Produkce v pořadatelství a agentáži 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
110PPAZ1	Z	2	2PT	česky	zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Základním výsledkem je dosažení cílů výuky vymezených na začátku textu. Studenti si především uvědomí a osvojí nezbytnost poznat vyváženě a v prioritním pořadí všechny profesní disciplíny a aspekty, které spoluvytvářejí svět pořádání koncertů klasické i neklasické hudby a další specifika agenturní či agentážní činnosti.

Forma studia

přednášky

Předpoklady a další požadavky

nejsou žádné znalostní předpoklady nutné pro zapsání tohoto předmětu

Obsah kurzu

Cílem výuky je seznámit studenta se všemi základními multidisciplinárními aspekty pořadatelství a agenturní činnosti z hledisek psychologických, programových, technických, ekonomických, marketingových, společenských, edukativních i obecně kulturně-politických. Jako základní je nastolena otázka smyslu a cílů pořadatelství s rozdělením na linii přínosu pro kulturní život obce (státu, národa …) a linii komerční s prioritou zisku a jejich vzájemné interakce. Pozornost je věnována rovněž osobnostním předpokladům studenta či adepta pořadatelství a agenturní činnosti, jejich přesnému zmapování (výchozí profesní „autoportrét“) a jejich rozvíjení dle požadavků praxe. Jako předpoklad úspěšného pořadatelství je akcentována nezbytnost dokonalého zmapování a znalosti prostředí, do kterého pořadatel se svým projektem (produktem) vstupuje. Zásadní je varování před pořadatelskou naivitou, zejména ekonomickou: žádoucí kulturní idealismus musí mít vždy reálné ekonomické, provozní a marketingové základy. Totéž platí pro činnosti agenturní či agentážní, kde je velká pozornost věnována specifickému vztahu agenta a zastupovaného umělce, za jehož kariéru a často i profesní a osobnostní vývoj přebírá zástupce velkou část odpovědnosti. V rámci výuky je kladen důraz na průběžné sledování hudebního života a základní vhled do jeho historického vývoje v místě (Praha), v republice a v Evropě (ve světě). Studenti jsou seznámeni se zásadními pořadateli a agenturami v České republice i mimo ni. Probrány jsou různé typy agentur a jejich vývoj v posledních 30 letech. Cílem je, aby si studenti osvojili základní oborovou terminologii.

Tematické okruhy:

-Pořadatelství jako multidisciplinární činnost

-Osobnostní předpoklady pořadatele a jejich rozvíjení

-Konkurenční prostředí, do kterého pořadatel s projektem či agent se zastupovaným umělcem vstupuje

-Specifika vztahu mezi agentem a zastupovaným umělcem

-Idealismus bez naivity jako předpoklad přínosu pořadatele / agenta pro obor

-Základní ekonomická, organizační, technická a marketingová východiska pořadatelství

-Rizika subjektivní a objektivní

-Budování dobrého jména pořadatele / agenta

-Pořadatel jako člen managementu uměleckého tělesa případně umělecké instituce

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

CVETLEROVÁ, Michaela. Profil a funkce uměleckého manažera. Magisterská diplomová práce. Brno: FF MU, 2012.

ČERMÁKOVÁ, Kateřina. Pořádání koncertů artificiální hudby. Magisterská diplomová práce. Praha: HAMU, 2014.

KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění. Praktický průvodce. Praha: Institut umění-Divadelní ústav, 2009. ISBN 978-80-7008-236-2.

ŠTILEC, Jiří. Úvod do hudebního managementu [elektronická učebnice]. Praha: HAMU, 2011.

VRABEC, Marek. Moderní koncertní agentura. Diplomová práce. Praha: HAMU, 1997.

Doporučená literatura:

BARKER, Tim. Stop re-inventing the wheel: a guide to what we already know about developing audiences for classical music. London: Association of British Orchestras, 2000. ASIN: B001ONE2QA

BING, Rudolf. 5000 večerů v opeře. Praha: Supraphon, 1988.

KARLÍČEK, Miroslav a kol. Základy marketingu. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5869-5

O’BRIEN, Dave. Kulturní politika – Management, hodnota a modernita v kreativních průmyslech. Brno: Barrister & Principal, 2015. ISBN 978-80-7008-356-7.

PATOČKA, Jiří a kol. Evaluace v kultuře: ekonomické hodnocení kulturních událostí a festivalů. Praha: Professional Publishing, 2017. ISBN 978-80-88260-04-2.

Hodnoticí metody a kritéria

Základním logickým požadavkem vůči studentům a podmínkou udělení atestace je jejich účast na přednáškách, které mají s ohledem na relativně nízký počet studentů významnou interaktivní (seminární) složku. Podmínkou udělení atestace je 75% docházka, absence lze výjimečně nahradit nebo omluvit doloženým praktickými činnostmi odpovídajícími tématu daného předmětu v rámci HAMU (např. AKS) případně mimo Akademii (osobní účast na přípravě produkcí v hudebním oboru, práce v managementu uměleckého souboru, práce v agentuře zastupující umělce či produkční praxe v oblasti médií věnujících se systematicky hudebnímu umění jako jsou zejména ČRo a ČTv, případně práce pro nakladatelství a vydavatelství).

Elementárním požadavkem je rovněž aktivní účast studenta zejména v interaktivní části výuky. Pro přiznání atestace lze rovněž přihlédnout k účasti a aktivitě v rámci seminářů oboru, které jsou dané oblasti výuky pravidelně věnovány. Součástí výuky je ročníková „cvičná“ seminární práce, jejíž téma mohou studenti po dohodě s vyučujícím volit jako reálné či virtuální. Tato práce slouží jako praktický oborový produkční trénink („štábní cvičení“) a v prvním semestru předmětu se předpokládá základní rozpracování struktury zadaného ročníkového produkčního projektu, k jehož podobě se rovněž při hodnocení studenta přihlíží.