části přijímací zkoušky představí uchazeč/čka projekt zamýšlené disertační práce (viz povinná příloha k přihlášce). Při pohovoru posuzuje přijímací komise stupeň závažnosti uchazečova záměru. V její kompetenci je možnost doplnění, rozšíření nebo jiné úpravy či změny tématu.

Součástí přijímací zkoušky je prověrka:

a) orientace v metodologické problematice současné muzikologie

b) znalostí z teorie a dějin hudby

c) znalostí širších i užších souvislostí zamýšlené disertační práce

Přijímací komise hodnotí bodovým systémem v rozmezí 1-25 tato kritéria:

Po ukončení přijímací zkoušky a na základě jejího výsledku vytvoří na neveřejném zasedání přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí děkanovi fakulty doporučí ty uchazeče/čky, jejichž bodové hodnocení je minimálně 22 bodů a zároveň se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu pro konkrétní obor.

V případě, že uchazeči dosáhli stejného počtu bodů, rozhoduje o konečném umístění v pořadí k přijetí přijímací komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Požadavky na uznání předchozího vzdělání

Doktorské studium oboru Hudební teorie je určeno především absolventům magisterského studia oboru Hudební teorie, dále pak zájemcům ze řad absolventů magisterského studia oborů studijního programu Hudebního umění, pokud projeví hluboký zájem o samostatnou vědeckou práci a vyhoví náročným podmínkám přijímací zkoušky, a popř. též absolventům hudebně vědeckých a hudebně pedagogických oborů univerzit, pokud prokáží dostatečně fundovaný vztah k hudební praxi kompoziční nebo interpretační a rovněž vyhoví nárokům přijímací zkoušky.

Kvalifikační požadavky a předpisy

Profil oboru

Dosavadní průběh doktorského studia oboru Hudební teorie na HAMU

od udělení akreditace v roce 1995

První běh studia byl zahájen v kalendářním roce 1996, do studia nastoupili první čtyři doktorandi. Do roku 2012 zakončilo studium úspěšnou obhajobou a úspěšně složenou státní doktorskou zkouškou celkem třináct doktorandů. V akad. r. 2012/2013 studují obor Hudební teorie čtyři doktorandi.

Vedením doktorandů byli dosud pověřeni doc. PhDr. Roman Dykast, CSc., prof. PhDr. Jaromír Havlík, CSc., prof. PhDr. Milan Slavický, prof. PhDr. Jaroslav Smolka, DrSc., prof. MgA. Vladimír Tichý, CSc. prof. PhDr. Jan Vičar, CSc.

Všichni doktorandi oboru Hudební teorie se kromě plnění studijních povinností, uložených individuálním plánem, podílejí na výzkumných a publikačních aktivitách Ústavu teorie hudby HAMU, někteří se podílejí na plnění pedagogických úkolů Katedry hudební teorie HAMU.

Hlavní výsledky učení

Podmínky průběhu studia a jeho ukončení

Podmínky jsou dány Studijním a zkušebním řádem AMU.

Přijímací řízení, průběh studia, příprava a průběh obhajoby disertační práce a státní doktorské zkoušky probíhá pod odbornou garancí Oborové rady doktorského studia studijního programu Hudební umění, studijní obor Hudební teorie.

Student doktorského studijního programu studuje prezenční nebo kombinovanou formou podle individuálního studijního plánu, jehož návrh s ním vypracuje školitel na základě rámcového studijního plánu, schváleného Uměleckou radou fakulty. Individuální studijní plán projednává Oborová rada a schvaluje děkan fakulty.

Individuální studijní plán obsahuje:

a) jméno doktoranda

b) název oboru studia a údaj specializace

c) téma doktorské disertace sestávající z formulace zadání vědeckého projektu

d) vlastní samostatnou vzdělávací činnost s ohledem na oborovou specializaci

a téma disertační práce

e) činnosti ve prospěch katedry nebo fakulty

f) další činnosti, souvisící s vlastní tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na

jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, stážích a kursech

g) rozsah příp. pedagogického působení na fakultě

h) povinnost publikační činnosti

i) časový rozvrh studia

Muzikologická práce v rozsahu min. 150 až 200 stran obsahuje zejména

a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační

práce,

b) cíl disertační práce,

c) výsledky řešení vědeckého úkolu s uvedením nových poznatků, jejich analýzu

i přínos pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj oboru,

d) seznam pramenů a literatury,

e) seznam vlastních teoretických i praktických prací, vztahujících se k tématu

disertační práce,

Studijní povinnosti

  1. Pracovní kontakt se školitelem formou pravidelných konzultací
  2. Povinná účast v předmětech

a) Metodologické minimum (úvod do metodologie vědecké práce, analýza odborného textu, kritika).

b) Studium dvou cizích jazyků, ukončené zkouškami před příslušnou komisí fakulty, vyhovujícími požadavkům náročnosti, běžným pro posluchače doktorského studia.

c) Specializovaná přednáška k tematice hudebně teoretické, historické a estetické.

d) Komplexní analýza hudebního díla se zaměřením na jeho strukturu a její parametry, na uplatněné prostředky hudební řeči a skladebné technologie - z hlediska hudebně teoretického, historického a estetického.

e) Seminář hudební teorie s povinností referátu o problémech, souvisících s tématem rigorózní práce včetně prezentace umělecké práce - nejméně 1x za semestr po celou dobu studia.

f) Studium odborného textu, stanovené individuálním studijním plánem, a to - ze speciální oblasti hudebně teoretické, estetické a historické s důrazem na okruh problematiky, souvisící s tématem disertační práce .

Další oborové předměty mohou být doktorandu uloženy v souvislosti se zaměřením tématu jeho disertační práce (Základy kompoziční techniky, Hudební styly a žánry, Teorie interpretace aj.).

  1. Další povinnosti

a) Během prvního ročníku zpracuje student text v rozsahu min. 15 stran, který je hrubou verzí připravované muzikologické složky disertační práce.

b) Do konce druhého roku studia zpracuje student podrobně bibliografii světové i domácí literatury a pramenů, vztahujících se k danému tématu.

c) Průběžná publikační činnost a další formy veřejné prezentace výsledků vlastní práce formou vystoupení na muzikologických konferencích, seminářích apod.

d) Účast na činnosti Ústavu teorie hudby, tj. účast na zasedáních ÚTH s povinností nejméně 1x ročně vystoupit se shrnutím doktorské disertace.

e) Možnost uložení pedagogických povinností v rámci fakulty.

Profesní profil absolventů s příklady

Přístup k dalšímu vzdělávání

Organizace a pravidla zkoušek, hodnocení a hodnocení (známkování)

Školitelé jsou vybíráni z okruhu vědeckých osobností oboru - s ohledem na téma a zaměření projektu disertační práce.

Kromě výše jmenovaných členů Oborové rady mohou být funkcí školitele pověřeni další osobnosti, aktivně vědecky a publikačně činné v oboru hudební teorie - např. PhDr. Jitka Ludvová, CSc., PhDr. Miroslav Pudlák, CSc., doc. Vlastislav Matoušek, Ph.D. a další odborníci.

V případě specializace na teorii skladby kooperuje Oborová rada (OR) dle potřeby s OR pro obor Skladba a teorie skladby, v případě specializace na teorii interpretace – s OR pro obor Interpretace a teorie interpretace, popř. s příslušnými katedrami. Do komise pro státní závěrečnou zkoušku může být přizván odborník příslušného uměleckého oboru.

V rámci uvedeného programu řádně probíhají doktorská studia podle příslušné vyhlášky děkana HAMU pod řízením oborové rady.

Požadavky pro úspěšné absolvování

Disertační práce

Disertační prací v oboru Hudební teorie je samostatná vědecká práce, zaměřená na závažné problémy oboru, přinášející nové poznatky a podněty pro jeho rozvoj a zároveň přispívající k řešení problematiky umělecké praxe.

Požadovaný rozsah písemné práce je 150 až 200 stran textu včetně možných notových příkladů, přehledů, grafů apod.

Předměty státní doktorské zkoušky

a) Hudební teorie – systematika a dějiny

b) b) Aplikovaná teorie analytická ( podle specializace - analýza významného díla nebo věty významného cyklu, analýza a komparace nejméně dvou interpretačních výkonů ) nebo praktická (vypracování krátké srovnávací nebo jiné systematické hudebně teoretické studie na zadané téma, kompoziční aplikace zadaného hudebně teoretického úkolu, komentovaná interpretační aplikace zadaného úryvku skladby apod.).

Přehled dosud zadaných témat doktorských disertací z oboru Hudební teorie

na HAMU - dokončené disertace

Hons, Miloš: Česká sborová tvorba 2O. století. Analytické stylové sondy. - Školitel Prof. PhDr. J. Smolka, DrSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 1999.

Demel, Dalibor: Hudební vizualizace jako svébytný typ interpretace hudby. - Školitel Prof. PhDr. J. Vičar, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2001.

Matoušek, Vlastislav: Kinetická složka v etnické hudbě. K systematickému a analytickému aspektu problematiky. - Školitel Prof. MgA. V. Tichý, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2001.

Kuhn, Tomáš: Kinetika v hudbě jazzové oblasti. - Školitel Prof. MgA. V. Tichý, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2001.

Holubec, Jiří: Česká hudební teorie 20. století (sondy do stěžejních disciplin). – Školitel Prof. MgA. V. Tichý, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2002.

Načevski Goran: Vývoj skladatelské techniky Witolda Lutosławského a její přínos k vývoji hudební řeči druhé poloviny 20. století. – Školitel prof. PhDr. Milan Slavický. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2006.

Dohnal Karel: Techniky a výrazové prostředky klarinetu používané v současné hudbě. – Školitel prof. PhDr. Jaroslav Smolka. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2006.

Bartáková Vlachová Andrea: Klávesové skladby J. S. Bacha v klavírní interpretaci. – Školitel prof. PhDr. Jan Vičar, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2006.

Bidlo David: Témbrové aspekty hudby šakuhači Koten Honkjoku. – Školitel prof. PhDr. Jaromír Havlík, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2007.

Sylvia Georgieva: Barokní afektová teorie. – Školitel prof. PhDr. Jaromír Havlík, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2008.

Libuše Tichá: Systematický přístup k rozvoji talentu interpreta – klavíristy. – Školitel prof. MgA. Vladimír Tichý, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2008.

Lukáš Vendl: Hudebně teoretická východiska nechorálních skladeb pro klávesové nástroje v 17. stol. – Školitel prof. MgA. Vladimír Tichý, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2008.

Zora Ponicová: Alžbětinská virginalová hudba se zaměřením na variace na lidové písně. – Školitel doc. PhDr. Roman Dykast, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2010.

Iva Oplištilová: Hudební čas - jeho odklon od času fyzikálního.- Školitel prof. MgA. Vladimír Tichý, CSc Práce byla úspěšně obhájena v roce 2013.

Jiřina Dvořáková: Teoretické základy varhanní interpretace. - Školitel prof. PhDr. Jaromír Havlík, CSc..Práce byla úspěšně obhájena v roce 2013.

Krejča Tomáš: Tektonika hudby 20. a 21. století z pohledu komplexní analýzy hudební struktury – Školitel prof. MgA. Vladimír Tichý, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2015.

Vít Havlíček: Rejchovo pojetí nauky o kontrapunktu v kontextu této hudebně teoretické discipliny – Školitel prof. PhDr. Jaromír Havlík, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2015.

Viktor Hruška: Dějiny české hudební teorie do počátku 20. století – Školitel prof. PhDr. Jaromír Havlík, CSc. Práce byla úspěšně obhájena v roce 2016.

Další zadaná a rozpracovaná témata:

Prifti Egli: Hudební řeč v tvorbě albánských skladatelů a její místo v kontextu evropské hudby. – Školitel prof. PhDr. Jan Vičar, CSc.

Zvěřina Petr: Pozdní skladby Mortona Feldmana – problematika časové strukturace tónového materiálu. – Školitel prof. MgA. Vladimír Tichý, CSc.

Stejskalová Sylva: Nároky na funkci hudebního režiséra ve vícestopém, digitálním nahrávacím procesu. – Školitel prof. MgA. Vladimír Tichý, CSc.

Forma studia

prezenční / kombinované

Garant oboru

Jiří BEZDĚK

Obor je součástí studijního programu

Studijní plány oboru

Žádný studijní plán není k dispozici.