Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
201VVZ2 ZK 2 3T česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Předmět Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře se odvíjí od tematických okruhů jednotlivých oborů ke státní zkoušce. Výchozím materiálem jsou především video záznamy zahraničních inscenací, doplněné o odpovídající teoreticko-kritické texty. Cílem předmětu je nejen obohacovat znalosti studentů a zprostředkovat jim určitý odraz moderního západního divadelního umění v příslušných souvislostech, ale zároveň – a snad především – podněcovat a rozvíjet jejich kriticko-analytické schopnosti pomocí rozborů a problematizování konkrétních příkladů z praxe, ideálně pak schopnosti samostatné reflexe vlastních tvůrčích zkušeností.

Forma studia

Semináře, projekce, přednášky.

Předpoklady a další požadavky

Úspěšné složení bakalářské zkoušky (u režisérů a dramaturgů) u herců zkoušky postupové.

Obsah kurzu

Předmět Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře se odvíjí od tematických okruhů jednotlivých oborů ke státní zkoušce. Výchozím materiálem jsou především video záznamy zahraničních inscenací, doplněné o odpovídající teoreticko-kritické texty. Letní semestr (3. r. H +1.mgr.r. R a D).

„Aplikovat kritické myšlení na fenomény moderního divadla“

První blok „Vznik a vývoj moderní evropské režie, dramaturgie a hereckého umění“

  1. Richard Wagner: první kroky k iluzivnímu realismu.
  2. Meiningenští: proč bylo herectví slabým článkem jejich tvorby?
  3. André Antoine: role jevištních adaptací románů pro vznik moderní režie.
  4. K. S. Stanislavskij x V. E. Mejerchold: neviditelná režie x divadelní divadlo.
  5. Západoevropská avantgarda a její odkaz: od Appiy a Craiga ke Kantorovi.
  6. Brechtův odkaz od 50. let po současnost: mezi formálním kánonem (Benno Besson: Kavkazský křídový kruh), společenskou kritikou (Peter Stein: Matka) a komentářem (Heiner Müller: Zadržitelný vzestup Artura Uie).

Druhý blok „Fenomény evropského divadla od 2. pol. 20. století“

  1. Činohra a hudba: hudební divadlo Christopha Marthalera a Mauricia Kagela.
  2. Činohra a tanec: od Kurta Joosse k Pině Bausch a Maguy Marin.
  3. Činohra a výtvarné umění: Klaus Michael Grüber a Eduardo Arroyo, Josef Nadj a Miguel Barcelo.
  4. Činohra a film: od Erwina Piscatora ke Katie Mitchell.
  5. Postdramatické jeviště: sborové divadlo Einara Schleefa.
  6. „Návrat“ realismu? Divadlo Thomase Ostermeiera.

Doporučená nebo povinná literatura

Appia, A. „Herec, prostor, světlo, obraz“, in Scénografie 3, 1964.

Brecht, B. Myšlenky, Praha 1958.

Craig, E. G. O divadelním umění, Praha 2006.

Goriaux, J. „Post-protagonistické divadlo Einara Schleefa: scénologie zástupů“, in Pane profesore, uděláme Vám scénu, Praha 2016: 106–117.

Hyvnar, J. Herec v moderním divadle (K divadelním reformám 20. století), Praha 2011.

Klossowicz, J. Divadlo Tadeusze Kantora, Praha 2017.

Lehmann, H.-T. Postdramatické divadlo, Bratislava 2007.

Mejerchold, V. E. Rekonštrukcia divadla, Bratislava 1978

Piscator, E. Politické divadlo, Praha 1971.

Pörtner, P. Experimentální divadlo, Praha 1965.

Vostrý, J. Stanislavského objev herecké kreativity a jeho sociokulturní souvislosti, Praha 2018.

Vostrý, J. Režie je umění, Praha 2001, resp. 2009.

Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře, antologie textů k semináři, přel. A uspořádala J. Goriaux, Praha 2021.

Hodnoticí metody a kritéria

Aktivní účast na seminářích, vypracování seminární práce.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů