Dirigování (B0215A310025)

Cíle studia ve studijním programu

Studium v bakalářském programu Dirigování je zaměřeno na zvládnutí základní problematiky dirigentské profese, tedy na dirigování sboru a orchestru, získání praktických zkušeností při práci s hudebními tělesy, rozšiřování repertoáru a vytváření zázemí pro bezpečnou stylovou orientaci. Student je také veden k systematické práci na vlastní umělecké tvorbě, tj. postižení obsahu a smyslu interpretovaného díla, propojení interpretace se znalostmi získanými studiem teoretických disciplín, prohloubení systematičnosti a samostatnosti v umělecké práci, podrobné seznámení s historií a teorií hudby.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent bakalářského studia oboru Dirigování získal zkušenosti s rozmanitými typy dirigentské činnosti při práci s orchestrem i pěveckým sborem. Chápe svůj obor v širších souvislostech hudebního umění, je obeznámen s historií a současností oboru a tyto vědomosti uplatňuje ve vlastní umělecké činnosti. Orientuje se v provozovací praxi a mechanismech podpory umělecké činnosti. Nachází uplatnění v širokém spektru hudebního dění, zejména jako dirigent orchestru a pěveckého sboru.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu

• zná praxi, jazyk, formy, materiály, technologie a techniky v oblasti hudby, které jsou relevantní pro tento obor a zná související texty, zdroje a koncepty.
• má solidní znalost teoretických a historických kontextů, v nichž se hudba praktikuje a prezentuje, včetně řady hudebních stylů a odpovídajících uměleckých tradic.
• má komplexní znalost relevantního reprezentativního repertoáru ve svém hudebním oboru, a je schopen vytvářet a poskytovat ucelené hudební zážitky a interpretaci.

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu

• ovládá rozsáhlý repertoár, je vybaven technicky i teoreticky tak, že je schopen vytvořit samostatné a stylově vhodné interpretační pojetí děl.
• má řemeslné dovednosti ve vztahu k reprezentativnímu repertoáru, různým stylům apod.
• ovládá řadu komunikačních, prezentačních a organizačních dovedností spojených s veřejným vystoupením.
• jedná s různými typy publika a/nebo zúčastněnými skupinami v různém profesionálním pracovním kontextu.

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu

• ovládá systematické analytické a procesní dovednosti a má schopnost samostatně a soustavně se jimi řídit.
• rozpoznává relevanci dříve osvojených dovedností a je schopen je přizpůsobovat novému kontextu.
• je flexibilní a schopný rychle si v reálném čase osvojovat znalosti a navrhovat alternativní řešení.
• reaguje tvořivým a vhodným způsobem na nápady a podněty ostatních, pracuje konzistentně a pozitivně s verbální a/nebo písemnou zpětnou vazbou.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.

Studijní plán obsahuje skupiny povinně volitelných předmětů:

Teoretický základ pro 3. ročník – student musí absolvovat dva semestry z nabídky: Historicky poučená interpretace 1, 2, Hudební dramaturgie 1, 2, Hudební kritika a popularizace hudby 1,2. Z této skupiny musí získat celkem 2 kredity.

Povinný výběr pro 1. ročník – student musí absolvovat dva semestry z nabídky: Italština pro zpěv 1, 2, Jevištní řeč 1, 2. Z této skupiny musí získat celkem 2 kredity.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Dějiny hudby po roce 1950, Klavírní praxe, Pedagogika, Psychologie, Didaktika / Vyučovatelská praxe dirigování, Pohybová a relaxační výchova a další předměty z nabídky AMU. Student musí během celého bakalářského studia získat z této skupiny minimálně 6 kreditů.

Obecné informace o přijímacím řízení

Pro bakalářský studijní program Dirigování je organizováno přijímací řízení, které se skládá ze dvou kol, která obě probíhají prezenční formou.

Uchazeč o vykonání přijímacích zkoušek do výše uvedeného studijního programu je povinen přiložit k přihlášce o studium, mimo dalších povinných příloh, vlastní vizi svého směřování po ukončení studia (zaměření sborové, operní, orchestrální) v rozsahu jedné normostrany textu.

Podmínkou účasti u přijímací zkoušky do bakalářského studijního programu v oboru dirigování je:

• doložené studium nebo absolutorium konzervatoře nebo hudebního gymnázia nebo
• hra na kandidátem vybraný hudební nástroj před přijímací komisí.

1. kolo – elektronický test z dějin hudby a dalších hudebně-teoretických disciplín

Uchazeč/ka zodpoví soubor náhodně vybraných otázek s možností 3 odpovědí, z nichž jedna je správná. Pokud uchazeč/ka nesplní předem stanovenou minimální bodovou hranici pro postup do 2. kola, bude přijímací řízení ukončeno. V případě postupu do 2. kola se body z 1. kola nezapočítávají.

1. kolo – talentová zkouška

a) sluchový diktát (zápis jednohlasu až čtyřhlasu)

b) nácvik skladby pro smyčcový soubor v trvání do 15 minut. Uchazeči bude 1 měsíc před konáním přijímacího řízení sdělena skladba, kterou si nastuduje a připraví s tím, že při přijímací zkoušce samotná komise určí, kterou část ze zadané skladby před komisí provede.

c) dirigování zpaměti u klavíru jedné celé symfonie W. A. Mozarta (č. 39, 40, 41) nebo L. van Beethovena (č. 1-8) dle výběru kandidáta a jedné celé symfonie A. Dvořáka (č. 5-9) nebo P. I. Čajkovského (č. 4, 5, 6)

d) dirigování recitativů z 1. jednání opery B. Smetany – Prodaná nevěsta

e) hra klavírního výtahu 1. jednání Mozartovy Kouzelné flétny

f) ústní zkouška:

• formální a obsahový rozbor symfonie, kterou kandidát dirigoval u klavíru
• orientační zkouška rozhledu po operní a symfonické literatuře
• orientační zkouška rozhledu po všeobecných kulturních dějinách

Zkušební komise si vyhrazuje právo uchazečovo vystoupení kdykoliv přerušit nebo ukončit.

Přijímací komise hodnotí uchazeče/čku souhrnným bodovým ohodnocením, které obsahuje hodnocení sluchového testu, posouzení míry talentu při práci se souborem, srozumitelnost manuální techniky, úroveň klavírní zručnosti a úroveň všeobecného kulturního rozhledu.

Po ukončení 2. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměru bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro studijní program Dirigování.

Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Návaznost na další typy studijních programů

Po úspěšném absolvování bakalářského studijního programu má student možnost pokračovat ve studiu oboru v navazujícím magisterském programu Dirigování na HAMU, popř. na jiných vysokých školách uměleckého nebo humanitního zaměření v programech profilujících se na dirigování, hudební režii, hudební vědu, pedagogiku hudební výchovy nebo hudební management.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1) Absolventský umělecký výkon: celovečerní veřejný koncert s orchestrem v rozsahu 60–90 min složený ze skladeb orchestrálních a koncertantních, případně s participací sboru (předměty profilujícího základu: Dirigování sboru 1, 2, Dirigování orchestru 1–4, Seminář dirigování 1–6)

2) Písemná práce – min. rozsah 20 NS

Státní závěrečná zkouška

1) Obhajoba absolventského uměleckého výkonu

2) Obhajoba písemné práce

3) Teoretická ústní zkouška:

a. Operní část (příslušné předměty profilující základu: Studium operního repertoáru 1–6, Operní literatura 1, 2)

b. Symfonická část (příslušné předměty profilující základu: Studium orchestrálního repertoáru 1–6, Teorie dirigování symfonického orchestru 1–4)

c. Sborová část (příslušné předměty profilující základu: Studium sborového repertoáru 1–4, Teorie dirigování sboru 1, 2)

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky

a. Operní část: barokní opera, opera buffa, operní dílo Bedřicha Smetany, W. A. Mozarta, A. Dvořáka, G. Verdiho a R. Wagnera

b. Symfonická část: Orchestrální tvorba J. Haydna, W. A. Mozarta, L.van Beethovena, F. Schuberta, C. M. von Webera, F. Mendelssohn Bartholdyho, R. Schumann, A. Dvořáka, J. Brahmse, P. I. Čajkovského, F. Liszta, H. Berlioze, A. Brucknera, C. Francka, N. Rimského-Korsakova, M. P. Musorgského

c. Sborová část: Druhy pěveckých těles, hlasové skupiny, rozestavění zpěváků, základní parametry hlasové výchovy, Specifické znaky práce sborového dirigenta, Gregoriánský chorál, Česká sborová tvorba, Světová sborová tvorba 19. a 20. století, Sborová tradice v ČR

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent nachází uplatnění v širokém spektru hudebního dění zejména jako dirigent symfonického a komorního orchestru, dirigent opery, pěveckého sboru, sbormistr, korepetitor v opeře, dramaturg nebo hudební popularizátor. Dále se může uplatnit v dalších činnostech spojených s kulturním životem společnosti. Po vykonání Státní zkoušky z pedagogické způsobilosti získává oprávnění vykonávat profesi učitele hudby na základních uměleckých školách, středních školách hudebního zaměření a konzervatořích. Podmínkou k přihlášení k této státní zkoušce je kdykoli během studia absolvování volitelných předmětů Psychologie, Pedagogika a Didaktika/Vyučovatelská praxe dirigování.