Ateliér klasické fotografie 4

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Martin STECKER

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Martin STECKER

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Ateliér klasické fotogtrafie se zaměřuje na technologické postupy a procesy vzniku fotografie. Jeho náplň vychází z předpokladu, že student musí zvládnout určité konkrétní úkoly technického charakteru, které mu teprve otevřou cestu k realizaci svých tvůrčích záměrů. Se studenty jsou v rámci ateliéru analyzovány postupy vedoucí k předem stanoveným cílům. Součástí výuky je i konfrontace různých technologií a vymezení jejich specifik, které se často mohou stát jediným nositelem realizace zvoleného záměru.

Forma studia

Ateliérové cvičení pro letní semestr 2021 je „Aranže a inscenace“.

Fotografie od svého vzniku balancuje na ostré hraně mezi faktem a fikcí, ačkoliv

po velkou část své historie byla problematicky považována za nástroj

k zobrazení skutečnosti prostřednictvím zachyceného okamžiku. Inscenovaná

fotografie jako svébytný žánr se sice objevila až v 80. letech minulého století,

nicméně aranžované kompozice vznikaly již od dob vynálezu fotografického

média, částečně i kvůli délkám expozic, které tehdejší materiál umožňoval.

Důvodem raných aranžovaných snímků však nebyla pouze technická nutnost

jako v případě běžných portrétů a zátiší, ale i snaha docílit přesnějšího

filosofického a emočního sdělení. Tato tendence je patrná zejména v malířstvím

inspirovaných vanitas neboli zátiších, která tematizovala pomíjivost života

a lidského úsilí či v takzvaných tableaux vivant neboli živých obrazech, které

představovaly výpravné kompozice glorifikující konkrétní myšlenky či odkazující

k historickým událostem.

Podobné principy nalezly své prouhloubení o století později v tvorbě průkopníků

vlastního žánru inscenované fotografie. Duane Michals, který kombinoval obraz

a text do příběhových fotosekvencí zabývajících se tématy lásky, smrti

a nesmrtelnosti, byl přesvědčen o tom, že co nemůže okolo sebe vidět, je

mnohem důležitější než to, co vidí. Nemusí tedy chodit a hledat fotografický

motiv, je-li už přítomen v jeho mysli. Cindy Sherman se ve své autoportrétní

práci naopak stylizovala do ženských archetypů prezentovaných zábavním

průmyslem, aby poukázala na nestálost a vykonstruovanost tehdejších

genderových stereotypů. Nan Goldin, jejíž práce vychází z dokumentární tradice,

často využívala jemných lstí, aby přiměla diváky zastavit se a zpochybnila tak

autenticitu svých fotografií zdánlivě připomínajících momentky, ve kterých často

figurovala nejen jako fotograf a subjekt, ale i jako režisér.

Rafinované využití inscenací a aranžmá může podpořit přesnější výtvarné,

filosofické či emoční sdělení, může vést k znejistění diváka a k zpochybnění

vnímané reality, ale může také napomoci vytvoření dokonale neodhalitelné fikce.

Koneckonců, fotografie na rozdíl od ostatních médií i navzdory přetrvávajícím

debatám o své autentičnosti stále oplývá tou vlastností, že u ní většina diváků

podvědomě předpokládá určitou úroveň pravdivosti, nebo jinak řečeno je to,

co na ní pozorujeme, obvykle vnímáno tak, jak to skutečně bylo.

Hlavním smyslem ateliérového cvičení pro letní semestr 2020/21 je najít svůj

jedinečný způsob, jak aranže a inscenace uplatnit ve své práci. Vytvářejte nová

prostředí, události a pocity tak, že budete mít pod kontrolou jednotlivé prvky

vašich kompozic. Využijte všech prostředků k tomu, abyste docílili

co nejpřesnějšího sdělení. Staňte se fotografy, režiséry, scénografy, designéry

a performery!

Řešení úkolu není omezeno volbou žánru, technického přístupu, ani mírou

uplatnění inscenací a aranžmá. Výsledný soubor se musí skládat minimálně

ze 7 fotografií, jejichž obsah nebyl postprodukčně manipulován s výjimkou

běžných úprav a retuší. Pro upřesnění pojmů rozlišujme rozdíl mezi fotografií

manipulovanou a inscenovanou. Zatímco manipulovaná fotografie je obsahově

měněna a vytvářena až poté, co byl snímek exponován, inscenování a aranžmá

probíhá před či případně během stisknutí spouště. Práce na souboru bude

předmětem pravidelných týdenních konzultací po celou dobu semestru.

Uzavírka pro odevzdání schválených prací je červen 2021.

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Ateliér klasické fotografie se zaměřuje na technologické postupy a procesy vzniku fotografie. Jeho náplň vychází z předpokladu, že student musí zvládnout určité konkrétní úkoly technického charakteru, které mu teprve otevřou cestu k realizaci svých tvůrčích záměrů. Se studenty jsou v rámci ateliéru analyzovány postupy vedoucí k předem stanoveným cílům. Součástí výuky je i konfrontace různých technologií a vymezení jejich specifik, které se často mohou stát jediným nositelem realizace zvoleného záměru.

Ateliér se věnuje práci s klasickou analogovou fotografií od kinofilmu po velkoformátovou fotografii. Studenti mají možnost pracovat s negativem až do velikosti 30x40 cm a následně pořídit kontakt či zvětšeninu na barytový papír metrových rozměrů. Kromě černobíle fotografie se studenti seznamují také s klasickou barevnou fotografií a zpracováním barevných inverzních materiálů.

Součástí ateliéru jsou i dílny se zaměřením na historické fotografické techniky jako jsou gumotisk, kyanotypie, bromolejotisk, mokrý kolodiový proces či práce s želatinou a její přenos na jiné materiály. U fotografií, kde je nositelem pozitivního obrazu negativ, je výsledkem pouze jediný originál.

V atelieru se však věnujeme i současné technologické inovaci., zkoumání a posuzování možností digitální fotografie a ostatních technologií, které se podílejí na záznamu optického obrazu. Patří sem studie nových světelných zdrojů, pořizování letecké fotografie pomocí dronu, či získávání extremně kvalitních snímků skládáním obrazu pomocí různých robotických zařízení.

Hledání možností realizace tvůrčích záměrů v závislosti na zvolené technologii je mimo jiné procesem diskuzí v rámci atelieru.

Doporučená nebo povinná literatura

Scheufler, Mikš, Růžek, Spevák, Stýblo, Jiráček, Opočenský. Technické základy fotografie 2002

Jan Pohrybný: Kreativní světlo ve fotografii 2011

Kelby Scot: Digitální fotografie 1-4

Scheufler, Mikš, Růžek, Spevák, Stýblo, Jiráček, Opočenský. Technické základy fotografie 2002

Jan Pohrybný: Kreativní světlo ve fotografii 2011

Kelby Scot: Digitální fotografie 1-4

Alberro, Alexander - Norvell, Patricia (ed.): Recording Conceptual Art, Berkeley,

Los Angeles a London: University of California Press, 2001

Alberro, Alexander, Sabeth Buchmann: Art After ConceptualArt, MIT Press,

Cambridge and London, 2006

Fried Michael: Why Photography Matters as Art as Never Before, Yale University

Press, New Haven 2008

Bourriaud, Nicolas: Postprodukce, Praha: Tranzit, 2004

Bourriaud, Nicolas: Relational Aesthetics, Dijon: Les presses du réel, 2002

Cotton Charlotte: The Photography as Contemporary Art, London, Thames

Hudson, 2004

Císař, Karel (ed): Co je to fotografie? Herrmann a synové, Praha 2004

Foster, Hal (ed): Postmodern Culture, London: Pluto Press, 1990

Foster, Hal; Krauss, Rosalind; Bois, Yves-Alain; Buchloh, Benjamin H.D.: Art

since 1900, London: Thames & Hudson, 2004

Michel Frizot: Nouvelle Histoire de la Photographie, Larousse-Bordas, Paris,

1996

Grygar Štěpán, Konceptuální umění a fotografie, Praha, AMU, 2004

Petříček Miroslav: Myšlení obrazem, Herrmann a synové, Praha 2009

Silverio, Robert: Postmoderní fotografie, Praha: AMU, 2007

Liz Wells. The Photography Reader, Routledge, London, 2003

Wall, Jeff: Selected Essays and Interviews, New York: The Museum of Modern

Art, 2007

Hodnoticí metody a kritéria

Studenti mohou být hodnoceni na základě docházky 80% a účasti na společných výjezdech. Každé cvičení bude hodnoceno podle předem daných kritérií

Poznámka

nejsou

Rozvrh na zimní semestr 2020/2021:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2020/2021:

• Týdenní přehled
• Seznam

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Fotografie CZ - bakalář-1920-1ročník (povinně volitelný předmět)
• Fotografie CZ - bakalář-1920-2ročník (povinně volitelný předmět)
• Fotografie CZ - bakalář-1920-3ročník (povinně volitelný předmět)