Teorie nonverbálního divadla 1
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
109TEND1 | Z | 3 | 2ST | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Student je schopen přemýšlet a reflektovat vlastní i cizí tvorbu v rámci nonverbálního divadla, prohloubí své znalosti o dějinách a teorii nonverbálního divadla o impulsy ze současné odborné literatury. Dále se předpokládá dostatečná orientace v oblasti dobové kultury a umění.
Forma studia
semináře
Předpoklady a další požadavky
Nejsou
Obsah kurzu
Cílem výuky je všestranně obeznámit studenta s teorií a s historickými proměnami oboru v kontextu vývoje v dobové kultuře a umění. Předmět je založen na přednáškách z teorie a na promítání archivních snímků (videa, film, DVD) a následných diskusích nad teoretickými tématy, vizuálními ukázkami a současnými inscenacemi nonverbálního divadla s cílem je zvládnutí dějin a teorie avantgardního divadla v souvislostech s nonverbálním divadlem.
Tematické okruhy:
a) Teorie a historie nonverbálního divadla druhé poloviny 20. a 21. století v jeho různých směrech – mimické divadlo, fyzické divadlo, performance, nový cirkus
b) Studium hereckých technik zahraničního i českého nonverbálního divadla.
Doporučená nebo povinná literatura
Povinná literatura:
ARTAUD, Antonin. Divadlo a jeho dvojenec. Praha: Herrmann a synové, 1994.
BRECHT, Bertold. Myšlenky. Praha: Československý spisovatel, 1958.
ČECHOV, Michail. O herecké technice. Praha: Divadelní ústav, 1996. ISBN 80-7008-054-X.
DECROUX, Étienne. Slova o mimu. Brno: NAMU, 2018. ISBN 978-80-7460-144-6.
HONZL, Jindřich. Pohyb divadelního znaku, in: K novému významu umění, Praha: Slovo a slovesnost, 1956.
HYVNAR, Jan. Francouzská divadelní reforma, Praha: Pražská scéna, 1996. ISBN 80-901671-7-9.
HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle, Praha: Pražská scéna, 2000. ISBN 80-86102-07-6.
KRATOCHVÍL, Karel. Ze světa komedie dell´arte. Praha: Panorama, 1973.
LUKAVSKÝ, Radovan. Stanislavského metoda herecké práce. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978.
ŠVEHLA, Jaroslav. Tisícileté umění pantomimy. Praha: Melantrich, 1989. ISBN 7023-024-X.
VEBER, Václav. Příběh pantomimy. Praha: AMU, 2006. ISBN 80-7331-054-6.
Doporučená literatura:
CARLSON, Marvin. Performance. A critical introduction. New York: Routlege, 2004. ISBN 978-83-01-15325.
CRAIG, Edward Gordon. O divadelním umění. Praha 2006. ISBN 978-80-7008-204-1.
DAWISON, Jon. Clown. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2013. ISBN 978-0-230-53718-7.
JACQUES-DALCROZE, Emile. Rytmus. Praha 1927.
KRÖSCHLOVÁ, Jarmila. Výrazový tanec. Praha: IPOS ARTAMA, 1964. ISBN 80-7068-106-3.
MEJERCHOLD, Vsjevold. Moderní tvář divadla. Praha: Československý spisovatel, 1962.
PÖRTNER, Paul. Experimentální divadlo. Praha: Orbis, 1965.
Vybrané studie v češtině a v cizích jazycích, nahrávky na videu a DVD. Slovníky pojmů z oblasti divadla.
Hodnoticí metody a kritéria
Studenti dostanou v průběhu zimního semestru dílčí úkoly, které si zpracují písemně a přednesou na přednáškách. Závěrem zimního semestru získávají zápočet.
Poznámka
Nejsou
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje