Seminář hudební teorie 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
186SHTE1	Z	2	2ST	česky	zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student přistupuje k přípravě svého referátu samostatně a využívá vlastní kreativity při práci v oblasti hudební teorie, rozvíjí tvůrčí invenci při formulaci a řešení teoretických problémů, účastní se kvalifikovaně a kompetentně odborné diskuse a umí při ní využívat věcné argumenty.

Forma studia

seminář

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Cílem studia je výchova k samostatné tvůrčí práci v oboru hudební teorie, vytvoření základů tvůrčí invence při formulaci a řešení hudebně teoretických problémů a vytvoření předpokladů pro raný rozvoj schopnosti studenta účastnit se kvalifikovaně a kompetentně odborné diskuse.

Tematické okruhy:

Základní náplní semináře je prezentace výsledků vlastní samostatné práce posluchačů v hudebně teoretickém oboru (předkládají se témata z oboru hudební teorie systematické, analytické i syntetické). Student 1. roč. bakalářského stupně volí pro svůj referát téma z připravované seminární práce za 1. ročník v rámci předmětu Hudební teorie - systematika (1, 2) nebo z látky probírané přímo v předmětu Hudební teorie – systematika 1 popř. z dalších hudebně teoretických předmětů 1. semestru. Na půdě semináře též vystupují hosté - pedagogové a doktorandi z příbuzných pracovišť akademií a univerzit z domova i ze zahraničí. Každé vystoupení a rozprava k němu je následně podrobena společnému hodnocení.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

FUKAČ, Jiří a Ivan POLEDŇÁK. Úvod do studia hudební vědy. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. 146 s. ISBN 80-706-7496-2.

JANEČEK, Karel. Melodika. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956. 202 s.

JANEČEK, Karel. Základy moderní harmonie. 1. Praha: Československé akademie věd, 1965.

RISINGER, Karel. Česká hudební teorie 1945 – 1975. Živá hudba: Časopis pro studium hudby a tance. Praha: HAMU, 1983, s. 193-223. ISSN 0514-7735. (především Metodologický úvod)

RISINGER, Karel. Současná hranice tonality. Praha: Panton, 1974.

ŠPELDA, Antonín. Hudební akustika: pro posluchače filosofických a pedagogických fakult a Akademií múzických umění. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978.

Doporučená literatura:

BUZZI, Mario. Tónové systémy. 1. Brno: JAMU, 2014. ISBN 978-80-7460-058-6.

Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 3, Disciplíny hudební vědy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 653-1036 s.

RISINGER, Karel. Hierarchie hudebních celků v novodobé evropské hudbě. Praha: Panton, 1969. Edice hudební vědy.

SYROVÝ, Václav. Hudební akustika. Praha: Akademie múzických umění, 2003. ISBN 80-7331-901-2.

TICHÝ, Vladimír, Jaromír HAVLÍK, Tomáš KREJČA a Petr ZVĚŘINA. (A)tonalita. V Praze: NAMU, 2015. ISBN 978-80-7331-374-6.

TICHÝ, Vladimír. Modalita. Živá hudba 8. Praha: SPN, 1983, 117-192.

TICHÝ, Vladimír. Harmonicky myslet a slyšet. 2.oprav. a rozš. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2011. Hudební pedagogika. ISBN 978-80-7331-199-5.

Hodnoticí metody a kritéria

Udělení zápočtu podmiňuje vystoupení studenta na semináři s referátem o celkové délce 45 minut a jeho aktivní účast v diskusi o svém vystoupení i o dalších referátech

Minimální požadovaná docházka 90 %.

Poznámka