Dramaturgie a režie 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Každý student dostal prostor k tvůrčí realizaci jako choreograf, dramaturg a režisér. Jeho úloha se proměňuje v závislosti na dílčích zadáních, a kromě úlohy inscenátora se ujímá i role interpreta pod vedením jiného studenta.

Výsledný tvar směřuje k syntéze všech složek autorského procesu a student se v roli režiséra zaměřuje na hledání jednotného pohybového výrazu v prostorovém rámci včetně přesvědčivého tematického sdělení.

Forma studia

cvičení

Předpoklady a další požadavky

Obsah kurzu

Prohloubení a zdokonalení hlavních principů autorské tvorby v nonverbálním divadle.

Student se učí být tvůrcem konceptů, dramaturgem a režisérem se specializací v oblasti nonverbálního divadla (zejména pantomima, fyzické divadlo a klaunérie).

Rozvoj pohybového a hereckého výrazu, kultivace estetiky hereckého projevu.

Aplikace a následná analýza a reflexe dramaturgicko-režijních zadání.

Rozšíření oblastí pro hledání inspirací tvorby. Schopnost nacházet aktuální témata pro uměleckou tvorbu, analyzovat jejich význam v historických a společenských souvislostech.

Aplikace principů tvorby v praktických cvičení. Rozvíjení situací prostřednictvím ukotvení tématu v imaginárním i v konkrétním fyzickém prostoru.

Prohloubení schopnosti práce v kolektivu, tvořivé rozvíjení materiálu pro vlastní pohybové ztvárnění i pro režijní vedení herce-mima/performera nebo skupiny.

Osvojení návyku hledat a definovat vlastní principy autorského myšlení a následně je aplikovat individuálně nebo v kolektivu. Vymezení vlastní tvořivosti v synergii „dialogu a konfrontací“ s tvůrčími partnery.

Student je veden k poznávání a aktivní práci se zákonitostmi dramatu a k aplikaci principů tvorby jak v divadelním prostoru, tak ve specifických prostorách.

Výuka směřuje k syntéze všech složek autorského procesu, od volby tématu přes vytvoření libreta, výtvarnou složku, světelný design, hudbu, práci s multimédii až po procesuální dramaturgii, která zahrnuje pojmenování a rozvíjení zadaného tématu.

Studium probíhá formou cvičení sestávající z praktických a teoretických bloků, které kopírují průběh práce na výsledné inscenaci.

Tematické okruhy:

Lektorské úvody do oblastí dramatické látky a inscenačních principů, výstavba a čtení mizanscény, možnosti využití syntézy vizuální dramaturgie a performativních prvků v činoherním divadle.

Ladění – princip společného čtení dramatické látky s průběžnou reflexí výkladu textů.

Postupné shromažďování emocionálního, pohybového a vizuálního materiálu.

Hledání struktury tréninků, adaptace na proces zkoušení.

Individuální práce na libretu – vlastní zpracování rozvíjejícího se tématu.

Konzultace „s odborníky z praxe“, hledání sjednocujícího uspořádání prostoru, místa děje, audiovizuální strukturování imaginárního a fyzického prostoru a scény.

Principy kostýmů, hudby, využití multimédií a práce na zvukové a světelné složce závěrečného projektu.

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

BARBA, Eugenio a SAVARESE, Nicola. Slovník divadelní antropologie: o skrytém umění herců. Praha: Nakladatelství Lidové noviny Institut umění – Divadelní ústav, 2000. 285 s. ISBN 80-7008-109-0.

CÍSAŘ, Jan. Základy dramaturgie. Akademie múzických umění v Praze, 2009. ISBN 978-80-7331-146-9.

ČECHOV, Michail Alexandrovič. O herecké technice. Praha: KANT, 2017. ISBN 80-7008-054-X.

HALAŠ, Adam. Nový mim. Mimické divadlo současnosti. Disertační práce. HAMU Praha.

HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle: k divadelním reformám 20. století. Praha: KANT-Karel Kerlický Akademie múzických umění v Praze, 2011. ISBN 978-80-7437-060-1.

KLÍMA, Miloslav. O dramaturgii. Praha: Pražská scéna, 2016. ISBN 978-80-86102-98-6.

SVOBODA, Josef. Tajemství divadelního prostoru. Praha, 1992. ISBN

VOSTRÝ, Jaroslav. Režie je umění. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Divadelní fakulta, 2009. ISBN 978-80-7331-148-3.

VÁCLAVOVÁ, Denisa a Tomáš ŽIŽKA a kol. Site-specific-divadelní projekty. Praha: Pražská scéna / Prague Stage Publishing House, 2008. ISBN 970-80-86102-44-3.

Doporučená literatura:

BARRAULT, Jean-Louis. Som divadelník. Bratislava, 1961.

CRAIG, Edward Gordon. O divadelním umění. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2007. ISBN 9788070082041.

EJZENŠTEJN, Sergej Michajlovič. Umenie mizanscény. Bratislava: Divadelný ústav, 1999. ISBN 80-88987-03-2.

FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy: epochy identity v divadle od antiky po súčasnosť. Bratislava: Divadelný ústav, 2003. ISBN 80-88987-47-4.

RÉMY, Tristan. Klauniády. Praha: Orbis, 1968.

VACHEK, Karel. Teorie hmoty, o vnitřním smíchu, rozdvojení mysli a středovém osudu. Praha: Herrmann, 2004. ISBN 80-239-4488-6.

Hodnoticí metody a kritéria

Aktivní účast ve výuce (min. 80 % docházky), ochota ke tvořivosti v jednotlivých oblastech společné tvorby, míra osobního zapojení při interpretaci kolektivního díla.

Reflexe semestrální výuky a závěrečného představení.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů