Herecká propedeutika na základě dialogického jednání 3

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
202HDG3 Z 3 4T česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem Základního dvousemestrálního kursu je

  1. Uvědomit studenta o možnostech hereckého projevu (zascílenosti, konkrétnosti, skladebnosti, komunikativnosti projevu).
  2. Uvědomit jej o procesu zkoušení role tak, aby dokázal vědomě a samostatně na své roli pracovat v souhře s ostatními.

Forma studia

Kontaktní výuka formou tvůrčího semináře - tvůrčí dílny, která kombinuje dramaturgickou a hereckou práci. Součástí je též řízený dialog, samostatná četba, analýzy textů atd.

Předpoklady a další požadavky

Prerekvizity: obecná znalost principů autorské tvorby a zkušenost z dialogického jednání, přednesu, řečového jednání, hlasové tvorby a jevištního pohybu, kreativní předpoklady.

Korekvizity: kreativní předpoklady, studium dialogického jednání, studium řečového jednání respektive přednesu, studium jevištního pohybu.

Obsah kurzu

Předmět „Herectví na základě dialogického jednání“ je úvodem do herectví v jeho autorském aspektu, tedy nikoli pouze hraní rolí, ale herectví jako hry a tvorby. Důraz je kladen na vnímání partnera, týmovost tvorby a na osobnostní / autorský vklad. Předpokládá se též schopnost autorského psaní a dramaturgické tvorby. Předmět vede k pochopení principů a navádí studenty na jejich pozdější samostatné rozvíjení. Neklade si za cíl připravit studenty k profesionální herecké práci.

  1. dramaturgická příprava

,

  1. analýza osobních a osobnostních témat a jejich zpracování

,

  1. aktivní analýza situací

,

  1. skladba a příprava klausurního představení.

Doporučená nebo povinná literatura

BARBA, Eugenio a SAVARESE, Nicola. Slovník divadelní antropologie: o skrytém umění herců. Přeložil Jan Hančil et alii. 1. vyd. Praha: NLN, 2000.

BROOK, Peter. Prázdný prostor. Přeložil Alois Bejblík. 1. vyd. Praha: Panorama, 1988.

ČECHOV, Michail. Hercova cesta a O herecké technice. Přeložila Zoja Oubramová. 1. společné vyd. Praha: KANT, 2017.

DONNELLAN, Declan. Herec a jeho cíl. Přeložil Julek Neumann. 1. vyd. Praha: Brkola, 2007.

HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle: vize, metody a techniky herectví 20. století. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2000.

JOUVET, Louis. Nepřevtělený herec. Přeložila Eva Uhlířová. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967.

STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Moje výchova k herectví. Přeložil Jaroslav Hulák. 1. vyd. Praha: Athos, 1946.

Hodnoticí metody a kritéria

Během semestru se vyžaduje samostatná četba, průběžná příprava dílčích zadání, samostatné zkoušení rozpracovaných situací.

Celkové hodnocení se skládá z 50 % z hodnocení aktivity na cvičeních, 30 % z autorského vkladu a 20 % umělecké kvalitě výkonu na klasurním představení.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů