Herecká propedeutika 3

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student:

• prezentuje své dovednosti před diváky,
• reflektuje hereckou práce v oblasti improvizovaného herectví,
• posoudí využitelnost ve vlastní pedagogické práci, je schopen didaktické transformace poznaných metod a způsobů práce s ohledem na konkrétní skupinu.

Forma studia

Cvičení.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Obsah kurzu

Jak hereckou výchovu, tak pohybovou či hlasovou lze chápat jako cestu k témuž cíli – k dosažení uvědomělé rovnováhy v psychosomatické rovině posluchačovy osobnosti.

Kurz je koncipován jako třísemestrální. Je psychosomatického, převážně komunikačního charakteru, komunikace nonverbální je doplňována a nahrazována komunikací verbální. Jde o rozvoj fantazie, tvořivosti, sebeuvědomění, to vše na základě improvizací a příslušných cvičení. Obsahem kurzu jsou herecká zadání s cílem poznání tezí: diletantismus, představivost, jevištní pozornost a soustředění. Studenti se seznamují se základy herecké improvizace, koncentrace, vnitřní aktivity a angažovanosti.

Obsah – 3. semestr:

• pokračování a zdokonalování ve volných improvizacích i s vědomím diváka,
• reflexe práce s ohledem na pedagogickou praxi.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

• BROOK, Peter. Pohyblivý bod: čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Překlad Jan Hančil. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996. 246 s. ISBN 80-238-0632-7.
• BROOK, Peter. Prázdný prostor. Překlad Alois Bejblík. 1. vyd. Praha: Panorama, 1988. 229 s. Dramatická umění.
• ČECHOV, Michail Aleksandrovič. Hercova cesta; O herecké technice. Překlad Zoja Oubramová. Vydání druhé, první společné vydání v nakladatelství KANT. V Praze: KANT - Karel Kerlický pro AMU, 2017. 254 stran. Disk. Velká řada; svazek 39. ISBN 978-80-7437-241-4.
• DIDEROT, Denis. Herecký paradox. Překlad Josef Pospíšil. Olomouc: Votobia, 1997. 155 s. Malá díla; sv. 80. ISBN 80-7198-187-7.
• GROTOWSKI, Jerzy. Divadlo a rituál: texty 1965-1969. Vyd. 1. Bratislava: Kalligram, 1999. 207 s. ISBN 80-7149-276-0.
• GROTOWSKI, Jerzy a PILÁTOVÁ, Jana, ed. Texty - teatr laboratorium. Překlad Jana Pilátová. Praha: Pražské kulturní středisko, 1990. 3 sv.
• STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. O hereckej práci. Bratislava: TÁLIA-press, 1997. 276 s. ISBN 80-85455-47-1.

Doporučená literatura:

• LUKAVSKÝ, Radovan. Být nebo nebýt : monology o herectví. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 245 s. • il.
• TAIROV, Aleksandr Jakovlevič. Odpoutané divadlo. Praha, 2005. 197 s. ISBN 80-7331-035-X.
• JOHNSTONE, Keith. IMPRO : improvizace a divadlo. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2014. 294 s. ISBN 978-80-7331-266-4.
• VOSTRÝ, Jaroslav. Proměny herectví : metodický materiál pro potřeby amatérských divadelních souborů. Praha: Okresní kulturní středisko Praha - západ, 1983. 55 s.
• MARTINEC, Václav. Herecké techniky a zdroje herecké tvorby : příručka pro adepty a studenty herectví. 1. vyd. Praha: Pražská scéna Vyšší odborná škola herecká Praha, 2003. 191 s. ISBN 80-86102-38-6.

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě prezentace dovedností formou otevřené hodiny, písemné reflexe a sebereflexe studia.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské kombinované (povinný předmět hlavní)