Scénografie 2
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
| Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
|---|---|---|---|---|---|
| 203SCMA2 | ZK | 10 | 8T | anglicky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Výsledky učení dané vzdělávací složky
- Cílem studia je zvládnutí scénografické tvorby jako autorské součásti divadelní inscenace.
- Rozvíjení vlastní kreativity.
- Zkoumání interpretačních možností scénografie.
- Hledání možných aplikací a modifikací scénografie.
Forma studia
- Konzultace inspiračních zdrojů, dílčí řešení a vlastní koncepce.
- Zkoumání možností prezentace scénografického díla.
Přípravné úkoly: řešení základních situací, jejich vizualizace a propojení s režií, choreografií, výstavním konceptem.
Klauzurní úkol: výrazná prezentace komplexního scénografického projektu jako nejdůležitější prostředek komunikace se zadavatelem a tvůrčím teamem.
Předpoklady a další požadavky
Obsah kurzu
Výuka scénografie rozvíjí talentové předpoklady a koncepční myšlení studentů. Výuka zahrnuje interpretaci scénografického prostoru a dramatická východiska scénografické tvorby a vychází z osobního magisterského projektu každého studenta. Spolupráce na tvorbě studentských inscenací.
Doporučená nebo povinná literatura
Literatura:
BABLET, Denis. Scénická revoluce 20. století. Scénografie 36, 1976, č. 2.
BLAHNÍK, Vojtěch Kristián. Světové dějiny divadla. Praha: Nakladatelské družstvo Máje, [1939].
BRAUN, Kazimierz. Divadelní prostor. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2001.
BROOK, Peter. Pohyblivý bod: čtyřicet let divadelního výzkumu 1946-1987. Překlad Jan Hančil. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1996.
BROOK, Peter. Prázdný prostor. Praha: Panorama, 1988.
BURIAN, Emil František a KOPECKÝ, Jan, ed. Divadlo za našich dnů. Praha: Československý spisovatel, 1962.
FREJKA, Jiří a PETIŠKOVÁ, Ladislava, ed. Divadlo je vesmír. Praha: Divadelní ústav, 2004.
GROH, František. Řecké divadlo. Praha: Československá grafická Unie, 1933.
HOFMAN, Vlastislav. 30 let výtvarnické práce na českých jevištích. Praha: Osvěta, 1951.
HONZL, Jindřich. K novému významu umění. Praha: Orbis, 1956.
HONZL, Jindřich. Sláva a bída divadel: režisérův zápisník. Praha: Družstevní práce, 1937.
JINDRA, Vladimír: Scénografické principy. Část 1. Část 2., Praha: Divadelní ústav, 1984.
POKORNÝ, Jaroslav. Složky divadelního výrazu. V Praze: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1946.
PÖRTNER, Paul. Experimentální divadlo: přehled, dokumenty, kresby, fotografie. Překlad Jan Rak. První vydání. Praha: Orbis, 1965.
PTÁČKOVÁ, Věra. Česká scénografie XX. století. Praha: Odeon, 1982.
ŠRÁMEK, Vladimír. Magie divadelního prostoru: Vladimír Šrámek: [Ostravské muzeum 25. září - 25. listopadu 2012]. [Ostrava]: Ostravské muzeum, 2012.
VITRUVIUS POLLIO, Marcus, POLLUX, Julius a ALYPIOS. Antické divadlo. Praha: Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944.
ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: Teoretická dramaturgie. Praha: Melantrich, 1931.
Literatura s vazbou na vlastní program a zadané úkoly, zejména z oblasti scénografie činoherního divadla, opery, muzikálu, pohybového divadla a výstavních instalací.
Hodnoticí metody a kritéria
Během semestru se vyžaduje samostatná práce v ateliérech a minimálně 80% účast na konzultacích. Podmínkou ukončení semestru je úspěšná klauzurní práce.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje