Dramaturgická tvorba 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
202DRT1 Z 3 4T česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Výsledky učení dané vzdělávací složky

V bakalářském stupni by se měli studenti dramaturgie a režie spolehlivě naučit, jakým způsobem přistupovat k dramatickému textu při přípravě inscenace. Měli by se seznámit s nejvýznamnějšími historickými podobami dramatu a naučit se je analyzovat. Důležité je, aby si osvojili základní teatrologické pojmy a kategorie (dramatická situace, obraz, symbol, jednání, chování, dialog, děj, kompozice, struktura, žánr atd.) a dokázali je prakticky používat. Základem každé dramaturgicko-režijní koncepce by mělo být svědomité a citlivé přečtení dramatického textu jako zásobárny informací pro jeho inscenování. Teprve po jeho důkladné analýze, pochopení všech historických konotací a prozkoumání individuální charakteristiky daného autora, by studenti měli pokročit k jeho interpretaci. Tak, aby text viděný z úhlu aktuálního tématu, nebyl ochuzen o žádnou podstatnou hodnotu. Na konci celého cyklu seminářů dramaturgie by měl být student schopen vypracovat jasnou dramaturgicko-režijní koncepci zvolené předlohy. A dramatický text literárně upravit tak, aby této koncepci odpovídal a zároveň respektoval autora. Přípravná fáze, dovršená výběrem týmu inscenátorů a hereckého obsazení, se pak stane solidní základnou pro vlastní režijní práci studentů.

Forma studia

Semináře, písemné práce a jejich reflexe.

Předpoklady a další požadavky

Talentové a vzdělanostní předpoklady, ověřené několikastupňovým přijímacím řízením.

Obsah kurzu

Předmět, v bakalářském stupni společný pro studenty dramaturgie i režie, je zaměřený teoreticky i prakticky. Jeho základem je rozvíjení schopnosti objevit, číst a analyzovat dramatický text, modelovat ideální inscenaci. V další fázi text interpretovat, akcentovat jeho aktuální témata a vypracovat vlastní dramaturgicko-režijní koncepci. Naučit se literárně upravovat text, aby co nejpřesněji odpovídal dané dramaturgicko-režijní koncepci, ale přitom respektoval umělecký styl autora. Stát se spoluautorem inscenace jakožto celistvé struktury a specifického systému. Chápat dramaturgii nejen jako praktickou službu jednotlivým inscenacím, ale jako tvůrčí disciplínu, která pomocí dramaturgického plánu ovlivňuje hledání a formování uměleckého programu činoherního divadla.

  1. Základní orientace v oboru, seznámení s jeho historickými i současnými podobami.
  2. Teoretické i praktické osvojení základních teatrologických pojmů a kategorií.
  3. Poznání nejvýznamnějších forem dramatu v jejich historickém i současném kontextu.
  4. Struktura dramatu: obraz a situace, situace a jednání, jednání a dialog, jednání a jevištní realizace.
  5. Děj a kompozice (souhra složek), motivická struktura, příběh a smysl.
  6. Analýza a interpretace konkrétního materiálu k inscenaci.

Doporučená nebo povinná literatura

Aristoteles: Poetika

Roman Ingarden: O poznávání literárního díla, Praha 1967, also by the same author: Umělecké dílo literární, Praha 1989

Jan Císař: Základy dramaturgie 1 (Situace), Praha 1999

Jan Císař: Základy dramaturgie 2 (Postava)

Jaroslav Vostrý: Činoherní klub 1965-1972 - Praktická dramaturgie, Praha 1996

Miroslav Procházka: Znaky dramatu a divadla, Praha 1988 /selections/

Milan Lukeš: Umění dramatu, Praha 1987

J. L. Styan: Prvky dramatu, Praha 1964

J. L. Styan: Černá komedie, Praha 1967

Peter Szondi: Teória modernej drámy, Bratislava 1969

Jiří Levý: Umění překladu, Praha 1963

Andreas Kotte: Divadelní věda. Úvod, Praha 2010

Hodnoticí metody a kritéria

Hodnocení probíhá na základě průběžně odevzdávaných prací s přihlédnutím k aktivní účasti v diskusích na seminářích. Hodnocení významně ovlivňuje závěrečná seminární práce a její ústní obhajoba.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů