Historie, teorie a praxe české činoherní kritiky 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem předmětu je vést studenty režie a dramaturgie KČD k hlubšímu pochopení vztahu divadla a diváků v kontextu dobové společenské mentality na hranici obecně kulturní a odborně divadelní reflexe. Ve výsledku jde o sledování vývoje této reflexe nikoli v rámci úzce akademického (či pseudoakademického) oddělování kritiky a dramaturgie, ale o takové pojetí obou disciplín, které odpovídá reálné situaci a které by bylo adekvátní jak reálnému vztahu divadla a jeho diváků, tak vztahu tvorby a reflexe v divadelní praxi, v níž se jednotlivé profese (režisér – dramaturg – kritik) prolínají, jak ostatně dokládají konkrétní příklady: tak je předmět významný i pro studium historie i současné praxe a perspektiv české činohry na úrovni, na které se studium historického materiálu stává součástí (o příslušné znalosti opřené!) sebeidentifikace talentu a rozvíjení jeho různých stránek.

Forma studia

Semináře, vypracování písemné práce.

Předpoklady a další požadavky

Aktivní účast na seminářích, písemné vypracování seminární práce.

Obsah kurzu

Obsah zimního semestru:

1. Kritický spor o Máchův Máj a dvojí pojetí činoherní dramaturgie od obrozeneckých dob k dnešní reflexi i formám diferenciace mezi „objektivně“ a „subjektivně“ romantickým, angažovaným, resp. dokumentárním či politickým, a „básnickým“, resp. „čistě uměleckým“ i event. subverzivním divadlem; Mácha a Tyl, Mácha a avantgarda.
2. Český kriticismus se základem u Dobrovského (kritika kultu Jana Nepomuckého) od Havlíčka k Masarykovi a česká činoherní kritika od Nerudy k Vodákovi.
3. Nerudova divadelní kritika jako pražská obdoba Lessingovy Hamburské dramaturgie: kritika jako teoretická, resp. programová dramaturgie v jejím bezprostředním vztahu k aktuální praxi; díla a tendence.
4. Vodákovo pojetí dramatického umění jako umění inscenačního se základem v herectví reflektovaném na hranici specifického scénování a scénování české společnosti.
5. Kritik Václav Tille a režisér František Zavřel: Normativní a programová kritika, normy a módy nebo tendence, kritika jako programová dramaturgie.

Doporučená nebo povinná literatura

Z uvedených seznamů literatury s širším záběrem doporučuje pedagog ke studiu přísně vybrané (a počtem i rozsahem zvládnutelné) položky podle jejich zaměření, doposud získané vědomostní báze a zájmu o možná dílčí témata ke společnému i individuálnímu využití.

I.

• Stich, A. „Ještě k Máchovi: velký a silný protivník J. K. Tyl“, in Černý, F. (red.) Monology o Josefu Kajetánu Tylovi, Praha 1993: 65–73
• Masaryk, T. G. „O studiu děl básnických“, in Jeřábek, D. (ed.) O národní literaturu, Praha 1990: 243–262
• Tureček, D. a kol. České literární romantično, Brno 2012: vybrané pasáže zejm. ze stati K. Hrdiny „Romantismus v české literární historii“
• Tyl, J. K. „Pohled na literaturu nejnovější“ [s kritikou Máje], in (týž) O umění, Praha 1951: 166–177 + novela „Rozervanec“ dost. i online

II.

• Císař, J. Život jevišti (Formování české realistické kritiky), Praha 1962
• Havlíček, K. O literatuře [obsahuje kromě velké stati o kritice a recenze Tylova Posledního Čecha i stati o divadle]
• Marek, J. Česká moderní kultura, Praha 1998: 207–217 (VII. 2. Česká moderna a kriticismus)
• Mikovec, F. B. „Josef Kajetán Tyl“ a další články in (týž) Pražská Thálie kolem roku 1850, Praha 2010
• Mrštík, V. Moje sny (Pia desideria) I, II, Praha 1903, event. + (týž) Bestia triumphans, Praha 1897
• Pisarevský, P. O. [=Masaryk, T. G.] „J. Vrchlického ‘Exulanti’“, Čas, r. 1, č. 2 (5. 1. 1887: 17–20, č. 3 (20. 1.): 33–40 a č. 4 (5. 2.): 55–59
• Schauer, H. G. „Naše dvě otázky“, in Jeřábek, D. (ed.) O národní literaturu, Praha 1990: 263–270 a další „úvahy a polemiky doby májovců a lumírovců“

III.

• Neruda, J. Divadlo I, Praha 1959, Divadlo II, 1951, Divadlo III, 1954, Divadlo IV, 1958, Divadlo V, 1966, Divadlo VI, 1973

IV.

• Jindřich Vodák k historii českého divadla (připravuje se)
• Vodák, J. Kritické dílo: z 6 svazků vyd. J. Trägerem zejm. Eduard Vojan, Praha 1950, Tři herecké podobizny (Mošna, Kvapilová, Hübnerová), 1953, a Tváře českých herců (Od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi), 1967
• Kopecký. J. „Kritik a herec (Marginálie k dílu Jindřicha Vodáka)“, Divadelní zápisník, 1945–1946: 561–564 a 615–625
• Kopecký, J. „Dvě vodákovské kapitoly“, Divadelní zápisník, 1947: 354–362
• Krýsa, V. J. (ed.) Kritik Jindřich Vodák [nekrology a další hodnotící články k úmrtí J. V.], Brno 1940
• Pražák, A. Jindřich Vodák, Praha 1937
• Pujman, F. Jindřich Vodák, Praha 1936

V.

• T. [Tille, V.] Divadelní vzpomínky, Praha 1917
• + časopis Scéna 1813–1914

Hodnoticí metody a kritéria

Udělení zápočtu na základě předložené písemné seminární práce na zadané téma.

Poznámka

Možné náměty seminárních prací:

• Mácha a Tyl,
• Havlíček a Tyl, resp. Havlíček o divadle,
• Neruda a Sklenářová-Malá, resp. Neruda a J. J. Kolár či jiní,
• Vilém Mrštík kritik.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Režie a dramaturgie činoherního divadla (B.A.) (volitelný předmět)
• Režie a dramaturgie činoherního divadla (B.A.) (povinný předmět, volitelný předmět)
• Teorie a kritika (B.A.) (volitelný předmět)
• Teorie a kritika (M.A.) (volitelný předmět)