Skupinový přednesový projekt

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student:

• vybere a posoudí kvalitu literárního textu a má vlastní zkušenost s jeho přípravou k veřejné prezentaci se skupinou,
• posoudí přednašečský výkon, přístup k nastudování a interpretaci textu,
• chápe význam vyprávění vytvořeného na základě průběžného toku konkrétních představ,
• získá další metody pro svou učitelskou praxi.

Forma studia

Dílny.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Obsah kurzu

Povinně volitelný předmět rozvíjí, prohlubuje a uplatňuje získané dovednosti i vědomosti v oblasti přednesu a práce s textem. Obsah kurzu má variabilní náplň podle směřování studentů, kteří se do něj přihlásí.

Tématické okruhy:

Práce s básnickou předlohou:

• Cíle a úkoly: Projít cestu od básnické předlohy k improvizaci v dramatické situaci a zpět k původní předloze.
• Stvořit příběh a pohlédnout na něj z různých úhlů. Uvědomit si rozdíly mezi literárními druhy – lyrikou, epikou, respektive básní a prózou, a dramatem. Sestavit scénář scénické kompozice.

Rozbory přednesových vystoupení zhlédnutých na festivalu DVD – Děti-Výchova-Divadlo:

• Cíl: Pohlédnout na přednes očima poučeného diváka.
• Hodnotíme: Dramaturgický výběr: Soulad s interpretovými možnostmi a schopnostmi. Pochopení předlohy a koncepce přednesu díla s přihlédnutím k autorovu záměru a stavbě díla. Kultura projevu. Výslovnost, rytmus, dynamika, pohybová kultura, jednota slovního a fyzického jednání, výtvarné řešení. Emocionální působení na posluchače. Spontaneita, představivost, kontakt s publikem. Osobitost přednašeče a celková originalita výkonu, sugestivita a působivost vystoupení.

Psaní vlastních textů inspirované úryvky z básnických a prozaických děl renomovaných autorů dovedené k autorskému čtení:

• Cíl: Převést představu, představový film, který probíhá při soustředěném čtení úryvku do epického vyprávění.

Cesta k přednesu prostřednictvím metod improvizovaného vyprávění:

• Cíl: Podporováním přirozeného vypravěčství prostřednictvím metod storytellingu, rozšířit a obohatit zásobníky učitelů dramatické výchovy.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

• BRUKNER, Josef – FILIP, Jiří: Poetický slovník. 2., upr. vyd., v MF první vyd. Praha: Mladá fronta, 1997. 365 s. ISBN 80-204-0650-6
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Tvar slova v přednesu. Praha: IPOS - Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, 1995. 57 s. ISBN 80-7068-093-8.
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Česká výslovnostní norma. 1. vydání. Praha: Scientia, 1995. 74 s.
• KRÖSCHLOVÁ, Eva. Jevištní pohyb: herecká pohybová výchova. 5. doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2015. 282 s. ISBN 978-80-7331-343-2.
• LANGMEIER, Josef. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. 2., dopl. vyd. Praha: Avicenum, 1991, 284 s. ISBN 80-201-0098-9.
• LUKAVSKÝ, Radovan. Sláva slova: texty Radovana Lukavského o umění přednesu. 1. knižní vyd. Editor Marta HRACHOVINOVÁ, editor Vladimír JUSTL. Praha: Akropolis :, Slovo a hlas, 2012, 107 s. ISBN 978-80-87481-89-9.
• MAŠATOVÁ, Milada. Cesty k metafoře: náměty a úvahy o možnostech rozvíjení metaforického myšlení a sdělování v tvořivé dramatice. 2. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Divadelní fakulta, 2004, 50 s. Studijní texty. ISBN 80-7331-922-5.
• MISTRÍK, Josef. Hovory s recitátorem. 1. vydání. Přeložil Vlastimil Fišar. Praha: Supraphon 1976, první svazek teorie uměleckého přednesu a 26. publikace v edici Lyry Pragensis. 173 s.
• MUSILOVÁ, Daniela s kolektivem autorů. Slovníček uměleckého přednesu. Krajské kulturní středisko Středočeského KNV a Okresní kulturní středisko Benešov u Prahy, 1976.
• ŠTEMBERGOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Šárka. Mluvní výchova dětí. V tomto souboru vydání první. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2016, 189 s. ISBN 978-80-7068-305-7.
• ZÁMEČNÍKOVÁ, Ema. Cesta k přednesu, aneb, Průvodce pro pedagogy a mladé recitátory. 1. vyd. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7068-236-4.

Rozšiřující literatura:

• BUDÍNSKÁ, Hana. Hry pro šest smyslů: kartotéka pro loutkáře i neloutkáře, kteří si umějí hrát s dětmi. 10. vydání. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2017. 2 brožury (27; 20 stran), 109 volných nečíslovaných listů v obálce.
• DANEŠ, František. Mluvená próza i verš: o kultuře mluveného projevu. 2. vyd., (V tomto souboru 1.). Editor Jiří HRAŠE. Praha: Akropolis :, Slovo a hlas, 2008, 87 s. ISBN 978-80-86903-85-9.
• DISMAN, Miloslav. Receptář dramatické výchovy: pomocný učební text pro literárně dramatické obory lid. Škol umění, pedagog. školy a pro zájmovou činnost na školách 1. a 2. cyklu. K tisku připravila Eva Machková. 4. vydání. Praha: SPN, 1989. 144 s.
• DISMAN, Miloslav; KUBÁLEK, Vratislav. Dětský přednes a dramatický projev. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 160 s.
• DURYCH, Jaroslav. Rytmus české prózy. Olomouc: Votobia, 1992, 85 s. Cursus, sv. 3. ISBN 80-85619-27-X.
• FELZMAN, FIŠAR, HRAŠE, ŠRÁMEK. Přednes, interpretace, próza, verš. Sborník metodických studií k problematice uměleckého přednesu. Praha: Středočeské krajské kulturní středisko, 1984. 120 s.
• FIŠAR, Vlastimil. Přednes prózy. 3. upravené vydání. Praha: Ipos Artama; Prostějov: Kulturní klub Duha, 1994. ISBN 80-7068-082-2
• FREJKA, Jiří. Jevištní řeč a verš tragedie. Praha: Umělecká beseda, 1944. 22 s.
• HÁLA, Bohuslav. Technika mluveného projevu z hlediska fonetiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 184 s.
• HÁLA, Bohuslav. Výslovnost spisovné češtiny: [Díl] 1. Zásady a pravidla. Výslovnost slov českých. 2. vyd. Praha: Academia, 1967. 100 s.
• HÁLA, Bohuslav; SOVÁK, Miloš. Hlas - řeč - sluch: Základy fonetiky a logopedie. 4., přeprac. a dopln. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962 [1941]. 328 s., 8 s. fot. příl.
• HÁLA, Bohuslav-SOVÁK, Miloš. Hlas - řeč - sluch: Základní věci z anatomie, fysiologie a hygieny hlasového, mluvícího i sluchového ústrojí, z foniatrie, fonetiky, orthoepie, orthofonie atd. Praha: Česká grafická Unie, 1941. 244 s.
• HALADA, Vladimír. Technika jevištní řeči. 1. vyd. Praha: Orbis, 1961. 124 s. Knižnice ochotnického divadla, sv. 5.
• HAVELKOVÁ, Libuše. Cvičné texty pro výuku techniky mluveného projevu. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 43 s. AMU, učebnice vysokých škol.
• HRABÁK, Josef. Poetika. 2. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1977. 361 s.
• HRAŠE, Jiří a Jiřina HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ. Téma: promluva: třicet úvah dvaceti tří autorů. 1. vyd. Praha: Akropolis :, Slovo a hlas, 2006, 105 s. ISBN 80-86903-30-3.
• HRAŠE, Jiří, Jiřina HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ a Daniela MUSILOVÁ. Čítanka statí o uměleckém přednesu: výběr z odborných studií a článků o recitátorské práci. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 179 s. Učební texty vysokých škol / Akademie.
• HŮRKOVÁ - NOVOTNÁ, Jiřina – MAKOVIČKOVÁ, Hana. Základy jevištní mluvy II. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 285 s.
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Kultura mluveného projevu: (Strategie umění komunikace). 1. vydání. Praha: Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, 1994. 25 s.
• HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina; MAKOVIČKOVÁ, Hana. Základy jevištní mluvy 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 136 s.
• JIRSOVÁ, Zuzana: Dramatická výchova jako cesta k literatuře. Tvořivá dramatika. 50/2007, roč. XVIII. str. 28 – 46. ISSN 1211-8001
• JUSTL, Vladimír (ed.). Ano - slyšet se navzájem. Praha: Divadelní ústav, 1985. 240 s., 112 s. obr. příl.
• JUSTL, Vladimír (ed.). Slyšet se navzájem: 60 hlasů o uměleckém přednesu. Praha: Orbis, 1966. 388 s. Edice malých forem.
• KOŽMÍN, Zdeněk. Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře. 1. vyd. Ilustroval Dagmar ČÁPOVÁ. Praha: Victoria Publishing, 1995, 102 s. ISBN 80-7187-037-4.
• KUBÁLEK, Vratislav. Abeceda dětského přednesu: Metodika pro učitele, pionýrské pracovníky a vedoucí dětských recitačních kroužků a souborů. 1. vydání. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1978. 121 s. Knihovnička divadelní výchovy; Sv. 8.
• KUBÁLEK, Vratislav. Dětský přednes a rozvoj kulturních aktivit dítěte. Praha: Albatros, 1983. 152 s.
• Moje práce na přednašečském výkonu. Soubor výpovědí a záznamů o práci na přednašečském výkonu od špičkových amatérských recitátorů. Uspořádali: J. Hraše, J. Hůrková, D. Musilová. Praha: Středočeské krajské kulturní středisko, 1990. 87 s.
• MUSILOVÁ, Daniela; VYSKOČIL, Ivan. Psychologie porotcovy práce. Praha: ÚKVČ, 1981. 48 s. Umělecký přednes, sv. 30
• NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozš. vyd. Praha: Academia, 1997. 438 s. ISBN 80-200-0625-7.
• Není překlad jako překlad. Vydal NIPOS ARTAMA 2005 výhradně jako studijní materiál pro potřeby Celostátní přehlídky přednesu Wolkrův Prostějov 2005. 53 s.
• NOVOTNÁ-HŮRKOVÁ, Jiřina. Výslovnostní norma v uměleckém přednesu. 1. vyd. Praha: SPN, 1983. 144 s.
• Sborník statí o uměleckém přednesu. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1983. 59 s. Edice Umělecký přednes sv.31.
• SEEMAN, Miloslav. O lidském hlasu. Praha: Orbis, 1953. 50 s. Knihovna Čs. společnosti pro šíření polit. a věd. znalostí, sv. 27, ed. Přírodní vědy, sv. 8.
• ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava. Mimojazykové prostředky v uměleckém přednesu. 2. upravené vydání. Praha: Artama; Prostějov: Duha, kulturní klub u hradeb, 1992. 43 s.
• ŠRÁMKOVÁ, Vítězslava; HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. Mluvený projev a přednes. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 304 s.
• ŠTEMBERGOVÁ-KRATOCHVÍLOVÁ, Šárka. Výchova dětského přednašeče. 1. vydání. Š. Štembergová; S. Pavelková; J. Vobrubová. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1989. 99 s. ISBN 80-7068-011-3.
• VLAŠÍN, Štěpán aj. Slovník literární teorie. Praha, Československý spisovatel, 1977. 427 s.
• VŠETIČKA, František. Čtyři hlasy: o kompoziční výstavbě poezie pro děti. Vyd. 1. Ostrava: Profil, 1989, 202 s. Slovo a čin, sv. 13. ISBN 80-7034-007-X.
• VŠETIČKA, František. Stavba básně. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1994, 158 s. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas paedagogica. Series monographica, 16. ISBN 80-7067-311-7.
• VŠETIČKA, František. Stavba prózy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1992, 152 s. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas paedagogica. Series monographica, 14. ISBN 80-7067-203-X.
• ZÁBRANA, Jan. Jak se dělá báseň. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1970, 129 s. Klub přátel poezie.
• ZÁMEČNÍKOVÁ, Emílie. Recitace aneb popelka v základních a středních školách. In Raadce učitele 3: praktické rady pro výuku i Váš osobní rozvoj. Praha: RAABE, 2000-, C 2.19. Praha: Josef Raabe, 2004. ISBN 80-86307-06-9.
• ZÁMEČNÍKOVÁ, Emílie.„ O přednesu (nejen) na základní umělecké škole v teorii a příkladech“ in: Deník Dětské scény ´97, č. 1-3
• Tvořivá dramatika: časopis o dramatické výchově, literatuře a divadle pro děti a mládež. Praha: NIPOS-pracoviště ARTAMA, 1990–, roč. 1, č. 0–. ISSN 1211-8001. Vychází ve spolupráci se Sdružením pro tvořivou dramatiku a katedrou výchovné dramatiky DAMU. Dostupné také z: http://www.drama.cz/periodika/index.html

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě docházky (min. 75 %), tvořivé aktivity.

Během semestru se vyžaduje samostatná četba.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské prezenční (povinně volitelný předmět)