Hudební estetika pro hudební režiséry 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
171HEHR1	Z	5	1PT+1ST	česky	zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Studenti se po absolvování předmětu orientují v oblasti současné estetiky a sémiotiky hudby a teorie hudební interpretace. Jsou schopni z hlediska hudební estetiky a teorie hudebního umění pojímat téma své diplomové práce se zaměřením na specifika hudební režie při nahrávání hudby.

Forma studia

přednáška, seminář

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Obsah kurzu

Cíl výuky:

Získání aktuálních poznatků z hudební estetiky, hudební sémiotiky, teorie interpretace a stavu současné internetizace a vizualizace hudebního umění (přednáška).

Na semináři studenti získají zkušenosti při vedení odborné diskuze o tématu vlastní seminární práce či tématech prací ostatních studentů, jsou schopni formulovat vlastní názory a konfrontovat je s názory odborné veřejnosti.

Shrnutí obsahu předmětu:

Objasnění pojmů a kategorií hudební estetiky, hudební sémiotiky a hudební interpretace a jejich aplikace v oblasti záznamu zvuku a oboru hudební režie. Obsah přednášek je dále zaměřen na přínos Pražské hudebně sémiotické školy a významné historické osobnosti hudební estetiky včetně jejich díla. Předmět vede studenty k potřebě vnímat hudební estetiku jako součást uměleckého ztvárnění záznamu zvuku a uplatňování hudebně estetických hodnot při postupech hudební režie.

Tematické okruhy:

• Pojmy a kategorie hudební estetiky. Estetická a umělecká hodnota v hudbě.

• Pojmy hudební sémiotiky a přínos Pražské hudebně sémiotické školy

• Pojmy teorie hudební interpretace

• Eduard Hanslick a soudobá evropská hudební kultura

• Hans Heinrich Eggebrecht a pojetí hudby jako hry

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura:

EGGEBRECHT, Hans Heinrich. Hudba a krásno. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-479-3.

HANSLICK, Eduard. O hudebním krásnu. Praha: Supraphon, 1973.

POLEDŇÁK, Ivan. Hudba jako problém estetiky. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1215-1. (Vybrané kapitoly)

SACKS, Oliver. Musicophilia. Praha: dybbuk, 2015. ISBN 978-80-7438-132-4. (Vybrané kapitoly)

ZICH, Jaroslav. Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha: Supraphon, 1987. (Vybrané kapitoly)

Doporučená literatura:

ADORNO, Theodor Wiesengrund. Philosophie der Neuen Musik. Tübingen: 1949; Frankfurt am Main: 1969.

FUBINI, Enrico. Geschichte der Musikästhetik. Stuttgart-Weimar: Verlag J. B. Metzler, 1997.

FUKAČ, Jiří, JIRÁNEK, Jaroslav, POLEDŇÁK, Ivan, VOLEK, Jaroslav et alii. Základy hudební sémiotiky I, II, III. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity, 1992.

GODÁR, Vladimír. Kacírske quodlibety. Bratislava: Music Forum, 1998.

HARNONCOURT, Nicolas. Hudobný dialóg. Myšlienky k Monteverdimu, Bachovi a Mozartovi. Bratislava 2003.

LIPPMAN, Edward. A History of Western Musical Aesthetics. Lincoln and London: University of Nebraska Press, 1992.

LISSA, Zofia. Nové studie z hudební estetiky. Praha: Editio Supraphon, 1982.

MIHULE, Jaroslav. Otázky hudební estetiky. Praha: Univerzita Karlova, 2016.

ROSS, Alex. Zbývá jen hluk. Naslouchání 20. století. Praha: Argo, 2011.

SCRUTON, Roger. Hudobná estetika. Bratislava: Hudobné centrum, 2009.

VIČAR, Jan, DYKAST, Roman. Hudební estetika. Praha: Akademie múzických umění, 1998. ISBN 80-85883-30-9.

VOLEK, Jaroslav. Struktura a osobnosti hudby. Praha: Panton, 1988.

Specifická literatura podle zaměření diplomanta.

Hodnoticí metody a kritéria

Student získává zápočet na základě písemného testu, při kterém prokáže znalost látky uvedené v anotaci předmětu. Podmínkou přístupu k testu je účast studenta na seminářích v minimálním rozsahu 75 %, úspěšné přednesení referátu na individuálně dohodnuté téma, aktivní účast ve skupinových diskusích.