Historie, teorie a praxe české činoherní kritiky 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
201HKR2 ZK 2 2T česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem předmětu je vést studenty režie a dramaturgie KČD k hlubšímu pochopení vztahu divadla a diváků v kontextu dobové společenské mentality na hranici obecně kulturní a odborně divadelní reflexe. Ve výsledku jde o sledování vývoje této reflexe nikoli v rámci úzce akademického (či pseudoakademického) oddělování kritiky a dramaturgie, ale o takové pojetí obou disciplín, které odpovídá reálné situaci a které by bylo adekvátní jak reálnému vztahu divadla a jeho diváků, tak vztahu tvorby a reflexe v divadelní praxi, v níž se jednotlivé profese (režisér – dramaturg – kritik) prolínají, jak ostatně dokládají konkrétní příklady: tak je předmět významný i pro studium historie i současné praxe a perspektiv české činohry na úrovni, na které se studium historického materiálu stává součástí (o příslušné znalosti opřené!) sebeidentifikace talentu a rozvíjení jeho různých stránek.

Forma studia

Semináře, vypracování písemné práce.

Předpoklady a další požadavky

Aktivní účast na seminářích, písemné vypracování seminární práce.

Obsah kurzu

Obsah zimního semestru:

  1. K. H. Hilar a jeho cesta od kritiky k dramaturgii a režii: hranice kritiky a dramaturgie jako hranice reflexe a sebereflexe a další příklady vztahu kritiky a praktické dramaturgie, resp. profesionální tvorby ve vývoji představitelů české činohry; Hilar a Václav Vydra; Hilar a Šalda a Šaldův poměr k divadlu.
  2. Typologie, resp. genologie kritiky a její diferenciace v období 1. republiky: Jindřich Vodák, Otokar Fischer, A. M. Píša a další; František Götz jako dramaturg, teoretik a kritik, O. Fischer jako kritik, historik, dramaturg a šéf činohry.
  3. Frejkova A Burianova dramaturgie jako kritika a Honzlova jako programová estetika či poetika, akademická teatrologie a ideologie.
  4. Kritika a ideologie: od avantgardní k socialisticko-realistické dramaturgii, od kritiky k sebekritice.
  5. Kritika a dramaturgie cestou k 60. letům a v 60. letech u nás i ve světě a vývoj vzájemného vztahu kritiky a dramaturgie (či opačně) od tzv. normalizace k polistopadovému otevření světu i módám dneška.

Doporučená nebo povinná literatura

Z uvedených seznamů literatury s širším záběrem doporučuje pedagog ke studiu posluchačů a posluchaček přísně vybrané (a počtem i rozsahem zvládnutelné) položky podle jejich zaměření, doposud získané vědomostní báze a zájmu o možná dílčí témata ke společnému i individuálnímu využití.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

Hodnoticí metody a kritéria

Klasifikace na základě předložené písemné seminární práce na zadané téma.

Poznámka

Možné náměty seminárních prací:

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů