Didaktika dramatické výchovy 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student:

• formuluje dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé cíle vzhledem k procesu a konkrétní skupině, v případě potřeby reformuluje cíle,
• pojmenuje základní metodická východiska oboru, pojmenuje metody vlastní určitému typu práce, charakterizuje je a pojmenuje jejich cílové zaměření,
• pojmenuje specifika práce učitele dramatické výchovy, pojmenuje na jejich základě vlastní cíle rozvoje,
• zná hodnotící instrumenty, pojmenuje jejich výhody i limity,
• na základě znalostí z didaktiky oboru zvolí vhodné téma seminární práce, využije k jeho zpracování adekvátních zdrojů a zpracuje ji s oporou o širší znalost oboru případně i na základě směřování vlastní praxe.

Forma studia

Semináře.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Obsah kurzu

Cílem kurzu je vybavit posluchače šíří poznatků o vyučování dramatické výchovy a vytvořit příležitost pro jejich praktickou aplikaci do podoby projektů pro konkrétní skupinu, které studenti zrealizují a následně didakticky vyhodnotí.

Kurz vybavuje posluchače celou šíří poznatků o vyučování dramatické výchovy ve všech jejích formách, vede je k uvědomělému a cílevědomému zacházení s praktickými zkušenostmi, k formulování a pojmenovávání všech složek a částí odbornosti učitele dramatické výchovy. Kurz je koncipován jako čtyřsemestrální, od teoretických poznatků rozložených ve dvou semestrech přecházejí studenti k praktické aplikaci do podoby skupinových dramatickovýchovných projektů a jejich realizaci. Závěrečný semestr je věnován reflexi a evaluaci realizovaných projektů formou didaktické analýzy videozáznamů.

Tematické okruhy 2. semestru výuky:

• Plánování v DV a stanovení cílů – specifika práce s cíli vzhledem k typu procesu (průpravné hry a cvičení a theater games, strukturované drama, divadelní práce a inscenační projekt atd.).
• Metody dramatické výchovy.
• Učitel dramatické výchovy.
• Management procesu – specifika řízení procesu, otázky, instrukce, specifické metody vedení procesu dramatické výchovy (učitel v roli, boční vedení apod.).
• Hodnocení v DV – hodnocení průběžné a jeho prostředky, finální hodnocení, formální a kriteriální hodnocení, individuální vztahová norma, autentické hodnocení atd.
• Obhajoba témat seminárních prací – zdůvodnění potenciálu tématu pro didaktiku oboru, přehled základní literatury, cíl práce.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

• FISHER, Robert. Učíme děti myslet a učit se: praktický průvodce strategiemi vyučování. Překlad Karel Balcar. Vyd. 3. Praha: Portál, 2011. 172 s. Pedagogická praxe. ISBN 978-80-262-0043-7.
• HARBO, Torsten. Humanizace vzdělávání a současné teorie kurikula. Pedagogika. Časopis pro pedagogické vědy. Ročník XLI, 1991, č. 3, s. 255 n.
• KOPŘIVA, Pavel et al. Respektovat a být respektován. 3. vyd. Kroměříž: Spirála, 2008. 286 s. ISBN 978-80-904030-0-0.
• LUKAVSKÁ, Eva. Pozor, děti!: (didaktické otázky vyučování orientovaného na dítě). 1. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003. 197 s. ISBN 80-86473-52-X.
• MACHKOVÁ, Eva, ed. Projekty dramatické výchovy pro mladší školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013. 187 s. ISBN 978-80-262-0374-2.
• MACHKOVÁ, Eva, ed. Projekty dramatické výchovy pro starší školní věk. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013. 150 s. ISBN 978-80-262-0504-3.
• MACHKOVÁ, Eva, ed. Projekty dramatické výchovy pro středoškoláky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012. 149 s. ISBN 978-80-262-0093-2.
• MACHKOVÁ, Eva. Jak se učí dramatická výchova: didaktika dramatické výchovy. Praha: AMU, Divadelní fakulta, katedra výchovné dramatiky, 2004. ISBN 80-7331-021-X.
• PASCH, Marvin et al. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Vyd. 2. Praha: Portál, 2005, ©1998. 416 s. ISBN 80-7367-054-2.Slavík, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999. 190 s. Pedagogická praxe. ISBN 80-7178-262-9.
• VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.
• VALIŠOVÁ, Alena a kol. Autorita ve výchově: vzestup, pád, nebo pomalý návrat. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 185 s. ISBN 80-7184-857-3.
• Tvořivá dramatika. Vydává NIPOS-pracoviště ARTAMA ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku a katedrou výchovné dramatiky DAMU. 1990-, roč. 1, č. 0-. Praha: NIPOS-pracoviště ARTAMA. 3x ročně. ISSN 1211-8001.
• školní dokumenty (RVP, vzdělávací program Obecná/Občanská škola, alternativní programy aj.)

Doporučená literatura:

• BUDÍNSKÁ, Hana. Hry pro šest smyslů: Kartotéka pro loutkáře i neloutkáře, kteří si umějí hrát s dětmi. 7., uprav. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2008 [1984]. 28, 16, 218 s. ISBN 978-80-7068-217-3.
• CANGELOSI, James S. Strategie řízení třídy: Jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Přel. Milan Koldinský. Praha: Portál, 1994. 296 s. Přel. z: Cooperation in the classroom: Students and teachers together. ISBN 80-7118-022-7.
• MLEJNEK, Josef. Dětská tvořivá hra. 2., přeprac. vyd. Praha: IPOS ARTAMA, 1997.152 s. ISBN 80-7068-104-7.
• PALARČÍKOVÁ, Alena. Tygr v oku aneb O tvorbě inscenace s dětmi a mládeží. 2., upr. vyd. Praha: NIPOS-ARTAMA, 2011 [2001]. 136 s. ISBN 978-80-7068-005-6.
• ULRYCHOVÁ, Irina; GREGOROVÁ, Vlasta; ŠVEJDOVÁ, Hana. Hrajeme si s pohádkami: dramatická výchova v mateřské škole a na 1. stupni základní školy. Praha: Portál, 2000. 120 s. ISBN 80-7178-355-2.
• VALIŠOVÁ, Alena. Asertivita v rodině a ve škole, aneb, Zásady přímého jednání mezi dětmi, rodiči a učiteli. Vyd. 3., upr. Jinočany: H & H, 1998. 181 s. ISBN 80-86022-41-2.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě aktivní účasti a seminární práce prokazující schopnost studenta uvažovat strukturovaně, v kontextech a s hlubokou mírou porozumění o zvoleném tématu souvisejícím s didaktikou dramatické výchovy. Téma práce může mapovat i oblast, která souvisí se studentovým předpokládaným zaměřením bakalářského projektu.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské prezenční (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)