Hudební teorie - specializovaná problematika 4
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
| Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
|---|---|---|---|---|---|
| 186HTSP4 | ZK | 3 | 1ST | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
Absolvent se orientuje v dějinách oboru hudební teorie, zná základní historické koncepty z teorie tónových systémů, harmonie a forem. Orientuje se v terminologii a problematice teorie hudby 20. století, zná základní analytické nástroje a dokáže je použít při studiu hudebních textů. Má přehled o základní odborné literatuře oboru a kompetenci samostatně rozšiřovat získané poznatky a získávat další odborné znalosti.
Forma studia
seminář
Předpoklady a další požadavky
nejsou
Obsah kurzu
Cíl výuky:
Tento předmět navazuje na souběžný předmět Hudební teorie – systematika 4 a rozšiřuje základní výuku o řešení speciálních problémů. Student si vybere téma, které souvisí s tematickými okruhy probíranými v systematice a věnuje se mu do hloubky. Téma může být rozšířením, nebo rozpracováním tématu z minulého semestru. Student by měl projevit znalost metodologie vědecké práce. Pod vedením pedagoga by měl projevit schopnost samostatné badatelské práce. Součástí je četba odborných textů a analýza vybraných hudebních děl a vlastní reflexe zvoleného problému formou písemné práce. Předmět je kombinací přednášky a semináře, ve kterém student prezentuje dílčí výsledky samostatné práce.
Tematické okruhy:
Dějiny hudební teorie jako oboru
Historické koncepty tónových systémů
Historické koncepty výkladu harmonických jevů
Dějiny teorie hudebních forem
Teorie sonátové formy a její vývoj
Harmonie a tónové systémy 20. století
Doporučená nebo povinná literatura
Povinná literatura:
CHRISTENSEN, Thomas Street. The Cambridge history of Western music theory. Cambridge: Cambridge University Press, ©2002. The Cambridge history of music. ISBN 978-0-521-68698-3.
JANEČEK, Karel. Základy moderní harmonie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965. 383 s.
JELINEK, Hanns. Uvedení do dodekafonické skladby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1967. 194 s.
RISINGER, Karel. Česká hudební teorie 1945–1975. Živá hudba: Časopis pro studium hudby a tance. Praha: HAMU, 1983, 1983, 193-223. ISSN 0514-7735.
RISINGER, Karel. Základní harmonické funkce v soudobé hudbě. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1958. 94, [2] s. Hudební rozpravy; Sv. 3.
ROSEN, Charles: Sonata Forms, Norton, W.W. Co. 1988, ISBN 978-0-393-30219-6
Doporučená literatura:
FORTE, Allen. The structure of atonal music. New Haven: Yale University Press, 1973. ISBN 0-300-02120-8.
PEARSALL, Edward. Twentieth-century music theory and practice. New York : Routledge 2012.
STRAUSS, Joseph N. Introduction to Post-Tonal Theory, 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall, 2005.
Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 3, Disciplíny hudební vědy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 653-1036 s.
Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška, ve které student prokáže znalosti látky uvedené v anotaci předmětu (50 % výsledné známky), a odevzdání písemné práce v rozsahu 5 NS na vybrané téma (50 % výsledné známky).
Minimální požadovaná docházka 90 %.
Poznámka
Nejsou.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje