Instrumentace II. 2

Zobrazit rozvrh

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
101INII2	ZK	3	1PT+1CT	anglicky, česky	letní

Garant předmětu

Slavomír HOŘÍNKA

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Slavomír HOŘÍNKA

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student je schopen uvažovat o orchestraci z různých úhlů pohledu, dokáže tvůrčím způsobem využít potenciálu moderních technologií.

Forma studia

přednáška, cvičení

Předpoklady a další požadavky

Znalosti na úrovni předchozích semestrů.

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Jedná se o dvousemestrální kurz, který lze absolvovat v prvním nebo druhém roce studia. Jeho vstupním předpokladem je zvládnutí problematiky organologie a rozšířených technik jednotlivých nástrojů a také akustických základů orchestrace.

Cílem je osvojení nových pohledů na orchestraci jako jedné ze složek komplexních kompozičních strategií. Základem je chápání orchestrace jako umění manipulace prostoru (ať už skutečného či virtuálního) skrze zvuk znějící v čase. Dále jsou studenti seznámeni s využitím technologií k analýze zvuku a využití jejich možností v hudební kompozici.

Tematické okruhy:

1/ Technologie a orchestrace

– seznámení s různými software sloužící k analýze zvuku

– tvůrčí přístup k analýze (počítač dělá jen to, co mu skladatel zadá)

– export a převod dat a možnosti jejich tvůrčího využití

– orchestrální resyntéza

2/ téma podle potřeby a zaměření studentů

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

BRECH, Martha – PALAND, Ralph (eds.). Kompositionen für hörbaren Raum: Die frühe elektroakustische Musik und ihre Kontexte = Compositions for Audible Space: The Early Electroacoustic Music and its Contexts. Bielefeld: transcript Verlag, 2015.

OPLIŠTILOVÁ, IVA. Přeměna paradigmatu [online]. Živá hudba 2016/7. [cit. 2020-11-28]. Dostupné z: https://ziva-hudba.info/premena-paradigmatu/.

RATAJ, Michal – HOŘÍNKA, Slavomír – TROJAN, Jan – DVOŘÁK, Tomáš. Zvukoprostor – Prostorozvuk. Praha: Nakladatelství AMU, 2018.

Partitury analyzovaných děl

Doporučená literatura:

ADLER, Samuel. The Study of Orchestration. New York: Norton, 1989.

AUGOYARD, Jean-François – TORGUE, Henry. Sonic Experience: a Guide to Everyday Sounds. Montreal: McGill-Queens universiry Press, 2011.

DEL MAR, Norman. Anatomy of the Orchestra. London: Faber and Faber, 2009.

GIESELER, Walter – LOMBARDI, Luca – WEYER, Rolf-Dieter. Instrumentation in der Musik des 20. Jahrhunderts. Celle: Moeck, 1985.

KURZ, Ivan a kol. Orchestrace jako otevřený proces I.-III. AMU, Praha: Triga, 2009.

RASMUSSEN, Karl Aage – LAURSEN, Lasse. The Idiomatic Orchestra [online]. 2015. [cit. 2017-10-28]. Dostupné z: http://theidiomaticorchestra.net.

RYCHLÍK, Jan a kolektiv. Moderní instrumentace. Praha: Panton,1968.

SCIARRINO, Salvatore. Le figure della musica: da Beethoven a oggi. Milano: Ricordi, 1998.

ŠPELDA, Antonín. Akustické základy orchestrace. Praha: Panton,1967.

Hodnoticí metody a kritéria

Student v průběhu semestru vypracuje požadovaný počet krátkých studií k jednotlivým okruhům. Jejich předložení a min. 70 % docházka je podmínkou udělení atestace. Ověření dosažených znalostí probíhá ústně formou analýzy vybraných partitur z hlediska instrumentace a společné diskuse týkající se probrané látky.

Struktura hodnocení

aktivita na hodinách: 20 %

hodnocení vypracovaných studií: 40 %

ústní ověření znalostí: 40 %