Skladba a teorie skladby (P0215D310500)

Cíle studia ve studijním programu

Rozvoj kompozičních dovedností studenta, zejména individualizace vlastního kompozičního stylu a uměleckých, estetických a kulturně profilujících názorů;

prohloubení znalostí z oblasti současné hudební tvorby a jejich aplikace do tvorby vlastní, stejně jako historické kontinuity studijního oboru;

zdokonalení schopnosti teoretické reflexe vlastního oboru a získání dovedností vedoucích k zapojení vlastních teoretických výsledků do širokého odborného diskursu;

získání bezpečných znalostí metodologie bádání především v oblasti uměleckého výzkumu, schopnost jejich propojení s vlastní uměleckou praxí, orientace v současných publikačních metodách a získání praxe s tvůrčími i výzkumnými granty;

zdokonalení komunikačních dovedností umožňujících pedagogické působení ve vysoce specializovaných a náročných disciplínách oboru skladba a její teorie;

získání zkušeností a vědomostí z oblasti organizace hudebního života, propagace současné hudební tvorby a prezentace tvorby vlastní včetně schopnosti aplikace souvisejících právních norem;

celkové posílení schopností pohybovat se v interdisciplinárních oborových vztazích.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent je samostatnou tvůrčí osobností s vlastním názorem na otázky současné hudební tvorby a schopností jej obhájit v rámci oborového diskurzu; disponuje všestrannou kompoziční technikou a původním, celistvým a vyhraněným stylem.

Odborné znalosti

•Absolvent prokazuje hluboké znalosti historických a kulturních souvislostí v oblasti teorie i praxe skladby.

•Absolvent má přehled o dosavadním vývoji a aktuálním stavu muzikologického výzkumu problematiky svého oboru, a to na mezinárodní úrovni.

•Orientuje se v současných kompozičně technických a estetických vývojových trendech a je k nim schopen zaujímat fundovaná stanoviska.

•V kompoziční a výzkumné oblasti specifikované individuálním studijním plánem vykazuje nadstandardní detailní znalosti a je schopen je komunikovat jak formou výuky, tak odborné diskuse.

Odborné dovednosti:

•Absolvent je schopen plně autonomní tvorby, jeho technicko-kompoziční výbava mu zároveň umožňuje pružně reagovat na požadavky užitých žánrů při zachování umělecké úrovně, například v oblasti filmové nebo scénické hudby.

•Absolvent vedle klasické kompoziční techniky tvůrčím způsobem zvládá současné technologické možnosti v oblasti elektroakustické, multimediální a interaktivní.

•Absolvent ovládá standardní vědecko-výzkumné pracovní metody s akcentem na oblast uměleckého výzkumu a dokáže je aplikovat na principy vlastní kompoziční praxe.

•Absolvent je schopen publikační činnosti v odborném tisku, kvalifikované činnosti kritické a popularizační, tvorby učebních textů (např. skript, výukových prezentací), monografií i vědeckých prací, zaměřených systematicky, analyticky, kompozičně technologicky i historicky.

•Absolvent je schopen působit jako vysoce specializovaný pedagog ve středním i vysokém školství.

Obecné způsobilosti

•Absolvent je schopný plynně komunikovat o vysoce odborné problematice ve dvou cizích jazycích, jedním z nich je zpravidla angličtina; vyjadřuje se kultivovaně jak písemně, tak ústně.

•Absolvent je schopný vyhledávat vhodné grantové pobídky a realizovat odborné projekty, a to jako individuální řešitel, případně jako vedoucí výzkumného či uměleckého týmu.

•Absolvent je schopný se tvůrčím způsobem podílet na činnosti týmu či pracoviště, k dlouhodobým cílům i standardním činnostem přistupovat koncepčně a systematicky.

•Absolvent je schopen dramaturgicky koncipovat větší odbornou událost (konferenci, sympozium).

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Doktorand je veden k samostatnému intenzivnímu studiu v průsečíku současné hudební kompozice a jejího teoretického kontextu v širokém slova smyslu.

Studium má dvě rovnocenné součásti: uměleckou (hudební kompozice) a teoretickou zaměřenou na výzkum v oblasti teorie skladby s procentuálním zastoupením 50 % a 50 % v prezenční i kombinované formě studia.

Obsahem umělecké složky studia a disertace je vytvoření závažného hudebního díla symfonického, operního, jevištního, elektroakustického, intermediálního nebo jiné rovnocenné kompozice.

Tématem teoretické součásti studia a textové části disertace je problematika současné hudební tvorby nahlížená především z perspektivy kompoziční teorie, případně estetických nebo historických aspektů. V rovině kompozičně technické a obsahové se předpokládá souvislost umělecké složky s teoreticko-výzkumnou částí disertační práce.

Kromě hlavního uměleckého disertačního úkolu se předpokládá vytvoření a provedení několika dalších kompozic s volnou vazbou k problematice hlavní umělecké složky disertace. Provedení děl je možné jednak v rámci koncertů katedry skladby, předpokládá se také vlastní dramaturgická, organizační a grantová iniciativa doktoranda. Průběžné umělecké výstupy jsou povinnou součástí studia, stejně jako průběžné výstupy teoretické.

Doktorand se řídí individuálním studijním plánem vycházejícím ze studijního plánu rámcového.

Doktorand v prezenční formě studia bývá zpravidla pověřen vybraným pedagogickým úkolem v oblasti doplňujících skladebných disciplín. Může být pověřen rovněž organizační činností související s uměleckou a vědeckou aktivitou katedry skladby. Je předpokládán aktivní přístup k budování oborové komunity.

Studium v prezenční formě předpokládá kromě vlastní umělecké a výzkumné činnosti ve smyslu individuálního studijního plánu úzké zapojení doktoranda do uměleckých, výzkumných a pedagogických aktivit katedry skladby. Doktorand v prezenčním studiu bývá pověřen úkoly v souladu se svým uměleckým a výzkumným zaměřením. Jde zpravidla o podíl na výuce technicko-kompozičních předmětů, ale může jít i o jiné pro katedru přínosné aktivity. Dále se předpokládá samostatná grantová aktivita zaměřená na umělecké i výzkumné projekty. Student v prezenční formě je v těsném kontaktu s děním na katedře skladby s možným výhledem na další interní či externí spolupráci.

V kombinované formě studia je kladen důraz především na studijní, výzkumné a umělecké úkoly dle individuálního plánu, další aktivity doktoranda jsou dobrovolné.

Nároky na úroveň odborné činnosti jsou v obou formách studia shodné obsahově i kladenými nároky.

Studijní povinnosti pro všechny studenty doktorského stupně se řídí rámcovým studijním plánem. Není-li uvedeno jinak, předmět lze absolvovat kdykoliv během studia. To je následně specifikováno individuálním studijním plánem.

Návrh rámcového studijního plánu:

Povinné zápočty a zkoušky v předmětech: Zakončení Kredity

Dizertace – umělecká část 1 zápočet 10

Dizertace – umělecká část 2 zápočet 10

Dizertace – umělecká část 3 zápočet 20

Disertace – textová část 1 zápočet 10

Disertace – textová část 2 zápočet 10

Disertace – textová část 3 zápočet 20

Výzkumné a publikační metody

(povinně v ZS 1. roku studia), 940VPM zkouška 6

Kritické čtení odborného textu

(povinně v LS 1. roku studia) zkouška 10

Specializovaná přednáška pro doktorandy zápočet 10

Článek k publikaci / Příspěvek na konferenci 1 zápočet 10

Článek k publikaci / Příspěvek na konferenci 2 zápočet 10

Seminář disertační práce 1 zápočet 5

Seminář disertační práce 2 zápočet 6

Seminář skladby 1 zápočet 6

Seminář skladby 2 zápočet 6

Seminář skladby 3 zápočet 6

Cizí jazyk I. zkouška 15

Cizí jazyk II. zkouška 10

CELKEM KREDITŮ 180

Detailní popis jednotlivých předmětů a z nich plynoucích atestací je součástí příslušných předmětových karet.

Individuální studijní plán vzniká na počátku studia a vychází z předloženého výzkumného projektu doktoranda. Upravuje konkrétní časový harmonogram práce na teoretické i praktické části dizertace, specifikuje časové rozložení studijních povinností a konkrétní náplně rámcových předmětů (výběr cizích jazyků, specializovaná přednáška). Individuální studijní plán schvaluje oborová rada a každoročně kontroluje jeho plnění, eventuálně schvaluje jeho potřebné změny.

POŽADAVKY NA TVŮRČÍ ČINNOST

Hlavním tvůrčím výstupem je kompoziční část disertační práce, která tvoří nedílnou součást obhajoby. Předpokládá se vznik a provedení dalších kompozic komponovaných během studia. Jejich podobu, rozsah a způsob prezentace určuje individuální studijní plán. Tyto kompozice se zpravidla vztahují k výzkumnému a uměleckému zaměření studia. Doktorand je díky své tvorbě aktivní součástí hudební scény v domácím i mezinárodním měřítku.

Požadavky na teoretickou činnost

Nad rámec studijního plánu se doktorand aktivně účastní teoretického diskursu v interdisciplinárním kontextu napříč celou univerzitou a směrem k příbuzným oborům mimo ni. Aktivní účast na doktorandských i veřejných oborových konferencích doma i v zahraničí je velmi vítána a je zpravidla předmětem institucionální podpory.

POŽADAVKY NA ABSOLVOVÁNÍ STÁŽÍ

Součástí individuálního plánu je povinně projekt s mezinárodním dosahem. Může jít o absolvování studijní stáže, organizaci mezinárodní reciproční akce v oblasti kompoziční, koncertní a výzkumné, organizace bilaterálních či multilaterálních přednáškových cyklů či výukových pobytů nebo akce kombinující tyto aspekty. V dosavadní praxi studenti absolvovali studijní stáže, které prohloubily jejich uměleckou a odbornou erudici, vedly ale i k navázání cenných kontaktů v zahraničí. Jejich výsledkem bylo v neposlední řadě uskutečnění významných kompozičních a koncertních aktivit a navázání trvalejší spolupráce mezi institucemi i jednotlivými osobnostmi.

Studium doktoranda je každoročně předmětem hodnocení oborovou radou, a to komisionálně před začátkem zimního semestru. Oborová rada hodnotí především soulad individuálního studijního plánu a jeho skutečné plnění.

TÉMATA OBHÁJENÝCH DISERTAČNÍCH PRACÍ

Textové části prací a partitury jsou uloženy v knihovně HAMU a na vyžádání dostupné v PDF. Nahrávky uměleckých součástí jsou v archivu HAMU a Katedry skladby HAMU. Informace a posudky jsou dostupné i online po přihlášení uživatele do systému HAMU: https://dspace.amu.cz/jspui/handle/10318/2946

• Tomáš Pálka (obhajoba 2009)

Kompoziční část disertace:KRAJINA MILOST; prostorová symfonie podle básní J. J. Víchy

Textová část disertace: Prostor a tektonika v hudební kompozici

• Zdeněk Bartošík (obhajoba 2015)

Kompoziční část disertace: Pásma - skladba pro flétnu a komorní soubor

Textová část disertace: Vliv synestezií na kompoziční myšlení

• Michaela Plachká (obhajoba 2018)

Kompoziční část disertace:Hmaty... doteky. Intermediální kompozice

Textová část disertace: Tělesná zkušenost a lidské tělo jako vztah hudby a objektu

• Daniel Chudovský(obhajoba 2018)

Kompoziční část disertace: Zvlněné hranice pro violoncello a symfonický orchestr

Textová část disertace: Mikrointervalika a její uchopení v rámci kompozičního myšlení

• Miroslav Tóth (obhajoba 2020)

Kompoziční část disertace: Záhada tyče (jednodejstvová opera v 13 obrazoch)

Textová část disertace: Kompozícia v reálnom čase

NÁVRHY TÉMAT DISERTAČNÍCH PRACÍ

Kompoziční část disertace: Skladba pro klavír, komorní soubor a live electronics

Textová část disertace: Vybrané metody procesování zvuku klavíru v reálném čase

Kompoziční část disertace: Site-specificopera/ hudební divadlo

Textová část disertace: Využití specifik prostoru v současných hudebně dramatických dílech. Srovnání přístupů a vlastní pojetí

Kompoziční část disertace: Koncert pro nově vytvořený hudební nástroj a komorní ansámbl

Textová část disertace: Příklady etablování nových hudebních nástrojů v koncertní praxi

Obecné informace o přijímacím řízení

Požadavky na vzdělání a praxi:

• zakončené VŠ vzdělání magisterského stupně
• přesvědčivé výsledky v dosavadní kompoziční tvorbě,
• praxe a znalost kompoziční práce a špičková orientace v oblasti současné hudby a jejích interdisciplinárních vztazích,
• schopnost tvůrčího hudebně-teoretického myšlení, přesvědčivá orientace v oborovém diskursu a odpovídající formulační schopnosti.

Přijímací řízení je jednokolové. Student během přijímacího pohovoru představí záměr doktorského projektu, v němž specifikuje své umělecké, badatelské a studijní preference. Může být v kompoziční oblasti zaměřen jak na tvorbu pro akustické nástroje či lidský hlas, tak na využití současných technologií v kompoziční tvorbě a vzájemné průniky. V teoretické části projektu se předpokládá návaznost na předchozí tvůrčí a výzkumné aktivity katedry, což ale není podmínkou.

Doktorský projekt bude zejména:

• obsahovat jasný záměr kompoziční a výzkumné činnosti během studia,
• formulovat záměr, jakým způsobem se uchazeč bude aktivně podílet na uměleckých a výzkumných aktivitách katedry skladby, případně jak se zapojí do pedagogické činnosti.

V rámci přijímací zkoušky předloží a představí uchazeč/ka reprezentativní ukázky své dosavadní kompoziční tvorby (viz povinná příloha k přihlášce). Předloží rovněž partitury či odpovídající záznam díla (grafický, textový apod.) a nahrávky svých děl v rozsahu do 20 minut. Dále předloží ukázku svých dosavadních hudebně teoretických prací, kterou představí zkušební komisi formou krátké prezentace v rozsahu do 10 minut.

Katedra může každoročně specifikovat preferované oblasti potenciálních doktorských projektů, které budou reflektovat návaznost na stávající výzkumné oblasti katedry skladby.

Návaznost na další typy studijních programů

Program je koncipován jako postgraduální studium skladby a jejích teoretických aspektů. Vzhledem k interdisciplinární povaze studia připadá v úvahu návaznost na široké portfolio uměleckých i teoretických studijních programů. O přijetí uchazeče však rozhodne odpovídající kvalita předloženého kompozičního portfolia a relevance výzkumného záměru tak, jak je to specifikováno v podmínkách přijetí ke studiu.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Organizace a průběh státní doktorské zkoušky se řídí Studijním a zkušebním řádem AMU.

Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří částí:

- kompozičně teoretická přednáška související s tématem textové části disertace

- obhajoby umělecké části dizertace (díla nebo souboru uměleckých děl)

- obhajoby dizertačního textu (minimální rozsah 80 normostran).

V kompozičně teoretické přednášce o délce maximálně 15 minut prokáže doktorand prokáže schopnost zasazení klíčových kompozičně teoretických aspektů svého dizertačního výzkumu do současného hudebně-teoretického diskursu. Součástí přednášky může být prezentace, na přednášku navazuje rozprava doktoranda se zkušební komisí.

Minimálně dva odborné posudky, z nichž jeden musí být vypracován externím hodnotitelem mimo katedru, jsou podkladem pro vlastní obhajobu dizertační práce. V obhajobě doktorand relevantním způsobem reaguje na vznesené připomínky a obhájí oprávněnost svých postojů, respektive je uvede do souladu s podněty oponentů. Odborná úroveň a relevantnost obhajoby jsou nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky.

O výsledném hodnocení hlasuje děkanem jmenovaná volební komice na základě doporučení oponentů.

Další studijní povinnosti

Student v prezenčním studiu je pověřen pedagogickou činností podle potřeb katedry skladby, zpravidla jde o technicko-kompoziční a úvodové disciplíny, či jednorázové tematicky zaměřené moduly. Může být pověřen i jiným, např. organizačním úkolem (organizace mezinárodních dílen apod.).

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent doktorského studia se uplatní především:

• jako špičkový hudební skladatel s hlubokým teoretickým rozhledem, přičemž jeho erudice mu umožňuje uplatnění v oblasti autonomní umělecké hudební tvorby a autorské tvorby intermediální;

• jako tvůrce, který je schopen flexibilně reagovat na požadavky tvorby interdisciplinární povahy včetně užitých žánrů typu filmové a scénické hudby;

• jako pedagog ve vzdělávacích institucích od základních uměleckých škol až po univerzity;


• jako hudební kritik, případně jako teoretik v oblasti hudební kompozice a širokém kontextu navazujících oborů;

• jako notograf špičkově ovládající současný notografický software a schopný plnit náročné ediční požadavky nakladatelských domů;

• jako odborný redaktor specializovaného periodického i neperiodického tisku a šířeji médií zabývajících se hudbou v jejích širokých interdisciplinárních kontextech;