Interpretační seminář 4

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Naučit studenty pozornému čtení, učinit čtení životní potřebou, tj. prokázat jeho smysluplnost. A vzhledem k zaměření studia vychovat ke čtení dramatické literatury. Dramatický text není součtem všech replik a scénických poznámek. Číst jej znamená dešifrovat jeho strukturu. Interpretační seminář učí tomuto specifickému způsobu čtení. Zároveň přitom ukazuje, jak se struktura dramatického (dnes čím dál častěji spíše postdramatického) textu v dějinách divadla proměňovala.

Forma studia

V prvním ročníku dvouletého semináře je předmětem dramatická, literární a pedagogická tvorba Ivana Vyskočila a blízký i širší kontext, v němž se tato tvorba ocitá: a) divadla malých forem, b) divadla druhé divadelní reformy.

V druhém ročníku tento kontext rozšiřujeme o okruh divadla a literatury absurdity a modelové drama a tematicky sondujeme zdroje těchto okruhů v dějinách evropského dramatu a divadla (od antiky přes Shakespeara po současnost).

Základem je: 1) vlastní četba dramatických textů, 2) sledování záznamů divadelních inscenací, TV, filmových či rozhlasových adaptací, 3) četba příslušného teoretického aparátu.

Předpoklady a další požadavky

Přednášky z dějin divadla.

Obsah kurzu

Studenti přicházejí na seminář připraveni četbou určeného textu, který je pak na základě jejich prvních postřehů společně čten a interpretován znovu, alespoň ve svých klíčových scénách.

Doporučená nebo povinná literatura

BEJBLÍK, Alois: Shakespearův svět. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1979.

BRECHT, Bertolt: Myšlenky. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967.

ECO, Umberto: Meze interpretace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004.

DÜRRENMATT, Friedrich: Problémy divadla. 1. vyd. Bratislava: SVKL, 1965.

HYVNAR, Jan: Francouzská divadelní reforma: od Antoina k Artaudovi. Praha: Pražská scéna, 1996.

HYVNAR, Jan: Herec v moderním divadle: k divadelním reformám 20. století. 2. vyd. Praha: KANT, 2011.

KERR, Walter: Jak nepsat hru. 1. vyd. Praha: Orbis, 1962.

KOTT, Jan: Shakespearovské črty. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1964.

LEHMAN, Hans-Thies: Postdramatické divadlo. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2007.

RUT, Přemysl: Příběh a Shakespeare. 1. vyd. Praha: AMU, 2005.

STYAN, John Louis: Černá komedie. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967.

STYAN, John Louis: Prvky dramatu. 1. vyd. Praha: Orbis, 1964.

Vlastní dramatické texty.

Ostatní materiály vzejdou vždy přímo z konkrétních seminářů.

Hodnoticí metody a kritéria

V polovině školního roku zápočet, na závěr zkouška. V hodnocení se kromě účasti a projevu studenta během celého semináře přihlíží ke schopnosti formulovat zvolené téma při závěrečném kolokviu.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů