Audiovizuální studia (N0211A310407)

Cíle studia ve studijním programu

Navazující magisterský studijní program Audiovizuální studia se soustředí na vzdělávání a rozvoj tvůrčích schopností a praktických dovedností v oboru umělecké audiovizuální tvorby.

Absolventi/ky se v průběhu dvou let naučí na úrovni, která jim zajistí uplatnění v profesionálním provozu, práci s pohyblivým obrazem a zvukem za použití jak tradičních, tak nejnovějších tvůrčích postupů a nástrojů. Jejich nabyté dovednosti jim dovolí vytvářet díla, která rozšiřují hranice pohyblivého obrazu a zvuku směrem k imerzivnímu a interaktivnímu umění instalovanému v galerijním a veřejném prostoru.

Cílem navazujícího magisterského studia je rozvinout pokročilé znalosti a dovednosti pro samostatnou i kolektivní práci. Neméně důležité je nabytí teoretických znalostí a jejich aplikace při samostatném vědeckém výzkumu.

Cíle studia:

• Osvojení teoretických aspektů audiovize, její reflexe a kritika. Samostatný i kolaborativního přístup ke studiu teorie prostřednictvím výzkumu a analýzy časového a mediálního umění v historickém, teoretickém, sociálním, kulturním a politickém kontextu.
• Hlubší rozvoj odborných, technologických a dalších specifických znalostí a dovedností potřebných k tvorbě audiovizuálního umění v rámci uměleckého provozu a kulturního průmyslu, pedagogického působení a případně též v rámci možného postgraduálního studia.
• Praktická realizace uměleckých děl v oblasti audiovize: časová média (krátký film, videoart, digitální video, 3D generovaný obraz či jejich kombinace) a experimentální audiovizuální tvorba (AV performance, virtuální realita, tvorba v prostředí herních enginů) na základě vlastního tvůrčího zaměření, nabytých schopností a dovedností.
• Teoretické vzdělávání zahrnuje dějiny a teorii umění, filosofickou reflexi nových médií a současných společenských problémů (např. klimatická krize, politika identit, dekolonizace, vzestup krajní pravice) nebo analýzu vizuálních kultur a sociálněekonomických infrastruktur.

Studijní program je zaměřen na prohloubení znalosti média, které je studentovi vlastní, jeho mediálních, procesuálních, performativních a interdisciplinárních uměleckých přístupů, rozvíjejících dovedností a znalostí, spjatých s aktuálními audiovizuálními, digitálními a interaktivními technologiemi. Typicky se student/ka během svého studia specializuje na zvládnutí jedné mediální oblasti tvorby tak, aby se stal/a specialistou.

Studium navazujícího magisterského programu Audiovizuální studia probíhá na základě výtečné znalosti historie pohyblivého obrazu a vizuálního umění, kritický přístup a znalost širšího společenskovědního kontextu je aplikována na experiment s médiem, posouvání a nalézání nových hranic a možností jak v prostorách kinosálu či galerií, tak v prostředí globální sítě a veřejných míst.

Absolventi/ky magisterského stupně jsou schopni své postupy a umělecká díla obhájit a veřejně prezentovat v rámci mezinárodní umělecké komunity a provozu. Během studia si tyto dovednosti osvojují při účasti na mezinárodních prezentacích a sympoziích (mezinárodní spolupráce na projektech). Pravidelně se zúčastňují mezinárodních festivalů (např. Mezinárodní festival počítačového umění v Mariboru, Uroboros festival, MFDF Jihlava,…) a zdokonalují tak svoji konkurenceschopnost.

Jedním z nástrojů individuální či kolektivní tvorby při práci na díle je metoda uměleckého výzkumu, která má vést k inovaci na základě znalosti a reflexe vlastní tvorby a s ním spojeného kontextu. Právě pečlivě vedený umělecký výzkum je ideálním propojením jak teoretických znalostí, tak praktických dovedností.

Důležitým cílem magisterskéo stupně studia je nabytí perfekce při práci se současnými estetickými strategiemi a zejména jejich technické zvládnutí vedoucí k vysoké obrazové a zvukové kvalitě. Pohyblivý obraz je vnímán nejen samostatně, ale ve své úplnosti jako celek propracovaných instalací.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent/ka navazujícího magisterského programu Audiovizuální studia je tvůrcem, který/á jakožto samostatná osobnost dokáže nezávisle pracovat na poli audiovize v médiu, které je mu/jí vlastní. Ovládá teoretické, technologické i metodologické postupy, a nalezne tak uplatnění v různých profesích. Je schopen/schopna badatelské činnosti v širokém spektru institucí státního či nestátního sektoru (vědecký pracovník, redaktor/editor odborných médií, kurátor, edukační pracovník, dramaturg). Své uplatnění nalezne i v kulturních institucích (archívy, festivaly, galerie, umělecké a odborné časopisy a sborníky).

Uměleckou dráhu může absolvent/ka rozvíjet na poli provozu současného umění jako samostatný či v kolektivu tvořící umělec/umělkyně a prezentovat své výsledky v galeriích, na filmových festivalech a v médiích (televize, internetové platformy).

Vedle samostatné a kolektivní umělecké činnosti nalezne absolvent/ka uplatnění v oblasti kreativního průmyslu v pozici střihače, tvůrce 3D animací, motion designéra/ky, nebo sound designéra/ky. Svými dovednostmi tak rozšíří pole spolupracovníků a zaměstnanců produkčních a postprodukčních studií zaměřených na výrobu širokého pole médií a digitálních produktů.

Absolventi/ky již prezentovali své práce v českých a zahraničních galeriích, muzeích a na festivalech (např. Galerie Hlavního města Praha, festival PAF v Olomouci, Filmový festival v Rotterdamu, EMAF v Osnabrucku, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava nebo Cena Jindřicha Chalupeckého). Absolventi/ky pracují v institucích jako je např. Národní filmový archiv, Český rozhlas, Česká televize a dalších menší a též v nevládních organizacích.

Absolvent/ka studijního programu má následující:

Odborné znalosti:

má přehled o umění časových médií a jejich historických kontextech, o experimentální kinematografii, zvukovém umění, umění nových médií a post-internetovém umění

zná dějiny moderního a současného výtvarného umění a orientuje se v teoretických souvislostech umění a společenských i humanitních věd

orientuje se v současných kulturních teoriích se zaměřením na oblast filmu a audiovize, výtvarného umění a mediální tvorby

má přehled o současném filosofickém a uměnovědném poznání a jejich společenském dopadua politických souvislostech

je obeznámen s praxí i teorií různých způsobů vystavování a uchovávání umělecké tvorby v oblasti časových médií

vnímá umění a jeho estetické strategie a význam jako součást audiovizuální kultury

Absolvent/ka studijního programu ovládá následující:

Odborné dovednosti:

dokáže analyzovat audiovizuální umělecké dílo

dokáže prohloubit vlastní tvůrčí východiska a reflektovat volbu uměleckých postupů písemnou formou a výsledky této reflexe dokáže včlenit do rámce diskurzu uměleckého výzkumu

dokáže reflektovat spojitosti mezi vlastními uměleckými zájmy a kritickými a materiálními aspekty současného umění v kontextu interdisciplinárního diskurzu audiovize a elektronických médií

Praktické dovednosti:

je schopen/na si vybrat pole svého působení a prohlubovat své dovednosti v jeho rámci a vytvářet tak audiovizuální díla na profesionální úrovni

na pokročilé úrovni ovládá metody a nástroje produkce pohyblivého obrazu a zvuku (natáčení, nahrávání a mix zvuku)

umí pracovat s editačními, grafickými a zvukovými programy a technologiemi (střih a mix, tvorba vizuálních efektů, postprodukční úprava, barevné korekce, obrazová postprodukce, zvukový design a motion design)

má výborné zkušenosti s navrhováním interaktivních projektů (programování a znalost prostředí herních enginu) ve všech stádiích přípravy, realizace a distribuce

dokáže vymyslet a vytvořit zafixovaná či interaktivní umělecká zvuková díla a instalace za pomocí vlastních nahrávek či archivních zvuků.

ovládá nezbytné hardwarové a softwarové postupy a technologie, které jsou k výše uvedenému třeba, v rámci komerčních a open source nástrojů

je schopen rozvinout své dílo za pomocí současných technologií včetně online, interaktivní, vícekanálové prezentace, virtuální/rozšířené reality a jiných smíšených forem a médií

je schopen navrhnout a realizovat instalaci uměleckého díla v galeriích a veřejných prostorech

Teoretické dovednosti:

umí teoreticky i prakticky zhodnotit, zvolit a obhájit (písemně a ústně) použité nástroje a metodické postupy adekvátní pro realizaci konkrétního projektu

disponuje technickými a teoretickými znalostmi a postupy, potřebnými k osvojení si nových technologií, a dovede posoudit vhodnost nástroje k realizaci vlastních záměrů

je schopen písemně a ústně prozkoumat, kriticky posoudit a využívat kulturní, historické a teoretické zdroje, a tím porozumět vlastní tvorbě jako intelektuální a akademické disciplíně

je schopen/na uvážlivě a systematicky sbírat, organizovat, aplikovat, prezentovat a kriticky hodnotit výzkumný materiál a zasadit vlastní i cizí tvorbu do příslušného kontextu

dokáže uplatnit metody uměleckého výzkumu ve vlastní projektové umělecké činnosti

Obecné kompetence:

je schopen/na ve své tvorbě a uměleckém výzkumu používat původní a inovativní řešení, samostatně iniciuje a realizuje tvůrčí a výzkumné projekty

je schopen/na zodpovědně aplikovat tvůrčí, praktické a profesionální dovednosti potřebné k práci v oblasti výtvarného a audiovizuálního umění či kulturního průmyslu

ovládá základní pedagogické dovednosti na základě osvojených zkušeností

zná fungování uměleckých institucí a dokáže se v nich pracovně uplatnit

je schopen/na si osvojit a používat nástroje a postupy podle typu samostatného nebo týmového projektu

je schopen/na samostatně užít dovednosti potřebné k práci s audiovizuálními záznamovými a postprodukčními nástroji a vytvořit s nimi relevantní mediální dílo

sleduje nejnovější technologie a dokáže je uplatnit ve své či kolektivní práci

studiem získané praktické i teoretické dovednosti a schopnosti prokazuje na úrovni svého specifického talentu v klauzurních pracích, u závěrečné státní zkoušky pak v absolventském díle a v teoretické diplomové práci a při jejich obhajobě

má veškére předpoklady k následnému studiu v doktorských programech

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii. Předměty zakončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje skupiny povinně volitelných předmětů:

1. Teorie audiovize – skupina povinně volitelných předmětů typu B, doplňujících teoretických předmětů. V této skupině musí student v průběhu studia získat minimálně 4 ECTS.

Skupina obsahuje tyto předměty: Audiovizuální seminář 9 a 10, Dějiny a teorie fotografie 1 a 2, Současná filosofie 1 a 2, Politiky infrastruktur 1 a 2, Současné umění a feminismus

1. Praxe audiovize – skupina povinně volitelných předmětů typu B, doplňujících praktických předmětů V této skupině musí student v průběhu studia získat minimálně 6 ECTS.

Skupina obsahuje tyto předměty: Cvičení z audiovizuální techniky 1-2, Coding Dojo, NARRA – Struktury Otevřené narace v teorii a praxi 2, Virtuální realita 1 a 2, Estetika neuronových sítí, Uchovávání audiovize a nových médií, Intermediální tvorba a technologie 3 a 4, Pokročilé metody hudebního programování, syntézy a live electronics, Dějiny a analýza novodobých akustických umění 3 a 4.

Ze skupin povinně volitelných předmětů musí student získat minimálně 10 ECTS

Student/ka si dále v průběhu celého studia vybírá volitelné teoretické a praktické předměty z nabídky všech studijních programů FAMU/AMU. V této skupině musí student/ka získat minimálně 12 ECTS. Skupina obsahuje např. tyto předměty oboru: Dějiny nových médií 1 a 2, Blok technických cvičení 1 - 6, Game Engine pro uměleckou tvorbu 1-2, Myšlení a média 1, Přehled dějin světové kinematografie 1-3, Přehled dějin české kinematografie 1-2, Imaginární světy 1, Výtvarné umění 1 a 2, a další předměty oboru, které si volí převážně studenti/ky, kteří neabsolvovali bakalářské studium FAMU.

Studenti/ky přicházející z bakalářských programů mimo CAS / FAMU jsou povinni vytvořit si ve spolupráci s vedoucím katedry studijní plán. K dosažení úrovně dovedností odpovídajících dovednostem absolventů bakalářského studia CAS plán obvykle zahrnuje předmět Dějiny nových médií 1, 2 a některé bloky cvičení z Bloků technických cvičení 1-6 v závislosti na znalostech a dovednostech studenta/ky. Všechny tyto předměty jsou započteny jako volitelné kredity.

Z celkového počtu 120 ECTS navazujícího magisterského studia (4 semestry, 30 kreditů za semestr) musí student získat:

• 98 ECTS za povinné předměty
• 10 ECTS z povinně volitelných
• 12 ECTS z volitelných předmětů.

Specializace: nejsou

Obecné informace o přijímacím řízení

Navazující magisterské studium programu Audiovizuální studia navazuje na bakalářský stupeń s důrazem na individuální tvůrčí a badatelskou práci studentů. Elementárním předpokladem k přijetí ke studiu je ukončené bakalářské vzdělání na FAMU, nebo jiné vysoké škole.

Přijímací řízení sestává z talentových zkoušek a ověření teoretických znalostí přibližně v rozsahu bakalářských státních závěrečných zkoušek oboru Audiovizuální studia. Uchazeč musí prokázat rozvinutý talent a samostatnost při spoluutváření svého studijního programu.

Forma, rámcový obsah a kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení pro obor Audiovizuální studia jsou nedílnou součástí vyhlášení Podmínek přijetí ke studiu v oborech navazujícího magisterského studijního programu FAMU a způsobu ověřování jejich plnění na webu FAMU.

Uchazeč se o přijetí ke studiu uchází podáním přihlášky a povinných prací, a to v termínech uvedených na webu FAMU.

Průběh přijímacího řízení:

Přijímací řízení je dvoukolové.

První kolo:

První kolo je zaměřené na posouzení talentu a schopnosti kritického myšlení a probíhá na základě dodaných povinných prací (bez osobní účasti uchazeče). Přijímací komise hodnotí na základě předložených prací schopnost autorského vyjádření, prokázanou míru talentu a osobních předpokladů pro studium oboru. Komise posuzuje zaslané povinné práce a na základě bodového hodnocení od jednotlivých členů rozhodne o postupujících do druhého kola.

Pro první kolo uchazeči/ky zasílají:

1. Talentové práce

• jedno dílo v médiu dle volby uchazeče (film, video, dílo z oblasti nových médií). Práce, nebo její dokumentace, by neměla přesáhnout délku 30 minut. Studenti/ky FAMU předkládají závěrečné bakalářské dílo

• portfolio dalších prací v libovolném médiu

1. Doprovodné dokumenty

• Životopis, včetně výčtu vlastní tvůrčí činnosti nebo publikací.

• Magisterský projekt, sumarizující představu uchazeče o náplni a výstupech budoucího studia. Musí obsahovat zejména zamýšlená témata pro teoretickou diplomovou práci, náměty k absolventské praktické práci, představu o plánovaných zahraničních stážích či participace na grantových nebo vědeckých projektech, výběr přednášek a seminářů z nabídky FAMU, jež by chtěl uchazeč nad rámec povinných předmětů absolvovat.

1. Vlastní text z oblasti audiovizuální tvorby rozsahem odpovídající bakalářské teoretické práci na FAMU (rozsah 20 normostran). U absolventů bakalářského studia FAMU je předkládána pouze bakalářská teoretická práce.

Druhé kolo:

Do druhého kola komise, na základě dosažení minimální hranice v bodovém hodnocení, navrhuje ty uchazeče, kteří prokázali dostatečnou míru talentu a teoretických schopností.

V průběhu druhého kola komise hodnotí:

● Talentové práce (1-20 bodů)

● Předkládaný text z oblasti AV tvorby (1-20 bodů)

● Test z dějin audiovize (1-10 bodů)

● Vstupní pohovor 20–30 min. (1-50 bodů)

Uchazeči/ky musí ve druhém kole formou bodovaného testu z oblasti kinematografie a nových médií prokázat znalosti přibližně v rozsahu bakalářských státních závěrečných zkoušek oboru Audiovizuální studia.

V ústním pohovoru komise hodnotí schopnost orientace v oblasti výtvarného umění a audiovize, schopnost kriticky reflektovat vlastní tvorbu a osobní předpoklady uchazeče/ky pro studium oboru. Členové komise pokládají uchazeči/ce doplňující otázky k předloženým pracím a otázky vztahující se k jeho/jejímu celkovému kulturně-uměleckému přehledu.

Hodnocení přijímacího řízení:

Předpokladem úspěchu v přijímacím řízení je splnění všech částí zkoušky v prvním i druhém kole. O pořadí uchazečů rozhoduje především prokázaný talent a vstupní pohovor. Komise v obou kolech posuzuje talentové a znalostní předpoklady uchazeče/ky formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Uchazeče/ky, kteří splní podmínky přijímacího řízení, navrhne přijímací komise děkanovi/ce FAMU k přijetí do studia.

Návaznost na další typy studijních programů

Program je určen všem absolventům/kám bakalářského studia, kteří ovládají základy praxe, teorie a dějin audiovize. Přijímací řízení je na základě talentové zkoušky a zkoušky z dějin audiovize. Absolvent/ka magisterského studia může pokračovat v postgraduálním studiu, v praktických i badatelských oborech jak v rámci FAMU, tak na jiných uměleckých školách v Česku i v zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1. Absolventský umělecký výkon
2. Písemná práce

Magisterská státní závěrečná zkouška se skládá z těchto samostatně klasifikovaných částí:

1. Absolventský umělecký výkon - audiovizuální dílo (VŠKP) a jeho ústní obhajoba
2. Písemná diplomová práce (VŠKP) a její ústní obhajoba
3. Ústní zkouška

- z Dějin audiovizuální tvorby

- z Teorie audiovizuální tvorby

1. Absolventský tvůrčí výkon (VŠKP) a jeho obhajoba

Audiovizuální dílo - předměty PZ a ZT jejichž obsah se promítá do této části SZZ:

Absolventský projekt 1 a 2, Blok technických cvičení 7 a 8, Dílna 7-10

1. Písemná magisterská práce (VŠKP) a její ústní obhajoba - předměty ZT, jejichž obsah se promítá do této části SZZ: Diplomový seminář Mg, Výzkum, reflexe, konference, Seminář kritiky a stylistiky
2. Ústní zkouška z Dějin audivizuální tvorby a z Teorie audiovizuální tvorby - předměty PZ a ZT, jejichž obsah se promítá do této části SZZ: Dějiny audiovizuálních teorií 2, Avantgardní a experimentální film 2, Imaginární světy 2, Myšlení a média 2, Sound Studies

Průběh ústní zkoušky:

• Student/ka si losuje z každého okruhu po jedné otázce. Otázky jsou studentům k dispozici na webu katedry

• Příprava odpovědí – 60 min – ke každé otázce se student/ka připraví samostatný výklad nebo případovou studii (dle zadání otázky) o délce 10 minut

• Následná diskuse před komisí o délce 10 minut

Příklady otázek: 3 z každého okruhu

A. Dějiny audiovizuální tvorby

1. Na vybraném díle současného umění z posledních deseti let zhodnoťte jeho dvě interpretace z různých perspektiv (například vizuální kultury, institucionální kritiky, genderu, postkoloniální teorie, apod.). Doložte vybranými texty a argumentujte s jakou interpretací osobně souhlasíte.
2. Analyzujte vybrané umělecké strategie založené na cíleném překračování pravidel. Jak je možné transgresivní prvky interpretovat ve vztahu k divákům a uměleckým institucím? Objasněte téma na dvou vybraných příkladech z období 60.–70. let a ze současnosti.
3. Jaký vliv na umění měla digitální revoluce? Na několika příkladech ukažte, jak se v několika různých aspektech mění umění po nástupu digitálních technologií.

B. Teorie audiovizuální tvorby

1. Na jednom příkladu popište, co jsou digitální platformy. Vysvětlete, jak fungují v kontextu produkce a distribuce vizuálních kultur? Interpretaci je možné rozšířit například o téma politiky infrastruktur.
2. O čem mluví metafora mapy a území a jak se jejich vztah za posledních padesát let změnil? Vysvětlete teoreticky a na příkladech.
3. Jakým způsobem se projevují post-humanistické tendence v současné teorii a umělecké praxi? Jak byste definovali post-humanismus? Jakým způsobem na něj navazuje objektově orientovaná ontologie, spekulativní realismus, či environmentální směry filozofického myšlení, tedy výrazné myšlenkové proudy 21. století? Jakou roli v nich hraje vizuální kultura?

U každého okruhu se od studenta/ky očekává, že prokáže:

• schopnost orientovat se, porozumět a popsat historické a současné souvislosti nejvýznamnějších jevů a tendencí epochy technických obrazů (pohyblivých a statických) a jejich medializace.

• schopnost zhodnotit, porovnat či analyzovat obecné charakteristiky daného období, směru či problémů (základní stylistické a tematické tendence, žánry apod.)

• znalost širšího kontextu (ekonomické, sociopolitické a technické vlivy na kulturní produkci dané doby)

• znalost děl významných tvůrců a způsobu jejich práce (styl, témata, hlavní díla)

Pro výborné hodnocení se očekává samostatné uchopení a interpretace dané otázky a schopnost komparace a zhodnocení kontextů, významu a širšího dopadu otázky.

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Vedle vlastní umělecké tvorby umožňuje výuka absolventovi/ce uplatnit se v různých tvůrčích i aplikovaných profesích v neziskové, státní i nestátní sféře, například v profesích souvisejících s produkcí, prezentací a distribucí, stejně jako s interpretací, kritickým hodnocením, uchováním a distribucí kulturního dědictví audiovize v českém i mezinárodním kontextu (kurátor/ka, dramaturg/yně, technický či edukační pracovník/ce v kulturních institucích, jako jsou archivy, festivaly, galerie, umělecké časopisy atd.).

Absolventi/ky prezentovali své práce v českých a zahraničních galeriích, muzeích a na festivalech (např. Galerie Hlavního města Praha, festival PAF v Olomouci, Filmový festival v Rotterdamu, EMAF v Osnabrucku, nebo Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)