Hudební estetika 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
108HUES2	ZK	2	1PT+1ST	česky	letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Student získá základní znalosti z oblasti hudební estetiky, hudební sémiotiky a teorie hudební interpretace. Prostřednictvím referátu získá dovednosti, jak samostatně pracovat s literaturou z oblasti hudební estetiky a teorie hudební interpretace a aplikovat přitom vlastní umělecké zkušenosti.

Forma studia

přednášky, semináře

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Obsahem přednášky jsou teorie, dějiny a současný stav hudební estetiky, hudební sémiotika, teorie interpretace hudebního umění, hudební kritika a aktuální témata současné hudební kultury. Přednáška má pracovní charakter (umožňuje bezprostřední reakce a diskusi studentů) a je volně tematicky propojena se seminářem.

Obsahem semináře jsou témata vyplývající z referátů studentů, praktické příklady související s tematickými okruhy probíranými v přednáškách a seminární všeobecné diskuse.

Tematické okruhy:

Hudební estetika a hudební kritika
Hudební sémantika a sémiotika
Jaroslav Zich a jeho teorie hudební interpretace
Vybrané kapitoly z dějin hudební estetiky
Eduard Hanslick a hudebně estetický formalismus
Vztahy mezi hudební estetikou a hudební poetikou
Hudební poetika: Leoš Janáček
Hudební notace jako „metaznak“. Uměl Janáček zapsat své skladby?
Hudební umělec a společnost. Estetické názory (kdysi) mladé české skladatelské generace
Současný skladatel a jeho svět
Současný hudební interpret a jeho svět
Vztahy mezi populární, jazzovou a vážnou hudbou. Stratifikace současného hudebního umění
Estetika populární hudby: Metoda „háku“ aneb Jak se také komponuje
Shrnutí. Závěrečný test (a odevzdání konečných verzí referátů ze semináře)

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978 aneb Nevšední písničkáři všedních dní. Praha: MF, 1987. (Vybrané kapitoly.)

DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma jazzu. Praha: Mladá fronta, 1990. (Vybrané kapitoly.)

LINDAUR, Vojtěch. Neznámé slasti: příběhy rockových revolucí 1972-2012. Praha: PLUS, 2012. (Vybrané kapitoly.)

POLEDŇÁK, Ivan. Úvod do problematiky nonartificiální hudby. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.

VIČAR, Jan a Roman DYKAST. Hudební estetika. 2. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, Hudební fakulta, Katedra teorie a dějin hudby, 2002. ISBN 80-85883-86-4. (Vybrané kapitoly.)

Doporučená literatura:

DORŮŽKA, Petr. Hudba na pomezí. Praha: Panton, 1991.

EGGEBRECHT, Hans Heinrich. Hudba a krásno. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. Eseje (NLN). ISBN 80-7106-479-3.

FUKAČ, Jiří. Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína. Brno: Masarykova univerzita, 1998.

HANSLICK, Eduard. O hudebním krásnu. Praha: Supraphon, 1973.

LISSA, Zofia. Nové studie z hudební estetiky. Praha: Supraphon, 1982.

MIHULE, Jaroslav. Otázky hudební estetiky. Praha: Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova, 2016. ISBN 978-80-7290-878-3.

POLEDŇÁK, Ivan a CAFOUREK, Ivo. Sondy do popu a rocku. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1992.

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou přístupu ke zkoušce je pravidelná účast v seminářích, aktivita v diskusích, vypracování, přednesení a odevzdání referátu ve stanoveném termínu. Výsledná známka závisí na kvalitě referátu (váha 40 %) a úspěšnosti zkoušky (= bodovaného závěrečného písemného testu) ověřující znalost přednesené látky, resp. jiné zadané studijní či odborné literatury (váha 60 %).