Analýza hudebně teoretického textu 4

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Schopnost analytického a kritického pohledu na již existující hudebně teoretické texty všech kategorií a ve světle získaných poznatků a zkušeností i schopnost koncipování vlastních hudebně teoretických textů od semestrálních prací až k bakalářským, magisterským eventuálně doktorským spisům.

Forma studia

seminář

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Obsahově navazuje na předmět Analýza hudebně teoretického textu 3. Cílem předmětu je vybavit posluchače praktickými poznatky a zkušenostmi z práce s konkrétními hudebně teoretickými texty po ose časové i předmětné a vybavit je schopností aktivně a efektivně s těmito texty pracovat. Posluchači se postupně seznámí s reprezentativním souborem odborné literatury pokrývajícím, pokud možno, všechny základní oblasti a aspekty systematické i historické muzikologie.

Tematické okruhy:

●Studium a analýza hudebně teoretických textů středního rozsahu a předmětné složitosti.

●Analytické a přehledové studie o hudbě 19. století (hudební romantismus) se zaměřením na problematiku formy, žánru, obsahu (programní hudba), orchestrace a též na specifické texty hudebně kritické (zrod moderní hudební kritiky) a speciální texty hudebně teoretické.

●Pokračování ve čtení a komentování základních spisů z oblasti hudební teorie.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

HRADECKÝ, Emil. Paul Hindemith: svár teorie s praxí. Praha: Supraphon, 1974.

IŠTVAN, Miloslav. Montáž izolovaných prvků v hudbě. Praha: Panton, 1973.

JANEČEK, Karel. Tektonika. Praha, Supraphon 1968.

PIŇOS, Alois. Tónové skupiny. Praha: Supraphon, 1971.

Doporučená literatura:

FELLERER, Karl Gustav. Die Monodie. In: Das Musikwerk; eine Beispielsammlung zur Musikgeschichte, Heft, 31. Köln: A. Volk Verlag, 1968.

HELMHOLTZ, Hermann von. Die Lehre von den Tonempfindungen als physiologische Grundlage für die Theorie der Musik. Braunschweig: Vieweg, 1896.

HRADECKÝ, Emil. Úvod do studia tonální harmonie. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, 1960.

IŠTVAN, Miloslav. Jednohlas v soudobé hudbě. Brno: Janáčkova akademie múzických umění, 1989.

KAPR, Jan. Konstanty. Praha: Panton, 1967.

LUDVOVÁ, Jitka. Česká hudební teorie 1750-1850. Praha: Academia, 1985.

LA MOTTE, Diether de, DAHLHAUS, Carl, ed. Musikalische Analyse. Kassel: Bärenreiter, 1968.

MÜHE, Hansgeorg. Musikanalyse: Methode, Übung, Anwendung. Leipzig: Deutscher Verlag für Musik, 1978.

Nové cesty hudby [I]: sborník studií o novodobých skladebných směrech a vědeckých názorech na hudbu. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1964.

Nové cesty hudby [II]: sborník studií o novodobých skladebných směrech a vědeckých pohledech na hudbu. Praha: Supraphon, 1970.

PODEŠVA, Jaromír. Současná hudba na západě. Praha: Panton, 1963.

POLEDŇÁK, Ivan. Invence Jana Klusáka. Hudební věda XXXII, 1995, č.3, s. 257-278.

SÁDECKÝ, Zdeněk. Lyrismus v tvorbě Josefa Suka. Praha: Academia, 1966.

SMOLKA, Jaroslav. Bitonalita. Živá hudba 7, 1980, s. 289–313

SMOLKA, Jaroslav. Karel Janeček, český skladatel a teoretik. Praha: HAMU, 1995, ISBN: 8085883090.

STEINMETZ, Karel. Prostředky časové artikulace hudby. Hudební věda XXV, 1988, č.2, s.150-172.

STEINMETZ, Karel. Janáčkův názor o sčasování (rytmu). Hudební věda XXXIV, 1997, č.1, s.100-115.

SYCHRA, Antonín. Estetika Dvořákovy symfonické tvorby. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959.

SYROVÝ, Václav. Hudební signál a jeho analýza. Živá hudba 8, Praha 1983. s. 301–339.

SYROVÝ, Václav. Hudební signál a jeho syntéza. Živá hudba 9, Praha 1986. s. 153–205.

TICHÝ, Vladimír. Modalita. Živá hudba VIII, Praha SPN 1983. s. 117–191.

TICHÝ, Vladimír. Úvod do studia hudební kinetiky. Praha, HAMU 1992, ISBN 8073318970.

TICHÝ, Vladimír. Harmonicky myslet a slyšet. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011. ISBN 978-80-7331-199-5.

VOLEK, Jaroslav. Modalita a její formy z hlediska hudebně teoretického. Praha: Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, 1980.

ZICH, Otakar. Symfonické básně Smetanovy. Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1949.

Hodnoticí metody a kritéria

Od studenta je očekávána aktivní účast v hodinách a průběžná práce na dílčích referátech dle zadání vyučujícího.

Ke zkoušce je požadována rozsáhlejší písemná práce 3–5 NS dle zadání vyučujícího. Má souhrnnou kriticko-hodnotící povahu se zesíleným podílem vlastního osobitého přístupu k látce. Příprava tématu a osnovy bakalářské diplomové práce.

Povinná účast studenta na hodinách min. 70 %.

Poznámka

Nejsou.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů