Divadlo v historii české kultury 1

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Zuzana SÍLOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jana CINDLEROVÁ, Zuzana SÍLOVÁ, Milan ŠOTEK

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem předmětu je taková obeznámenost posluchačů a posluchaček s úlohou a vývojem divadla v moderní české kultuře, která jim umožní vytvořit si představu o tom, jak učinit potenciální vlastní příběh součástí příběhu českého divadla; jinak řečeno, má – v perspektivě jejich budoucích profesionálních aktivit – pomoci učinit příběh divadla coby součásti české moderní kultury jejich vlastním příběhem.

• Poskytnutí studentům herectví, režie a a dramaturgie KČD obraz základních tendencí divadla v kontextu příběhu české kultury.
• Poskytnutí základní orientace v probíraných tendencích, kdy při výkladech nejde o historiografický postup od jednoho tématu totožného s příslušným historickým obdobím, ale o vhled do „celkového“ vývoje české činohry víceméně při probírání každého tématu.
• Představení jednotlivých tendencí české činohry a jejich zápasů jako otevřeného dění, kde stejně důležitá jako fakta jsou otázky, které z nich vyplývají.
• Výklady a analýzy konkrétních předloh či námětů odpovídajících různým tendencím české činohry.

Forma studia

Přednáška spojená s proseminářem.

Kombinace pedagogického výkladu s příspěvky posluchačů a posluchaček, pojednávajících o těch osobnostech, resp. činech a (zejména u posluchačů režie/dramaturgie) tendencích, které jim jsou či mohou být podle vlastního mínění blízké. Příspěvky vycházejí ze studia samostatně zvolené a/či pedagogem doporučené (a z hlediska základního penza doplňující) literatury včetně vzpomínkových knih.

Předpoklady a další požadavky

Úspěšné absolvování 1. ročníku studia.

Obsah kurzu

Jednotlivá témata cyklu jsou volena z hlediska (naléhavých) potřeb katedry činoherního divadla (a tedy i české činohry a herectví jako takových), ale i ukotvují cyklus z hlediska soustavně rozvíjené koncepce. Tato koncepce i konkrétní témata jsou podloženy dlouholetým výzkumem konaným zúčastněnými pedagogy v Ústavu teorie scénické tvorby; zatímní výsledky tohoto výzkumu jsou obsaženy v publikovaných výstupech (viz Doporučená literatura).

Přehled témat přednášek v ZS 2021/2022:

1. Divadlo v procesu formování moderního českého národa
2. Obrozenecké divadlo mezi mimem a dramatem
3. V. K. Klicpera mezi osvětou a komediantstvím
4. J. K. Tyl a české divadlo mezi biedermeierem a nepovedenou revolucí
5. Prozatímní divadlo a česká činohra ve stínu české opery
6. Dva typy ženského herectví: Eliška Pešková a Otýlie Sklenářová-Malá
7. Klicperovi dědicové (Od Šamberka ke Smočkovi)
8. Mužské herectví od komediantství a deklamace k charakteru
9. Národní divadlo mezi reprezentací a realitou
10. Kvapil a české divadlo mezi tradicí a modernismem

Doporučená nebo povinná literatura

Povinná literatura

Císař, J. Přehled dějin českého divadla, Praha 2006, 2009

Jindřich Vodák k historii českého divadla (antologie studijních textů), Praha 2017

Jak rozumět českému dramatu 19. století (antologie studijních textů), Praha 2019

Hry:

V. K. Klicpera (výběr 2 ze 4): Veselohra na mostě, Rohovín čtverrohý, Hadrián z Římsů, Divotvorný klobouk;

J. K. Tyl: Krvavé křtiny, (+výběr jedné z následujících tří:) Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena, Paličova dcera;

Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Trilogie o Hippodamii;

Julius Zeyer: Radúz a Mahulena;

Ladislav Stroupežnický: Naši furianti;

Gabriela Preissová: Gazdina roba nebo Její pastorkyňa;

Bratři Mrštíkové: Maryša;

Alois Jirásek (výběr 2 ze 4): Vojnarka, Otec, Jan Hus, Lucerna

+ případně podle vlastního zájmu další hry zmiňované při přednáškách.

Literatura doporučená k jednotlivým tématům:

Témata 1, 2, 5: Vostrý, J. / Sílová, Z. České drama a český hrdina, Praha 2017 (vybrané kapitoly)

2, 6, 9: Sílová, Z. Komedianti na české scéně, Praha 2013 (vybrané kapitoly)

3:Šotek, M. Komedie podle V. K. Klicpery, Praha 2018

4: sb. Josef Kajetán Tyl 1808–1856–2006–2008, Praha 2007

4: Chválová, L. Žena v divadle Josefa Kajetána Tyla, Praha 2012

5–11: Fischer, O. „Činohra v pražských divadlech: Prozatímním, Národním, Městském“, in Československá vlastivěda, VIII. sv. (Umění), Praha 1935: 357–384 (kap. „Prozatímní divadlo, 1862–1883); 385–421 (Národní divadlo za Šuberta, 1883–1900)

6:Pešková, E. „Zápisky české herečky“, 1886, Disk 26 (prosinec 2008): 171–182 https://edicedisk.amu.cz/wp-content/uploads/2017/12/Disk_26.pdf; Disk 27 (březen 2009): 160–170 https://edicedisk.amu.cz/wp-content/uploads/2017/12/Disk_27.pdf

6: Chválová, L. „Otýlie Sklenářová-Malá: cesta na jeviště“, Disk 35 (březen 2011): 66–80 https://edicedisk.amu.cz/wp-content/uploads/2017/12/Disk_35.pdf

11: Kvapil, J. O čem vím, různá vydání (kapitoly podle vlastního výběru)

+ další literatura zadávaná k jednotlivým přednáškám.

Encyklopedie:

Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století (Osobnosti a díla), Praha 2007; Česká činohra 19. a začátku 20. století (Osobnosti), Praha 2015; Česká divadla, Praha 2000; Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988; Česká divadelní encyklopedie na stránkách Institutu umění / Divadelního ústavu, on-line: http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana

Archiv časopisu Disk: www.edicedisk.amu.cz

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní zkouška na základě předložené písemné seminární práce na zadané téma.

Předpokládá se znalost her a literatury.

Poznámka

Zvolený pedagogický přístup je umožněn pojetím dějin českého divadla jako zápasu tendencí, jejichž podoba se v kontextu společenského a kulturního vývoje mění, ale které se podle moudrého výroku velkého českého historika umění Maxe Dvořáka nikdy úplně neztrácí: „Vše, co umění stvořilo v historicky přehlédnutelných a mezi sebou souvisejících kulturních periodách, se nikdy neztratilo, nýbrž náleželo imanentně k obsahu celého potomního vývoje, přitom ale vždy znovu dostávalo nový význam. To platí jak o jednotlivých motivech, tak také o všeobecných směrech a řešeních.“ To je ostatně dáno už samou povahou kultury, jejíž je divadlo mnohaúrovňovou součástí. Funguje v ní totiž nejenom jako umění, ale i jako státem podporovaná instituce a v případě převážně zábavného zaměření i jako předmět podnikání; ve své vnitřní struktuře je pak také (a z jistého hlediska hlavně) obrazem i stimulem odpovídajícího společenského i individuálního (sebe)scénování. Z tohoto hlediska představuje svérázné a důležité médium, propojené zejména prostřednictvím herectví s dalšími médii vytvářejícími scénickou kulturu jako zásadně významnou oblast i rovinu fungování současné společnosti.

Další informace

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty

Rozvrh na zimní semestr 2021/2022:

• Týdenní přehled
• Seznam

Rozvrh na letní semestr 2021/2022:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Herectví činoherního divadla (M.A.) (povinný předmět)
• Režie a dramaturgie činoherního divadla (B.A.) (povinný předmět)
• Scénografie (B.A.) (povinný předmět)