Herecká propedeutika na základě dialogického jednání 2

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
202HDG2 ZK 4 4T česky letní

Garant předmětu

Jan HANČIL

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Eva ČECHOVÁ, Jan HANČIL, Markéta POTUŽÁKOVÁ

Výsledky učení dané vzdělávací složky

Cílem Základního dvou semestrálního kursu je

  1. Rozvinout citlivost studenta k tělovému impulsu, rozvinout jeho improvizační, charakterizační a prezentační schopnost.
  2. Uvědomit studenta o možnostech hereckého projevu (zacílenosti, konkrétnosti, skladebnosti, komunikativnosti projevu) se zřetelem k principům dialogického jednání.
  3. Uvědomit jej o principech skupinové herecké souhry tak, aby dokázal vědomě a samostatně rozvíjet své téma v souhře s ostatními.

Forma studia

Kontaktní výuka formou tvůrčího semináře - tvůrčí dílny, která kombinuje dramaturgickou a hereckou práci. První semestr je věnován hereckým a prostorovým cvičením rozvíjejícím citlivost a vnímavost psychosomatických podnětů studentů v souhře se skupinou. Druhý semestr se zaměřuje na individuální projev studentů s aktivní účastí skupiny. Jde o scénické ztvárnění osobního tématu v sólovém vystoupení. Postupuje se od dramaturgie autorského tématu (může a nemusí vycházet z autorského textu) k jeho scénickému provedení. Důraz je kladen na uvědomování si procesu zpětné vazby (komunikace a kontaktu s divákem) a rozvíjení principů dialogického jednání (důraz na proces otevřené dramatické hry a jednání v přítomném okamžiku, vstupování a vystupování ze hry v práci s postavou).

Předpoklady a další požadavky

Prerekvizity: obecná znalost principů autorské tvorby a zkušenost z dialogického jednání, přednesu, řečového jednání, hlasové tvorby a jevištního pohybu, kreativní předpoklady.

Korekvizity: kreativní předpoklady, studium dialogického jednání, studium řečového jednání respektive přednesu, studium jevištního pohybu.

Obsah kurzu

Předmět „Herectví na základě dialogického jednání“ je úvodem do herectví v jeho autorském aspektu, tedy nikoli pouze hraní rolí, ale herectví jako hry a tvorby. Důraz je kladen na vnímání partnera, týmovost tvorby a na osobnostní / autorský vklad. Předpokládá se též schopnost autorského psaní a dramaturgické tvorby. Předmět vede k pochopení principů a navádí studenty na jejich pozdější samostatné rozvíjení. Neklade si za cíl připravit studenty k profesionální herecké práci.

  1. Herecká cvičení zaměřená na psychosomatiku (tělové vnímání, rozvíjení citlivosti na podněty vnitřní i vnější),
  2. herecká a prostorová cvičení zaměřená na spolupráci s partnerem a skupinou (tělové vnímání, rozvíjení citlivosti na podněty partnera a kolektivu, komunikace, situačnost),
  3. analýza osobních a osobnostních témat a jejich zpracování,
  4. dramaturgie autorského tématu / textu a jeho provedení,
  5. skladba a příprava klauzurního vystoupení.

Rozvíjené schopnosti:

Postup:

  1. herecká cvičení zaměřená na psychosomatiku (tělové vnímání, rozvíjení citlivosti na podněty vnitřní i vnější),
  2. herecká a prostorová cvičení zaměřená na spolupráci s partnerem a skupinou (tělové vnímání, rozvíjení citlivosti na podněty partnera a kolektivu, komunikace, situačnost),
  3. analýza osobních a osobnostních témat a jejich zpracování,
  4. dramaturgie autorského tématu / textu a jeho provedení,
  5. skladba a příprava klauzurního vystoupení.

Doporučená nebo povinná literatura

BARBA, Eugenio a SAVARESE, Nicola. Slovník divadelní antropologie: o skrytém umění herců. Přeložil Jan Hančil et alii. 1. vyd. Praha: NLN, 2000.

BROOK, Peter. Prázdný prostor. Přeložil Alois Bejblík. 1. vyd. Praha: Panorama, 1988.

ČECHOV, Michail. Hercova cesta a O herecké technice. Přeložila Zoja Oubramová. 1. společné vyd. Praha: KANT, 2017.

DONNELLAN, Declan. Herec a jeho cíl. Přeložil Julek Neumann. 1. vyd. Praha: Brkola, 2007.

HYVNAR, Jan. Herec v moderním divadle: vize, metody a techniky herectví 20. století. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2000.

HYVNAR, Jan. O českém dramatickém herectví 20. století. 1. vyd. Praha: KANT, 2008.

JOUVET, Louis. Nepřevtělený herec. Přeložila Eva Uhlířová. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967.

LEHMANN, Hans-Thies. Postdramatické divadlo. Do slovenštiny přeložili Anna Grusková a Elena Diamantová. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2007.

MUSILOVÁ, Martina. Fauefekt: vlivy Brechtova epického divadla a zcizujícího efektu v českém moderním herectví. 1. vyd. Praha: Brkola a NAMU, 2010.

RUT, Přemysl a Čunderle, Michal (eds.). Nedivadlo Ivana Vyskočila. 2. rozšířené vyd. Praha: Brkola, 2016 (1. vyd. 1996).

STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Moje výchova k herectví. Přeložil Jaroslav Hulák. 1. vyd. Praha: Athos, 1946.

TAIROV, Alexandr. Odpoutané divadlo. Přeložila Alena Morávková. 1.vyd. Praha: NAMU, 2005.

Hodnoticí metody a kritéria

Během semestru se vyžaduje samostatná četba, průběžná příprava dílčích zadání, samostatné zkoušení rozpracovaných situací.

Celkové hodnocení se skládá z 50 % z hodnocení aktivity na cvičeních, 30 % z autorského vkladu a 20 % umělecké kvalitě výkonu na klasurním představení.

Rozvrh na zimní semestr 2021/2022:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2021/2022:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů