Pedagogika tance (B0215A310010)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem kombinované formy studia je umožnit soustavné vysokoškolské pedagogické vzdělání aktivním tanečníkům nebo tanečním lektorům. Studentům, kteří se zároveň budou moci věnovat profesi aktivního tanečníka, a tím získávat nezbytné interpretační zkušenosti, se dostane metodicky ukotveného vzdělání v oblasti taneční pedagogiky. Mohou si vybrat jednu ze čtyř specializací: klasický tanec, moderní a současný tanec, lidový tanec a taneční výchovu. Již profilovaní tanečníci a pedagogové na nižších stupních vzdělávacího systému se seznámí prakticky i teoreticky s dalšími tanečními technikami a styly, metodikou a didaktikou tance pro všechny věkové kategorie. Získají přehled o historickém vývoji tance a znalosti z oboru pedagogiky, psychologie a hlasové výchovy nezbytné pro budoucí profesi

pedagoga.

Vyváženost kontaktní výuky se samostudiem pomůže prohloubit a metodologicky ukotvit praktické zkušenosti získávané intenzivním působením v divadelní či profesní praxi. Přínosem se tak stává nejen vysokoškolské teoretické zázemí pro působení v divadelní praxi, ale také naopak, poznatky z praxe budou moci studenti využít také při studiu metodiky zvolené taneční techniky nebo během tvorby samostatných prací.

Budoucí pedagogové tance, kteří projdou intenzivní taneční praxí korigovanou vysokoškolským studiem pedagogiky tance, přispějí osobitým způsobem k rozvoji tanečního školství.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent bakalářského studia programu Pedagogika tance v kombinované formě si osvojí dovednost metodického a didaktického myšlení a komplexního uvažování o pohybu opřeného o anatomické znalosti těla, a také tvořivé dovednosti, a to na základě prohlubování svých praktických tanečních zkušeností a teoretických vědomostí ve vybraném zaměření.

Je schopen kvalifikovaně vést výuku tanečních technik a repertoáru specializovanou dle zvoleného studijního plánu (klasický tanec, moderní a současný tanec, lidový tanec, taneční výchova). Zároveň získává přehled o dějinách a teorii tance, díky kterému může vnímat zvolený obor v souvislostech tance obecně i dalších uměleckých oborů a kultury.

Prokazuje široké znalosti historie, teorií, konceptů a metod tanečního umění i daného oboru, umí je využívat v umělecké/tvůrčí praxi v oblasti tanečních umění. Umí vyhledat, utřídit a interpretovat informace či inspirační zdroje relevantní pro řešení vymezeného problému či umělecké ztvárnění zadaného tématu. Umí používat taneční terminologii a základní technologie daného oboru a v míře odpovídající příslušnému oboru organizačně, autorsko-právně, příp. autorsko-technicky zabezpečit veřejnou prezentaci uměleckého výkonu. Je způsobilý dle rámcového zadání a přidělených zdrojů v rámci svého oboru koordinovat činnost tvůrčího týmu při realizaci uměleckého díla menšího rozsahu a jednoduššího charakteru a nést odpovědnost za jeho výsledky. Je způsobilý do řešení problémů zahrnout úvahu o jejich etickém rozměru. Je způsobilý srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i laikům informace o povaze odborných problémů v oblasti tance a nonverbálního divadla a vlastním názoru na jejich řešení. Je způsobilý efektivně a harmonicky spolupracovat na kolektivních projektech v týmu a srozumitelně shrnout názory ostatních členů týmu. Je způsobilý jednat v rámci svých odborných znalostí a dovedností v alespoň jednom cizím jazyce. Je způsobilý samostatně získávat další odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti na základě především praktické zkušenosti a jejího vyhodnocení, ale také samostatným studiem teoretických poznatků oboru.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU: ten stanoví parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Specializace: Uchazeč se hlásí již přímo do jedné ze čtyř specializací: klasický tanec, moderní a současný tanec, lidový tanec, taneční výchova. Poměr kreditové zátěže specializační části vůči společnému základu je 25%.

Studijní plán počítá s volitelnými předměty ve druhém a třetím ročníku, volitelné předměty tvoří 14 kreditů z celkových 180. Budou vypsány například předměty: Tanec a kamera, Tanec na špičkách, Repertoár lidového tance, Interpretační praxe, Jevištní praktikum, Lidová taneční kultura, Dramaturgie tance, Analýza tance, Metodika psaní odborných statí a VŠKP, Intermédia a jevištní technologie, Historické tance, Labanova analýza pohybu, Kinetografie a další.

Obecné informace o přijímacím řízení

Znalost tanečních technik na vyspělé úrovni absolventů taneční konzervatoře, pedagogický talent a zájem o obor dokumentovaný pedagogickou nebo uměleckou odbornou praxí, znalost hudební teorie, přehled o dějinách tance a baletu, všeobecný kulturní přehled, jevištní praxe vítána.

Požadavky na přijetí

Přijímací řízení se skládá ze dvou vyřazovacích kol:

1. KOLO

Uchazeč dodá na katedru tance společně s přihláškou tyto podklady:

1. profesní životopis s důrazem na dosaženou úroveň tanečního vzdělání
2. motivační dopis s důrazem na zamýšlené zaměření
3. doklad o víceleté odborné interpretační a/nebo pedagogické praxi v oboru
4. video s ukázkou vlastního pedagogického výstupu

První kolo proběhne absenčně na základě dodaných podkladů. Vybraní uchazeči budou pozváni k účasti do 2. kola přijímacího řízení.

1. KOLO

Toto kolo proběhne prezenčně. Jeho náplní je:

1. test všeobecných a oborových tanečních i hudebních znalostí
2. pedagogicko-psychologický test
3. pedagogický výstup dle plánovaného zaměření
4. pohovor o odborné pedagogické problematice

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventi bakalářského stupně pedagogiky tance mají možnost pokračovat v navazujícím magisterském programu katedry tance na HAMU v Praze či jiných uměleckých školách v České republice i zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

(liší se podle specializace)

Další studijní povinnosti

(liší se podle specializace)

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent bakalářského studia programu Pedagogika tance v kombinované formě je schopen kvalifikovaně vést výuku tanečních technik a repertoáru specializovanou dle zvoleného studijního plánu. Je připraven metodicky vést taneční hodiny pro všechny věkové kategorie. Může se uplatnit jako tanečník, taneční pedagog, baletní mistr, repetitor, asistent choreografa a podobně, a to jak v divadlech a baletních či tanečních souborech, tak v uměleckém školství.

Je vybaven také přehledem o dějinách a teorii tance, základy taneční kompozice, improvizace, choreografie, scénické praxe, dramaturgie a produkce, takže se může věnovat i umělecké tvůrčí nebo organizační činnosti v oboru.